Nejvyšší soud zrušil 30 let starý verdikt nad duchovním Janem Šimsou

Brno - Nejvyšší soud (NS) dnes zrušil 30 let starý verdikt, jímž byl někdejší disident a evangelický duchovní Jan Šimsa odsouzen za údajné napadení pracovníka Státní bezpečnosti (StB) k osmi měsícům vězení. NS tak po vleklých jednáních dospěl k závěru, že původní rozsudek nad Šimsou byl nezákonný. Kauzou se přitom nezabýval poprvé. Ke zrušení trestu dostal nedávno podnět z ministerstva spravedlnosti, ale rozsudek zrušit odmítl. Ústavní soud ale postoj označil za nesprávný a příliš formalistický. Ministr spravedlnosti Jiří Pospíšil proto podal ve prospěch Šimsy druhou stížnost pro porušení zákona. NS tak byl nucen se případem zabývat znovu a postupovat v souladu s rozhodnutím Ústavního soudu.

V roce 1978 prováděla StB u Šimsy domovní prohlídku. Jednomu z důstojníků se dostal do ruky osobní dopis od tehdy již zesnulého filozofa Jana Patočky, který rodina považovala za vzácnou památku. Jeden z důstojníků se rozhodl text odnést, což se stalo příčinou strkanice. Podle Šimsových vzpomínek se pracovníci StB obořili na jeho syna a manželku, do jednoho z důstojníků proto strčil celým tělem a muž upadl na postel. Nic se mu nestalo. Šimsa byl po 61 výsleších potrestán brněnským městským a pak krajským soudem za útok na veřejného činitele.

Podle advokáta duchovního Jiřího Machourka se tak stalo v rozporu se zákonem i podle zákonů platných za komunismu. „Šlo o nezákonnou domovní prohlídku. Navíc následný proces měl jasně politický podtext,“ zdůraznil obhájce. Šimsa doplnil, že se potrestání mohl vyhnout, pokud by přijal následnou nabídku StB a křivě svědčil proti jiným disidentům, což důrazně odmítl.

Podle Ústavního soudu měl proces se Šimsou jasné politické zadání. Tvrzení podpořila i zpráva Úřadu dokumentace a vyšetřování zločinů komunismu, která popisuje perzekuci Českobratrské církve evangelické. Jejím duchovním byl i Šimsa, reprezentant antikomunistického církevního křídla Nová orientace. Pro StB představovali odvážní duchovní nebezpečí, a proto se rozhodla je jako „přežitky kapitalismu“ zlikvidovat.

Vydáno pod