Soudcovská unie představila svůj návrh tzv. Nejvyšší rady soudnictví, tedy orgánu, který by justici prezentoval jako celek. Podle unie by instituce měla být složená ze soudců i dalších odborníků. Voleni by měli být na devět let a po určité době by se třetina z nich vyměnila. Nový orgán by měl několik úkolů: hodnotit jednotlivé soudce, vytvořit pro ně jednotný kariérní řád a také třeba dávat návrhy na zahájení kárných řízení.
Když před dvěma lety eskaloval problém s platy v justici, tak politici zjistili, že ani není s kým jednat. Žádný zastřešující orgán u nás totiž není. Už v roce 2015 přitom apelovali předsedové dvou nejvyšších soudů a Ústavního soudu, aby byla nejvyšší rada vytvořena co nejdříve.
„Máme moc zákonodárnou, výkonnou a soudní a soudní moc je jediná bez reprezentace,“ zdůrazňoval předseda Ústavního soudu Pavel Rychetský. Podle předsedy Nejvyššího správního soudu Josefa Baxy by rada mohla průběžně připravovat změny a dohlížet na justici, což se politikům nedaří. „Sebelepší ministr spravedlnosti nemá dost času, aby uskutečnil všechny změny,“ poukázal s odkazem na pravidelně se opakující volby, které obměňují ministry, nikoli však soudce.
Podle Soudcovské unie by mohla Nejvyšší rada soudnictví vyřešit třeba problém s nedostatečným počtem soudních asistentů: „Mohla by pomoct k tomu, aby justice pracovala lépe a rychleji,“ domnívá se soudce Ústavního soudu Tomáš Lichovník. „Na základě odborných analýz by mohl zjišťovat určité problémy v činnosti soudců,“ dodává prezidentka unie Daniela Zemanová.
Ke vzniku soudcovské samosprávy už před dvěma lety vyzval i prezident Miloš Zeman a později tuto myšlenku podpořil i druhý nejvyšší ústavní činitel – šéf Senátu Milan Štěch. Za novou formu samosprávy justice v podobě Nejvyšší rady soudnictví se stavěla i bývalá ministryně spravedlnosti Helena Válková.
Jenže současný ministr spravedlnosti Robert Pelikán (ANO) se k této myšlence už dřív stavěl rezervovaně. Podle jeho dřívějšího slov neexistuje jistota, že případná rada bude správu justice vykonávat lépe než ministerstvo. Teď se k tématu vyjadřovat nechtěl. Rizika rady spatřují někteří kritici také v tom, že se soudnictví může uzavřít do sebe.
Sobotkova vláda se přitom ke vzniku Nejvyšší rady soudnictví zavázala v koaliční smlouvě. „Vnímám to jako nesplněný slib, já jako volič si to tak zhodnotím,“ kritizuje šéfka Soudcovské unie.
