Pašování exotických zvířat už sice nezažívá takový boom jako v 90. letech, ale o nelegální obchod se vzácnými živočichy je stále zájem. Podle České inspekce životního prostředí (ČIŽP) se jen stal sofistikovanějším a je složitější ho odhalit. Chovatelé ale často netuší, jaká rizika s sebou nelegálně držené zvíře nese.
Už se nevyplatí pašovat třeba běžné želvy, teď jsou v kurzu nejvzácnější druhy za miliony. Nelegální byznys je srovnatelný třeba s obchodem s drogami.
Například před dvěma roky jihomoravští celníci našli pět kriticky ohrožených kakadu palmových ukrytých v krabicích. Cena na trhu je až tři a půl milionu korun. Pašeráci jsou také vynalézavější a nahrává jim i Schengen bez hraničních kontrol. Také se rychle naučili zvířatům pořídit falešné doklady.
„Zvířata se deklarují jako odchovy v zajetí nebo dědictví. Musí mít kroužek na noze nebo mikročip. Když to zvíře uhyne, tak se mu kroužek sundá a nasadí se nějakému jinému,“ uvedla Pavla Říhová z ČIŽP.
Úmrtnost tak mezi některými druhy záhadně klesá. Obchod se dohodne třeba na burze, ale fyzicky proběhne jinde. „Mnoho těch nabídek se objevuje na internetu a samozřejmě je důležité pro osoby, které nelegálně obchodují, aby to nebylo příliš očividné,“ doplnila Říhová.
Celníci stále odhalují případy turistického dovozu z dovolených, nejčastěji jde o malé plazy a želvy. Často se ale stává, že zvíře už bývá mrtvé. „Je zabaleno takovým způsobem, aby se nehýbalo, je imobilizováno. Pokud se bude jednat o nějakého primáta, o papouška, většinou je uspán,“ uvedl zoolog Pavel Zajíček z Agentury ochrany přírody a krajiny.
Mezinárodní obchod s ohroženými druhy reguluje Washingtonská konvence, jejímž členem je už téměř deset let i Česko. Jeden a půl milionu je maximální pokuta, kterou může inspekce udělit. Za nezákonný dovoz třeba zvlášť ohrožených druhů pak může pašerák skončit i na několik let za mřížemi.
