Praha - Čas, který dali hejtmani vládě na dohodu s odcházejícími lékaři, vypršel a kraje se tak naostro pouští do příprav vlastních krizových plánů. Na Plzeňsku už krajské, státní i soukromé nemocnice podepsaly memorandum o zajištění zdravotnické péče po 1. březnu, na jižní Moravě zase kvůli hrozící krizi zasedne bezpečnostní rada kraje a vyhrocenou situaci budou řešit i na Vysočině. Tento kraj je totiž odchodem lékařů postižen nejvíc, navíc tam není žádná fakultní nemocnice financovaná státem, ale pouze nemocnice krajské. Pokud se neobnoví jednání mezi vládou a Lékařským odborovým klubem, tak přestanou nemocnice na Vysočině příští pondělí přijímat pacienty na plánované operace. Situaci bude řešit bezpečnostní rada kraje. Na severu Moravy vzniknou z osmi krajských a jedné městské nemocnice jen čtyři. Kraj do nich přesune zbylé lékaře.
Jednání ministra Hegera s protestujícími lékaři jsou teď na mrtvém bodě, nedohodli se ani na částce, která má na platy doktorů jít, ani na garancích, které lékaři požadují. Někteří lékaři začínají mluvit o tom, že k vyřešení krize by mohli pomoci i noví vyjednavači. „Obě strany se do sebe zaklesly a podle mého názoru je potřeba vyměnit oba vyjednávací týmy, protože posun žádný není,“ řekl ČT Ondřej Doležal z Neurologické kliniky 1. LF UK a VFN v Praze.
V Plzeňském kraji už proto krajské, fakultní i soukromé nemocnice, zdravotní pojišťovny a záchranná služba podepsaly memorandum o spolupráci při zajištění zdravotní péče v Plzeňském kraji po 1. březnu. Memorandum podepsalo 24 subjektů, mezi nimiž je sedm zdravotních pojišťoven, armádní Letecká záchranná služba z Líní u Plzně a šest soukromých nemocnic - plzeňské Mulačova, Privamed a U Svatého Jiří, Nemocnice Sušice, Swiss Med Clinic v Plané na Tachovsku a Poliklinika Tachov.
Chovanec také s radním pro zdravotnictví Václavem Šimánkem (ČSSD) rozeslal odcházejícím lékařům otevřený dopis. Mimo jiné jim navrhují, že se mohou vrátit na svá původní místa. „Žádáme vás, abyste tak učinili nejlépe do konce tohoto pracovního týdne, tedy do 13. února,“ uvádí se v dopise. Kraj se podle něj připravuje i na případné vyhlášení krizového stavu, čas pro zásadnější opatření prý ale nastane až po zítřejším jednání s premiérem Nečasem.
Plzeňská fakultní nemonice nabídla peníze navíc
Ředitelka plzeňské fakultní nemocnice Jaroslava Kunová tvrdí, že pokud lékaři nenastoupí, nemá vyhrocená situace v některých oborech vůbec řešení. Největší problémy se v kraji očekávají v oborech porodnictví, chirurgie a u dětských lékařů. Ředitelka proto dnes lékařům nabídla peníze navíc. Platy by jim v závislosti na platové třídě měly stoupnout o osm až dvanáct tisíc měsíčně. Desítky milionů by pokryly peníze navíc od pojišťoven, zbytek by doplatila nemocnice.
Za to bude požadovat, aby doktoři, kteří chtějí odejít, okamžitě stáhli výpovědi a snažili se spolupracovat. „Pokud lékaři výpovědi nestáhnou, nedostanou peníze ani ti, kteří odejít nechtějí, musí se solidárně dohodnout,“ podotkla Kunová. „Nabídku analyzujeme a rozmyslíme si, jak se k ní postavit. Zítra se k tomu chceme sejít. Je to velmi vstřícné,“ uvedl šéf Lékařského odborového klubu Fakultní nemocnice v Plzni Štěpán Bejvančický. S lékaři, kteří dali výpovědi, bude jednat, aby je stáhli. Zástupkyně lékařů z fakultní nemocnice Jitka Seidlerová ale z nabídky příliš nejásá. „Jak jsme se bavili mezi sebou, tak ta nabídka je pro nás nezajímavá, nejsou v ní žádné záruky,“ řekla ČT.
Většina nemocnic na Vysočině nezajistí akutní péči
Nemocnice na Vysočině přestanou od 14. února přijímat pacienty na plánované operace, primáři proto začnou vybírat pacienty, kteří budou propuštěni do domácí péče. Sejde se také bezpečnostní rada kraje a začnou se uskutečňovat další opatření připravená vedením jednotlivých krajských nemocnic na Vysočině. V kraji totiž podala výpověď více než polovina nemocničních lékařů.
„Budou přesně stanovena nemocniční pracoviště, která budou v provozu, stejně jako místa ambulantní péče,“ uvedl hejtman Jiří Běhounek (ČSSD). Bude také nutné zajistit porodnickou péči v okolních nemocnicích, které však podle Běhounka mají rovněž omezené kapacity. „To samé se týká péče o dialyzované pacienty, buď zajištěním lékařů z jiných nemocnic, což je téměř nemožné, nebo dialyzováním pacientů na jiných pracovištích,“ dodal Běhounek.
O situaci bude kraj začátkem příštího týdne informovat vládu, zdravotní pojišťovny, praktické lékaře i ambulantní specialisty. V každé nemocnici bude zřízena tísňová linka a nemocnice budou úzce spolupracovat se zdravotnickou záchrannou službou. „Izolované vyhlášení stavu nebezpečí v kraji Vysočina nepřichází v úvahu, je to celoplošná záležitost,“ řekl Běhounek. Čtyři z pěti nemocnic v kraji nebudou v případě odchodu lékařů schopny zajistit akutní péči. Výjimkou je nemocnice v Pelhřimově. Ta však nebude schopná zajistit intenzivní péči stoprocentně pro celý kraj.
