Praha – Už zítra bude Poslanecká sněmovna hlasovat o svém rozpuštění, zatím ale není jasné, kolik poslanců pro návrh zvedne ruku. Podpoří ho občanští demokraté, TOP 09 a zřejmě i lidovci. Zbylé poslanecké kluby chtějí o hlasování jednat až v úterý ráno. Někteří poslanci si ale nejsou jisti, zda sněmovna skutečně navrhne prezidentovi, aby ji rozpustil, a návrh zatím není na programu schůze. Pro předlohu musí hlasovat nejméně 120 poslanců. Nejmenovaný člen Poslanecké sněmovny ale uvedl, že si není vůbec jistý, zda se najde pro rozpuštění sněmovny dost hlasů. Je podle něho řada poslanců, v jejichž zájmu není ruku zvednout.
Při pátečním hlasování o ústavní novele hlasovalo 149 zákonodárců. Novelu podpořili poslanci ODS a ČSSD, tedy dvou nejsilnějších stran. Připojili se k nim i zástupci KDU-ČSL a TOP 09. Komunisté se hlasování zdrželi, proti byli zelení a většina nezařazených poslanců. Přibližně stejný počet poslanců by mohl hlasovat i pro rozpuštění sněmovny.
Někteří poslanci ČSSD očekávají, že budou mít závazné hlasování, stejně jako v pátek, když rozhodovali o změně ústavy. Pokud by takto klub postupoval, je pravděpodobné, že drtivá většina poslanců by pro rozpuštění sněmovny ruku zvedla. „Pokud nás zavážou, tak se nikdo neodváží být proti,“ uvedl jeden z poslanců ČSSD, který si nepřál být jmenován. V pátek jednal o ústavní novele klub ČSSD dvě hodiny. „Bylo to bouřlivé, velmi bouřlivé. To by vám mělo stačit. Dokonce tam padlo, že ten, který to vede, by to nevedl,“ uvedl bez bližších podrobností poslanec.
Není jasné, zda by se sněmovna po rozpuštění mohla znovu sejít
Předčasné volby se měly původně konat 9. a 10. října, jejich vypsání ale zrušil na základě stížnosti nezařazeného poslance Miloše Melčáka Ústavní soud. Poslanci a senátoři poté hned v pátek schválili ústavní novelu, podle níž sněmovna může prezidentovi navrhnout, aby ji rozpustil. Potom by mohl vyhlásit předčasné volby, které by se mohly konat 6. a 7. listopadu. Politici ve velké většině chtějí, aby se sněmovna rozpustila už zítra. O samotném datu rozpuštění ale rozhodne až prezident.
Nové změny mají obecnou platnost, je proto málo pravděpodobné, že by Ústavní soud zrušil možnost, aby poslanci sami navrhovali své rozpuštění. Melčák a také poslanec Juraj Raninec přesto zvažují, že ústavní novelu zpochybní. Oba teď nepřetržitě jednají se svými právníky, konečné slovo řeknou až před úterním klíčovým jednáním sněmovny.
Pokud by Ústavní soud stížnosti vyhověl i podruhé a sněmovna se zítra rozpustila, pak podle některých právníků není jasné, zda se budou moci poslanci znovu sejít. „Ve chvíli, kdy bude Poslanecká sněmovna rozpuštěna, tak mám pocit, že bez nějaké výslovné ústavní úpravy těžko může být uvedena zpět do chodu,“ uvedl Jan Kysela z Právnické fakulty Univerzity Karlovy. Česko přitom podle něj žádnou takovou úpravu nemá. Také Vladimír Balaš z Ústavu státu a práva Akademie věd se domnívá, že by se sněmovna po svém rozpuštění už znovu sejít nemohla. „Já mám takový pocit, že to je nevratný akt a že už přecházejí kompetence na Senát,“ dodal.
Šéf poslaneckého klubu komunistů Pavel Kováčik se domnívá, že problém má dva možné výklady. Podle prvního mandát vzniká zvolením a při zrušení rozhodnutí o rozpuštění sněmovny by se nedal obnovit. „Druhý výklad je, a ten je podle mě pravděpodobnější, že jestliže se zruší rozhodnutí od samého počátku, tak se k němu přihlíží, jako by nikdy nebylo,“ uvedl Kováčik. Podle místopředsedkyně poslanců KDU-ČSL Michaely Šojdrové by osud sněmovny závisel na tom, jak by ústavní stížnost vypadala. Také ona se přiklání názoru, že by byla dolní komora obnovena.
