Praha - Česko nesplňuje požadavky NATO na výdaje na obranu. Do rozpočtu ministerstva proudí letos 54 miliard korun, což je necelé 1,5 procento HDP. NATO ale žádá více, tedy alespoň 2 procenta. Stejný problém mají ale dvě třetiny členských zemí NATO. Česko přispívá do stálých struktur aliance, jedná se především o příspěvek pro vojenský výbor a příspěvky pro různé strategické projekty v hodnotě řádově stovek milionů, které jdou z rozpočtu ministerstva obrany.
Úhrnem Česko od roku 1999 zaplatilo necelé 3 a půl miliardy korun. Tyto investice se ale částečně vrací v podobě projektů, které jsou budovány pro naši ochranu, například letecké základny v Náměšti a Čáslavi, uvedl první náměstek ministryně obrany Martin Barták.
„Je velice těžké finančně hodnotit naši bezpečnost. To je nesouměřitelné penězi. Členství v alianci už od našeho vstupu roku 1999 výrazně zvyšuje rating ČR, příliv investic a stabilizaci Česka v bezpečnostním prostředí NATO,“ říká Barták.
Na často diskutovanou otázku české účasti v zahraničních misích se lze podle něj dívat dvěma způsoby. „U misí existuje přeci solidarita a povinnost se jich účastnit,“ říká Barták a pokračuje: „U finančních otázek je to jiné, ne každá země si to může dovolit.“
„My máme závazek, že na operace se vydává z našeho rozpočtu do čtyř procent z živého rozpočtu, v současné době jsme na necelých dvou a půl miliardách, což je částka, která nás nijak výrazně nezatěžuje,“ uvedl Barták.
Česko má být adekvátně vyzbrojeno
Nejen v rámci NATO je přitom nutné, aby bylo Česko adekvátně vyzbrojeno. Není možné, aby zůstávalo závislé na starší technice, která už neodpovídá bezpečnostním parametrům a bylo by problematické nasadit ji v akci. To se týká například nákupu transportérů Pandur, které by měly nahradit prakticky nepoužitelné typy staré 20 až 30 let.
„Před naší armádou stojí realizace tří akvizic. Jedná se o víceúčelové bojové letouny Gripen, potom o kolové obrněné transportéry Pandur a na závěr také o lehčí typy transportního letounu Casa C-295. Je samozřejmě možné, že by se mohly tyto akvizice posunout, ale zrušit určitě nejdou,“ vypočítává vojenský analytik Martin Koller.
Loni dávala ČR na obranu 1,43 procenta HDP, letos a v roce 2010 by to mělo být 1,36 procent, přičemž i tato čísla se podle ministryně obrany Vlasty Parkanové mohou ještě měnit. Parkanová ale připomněla, že v důsledku redukce a profesionalizace armády se výdaje v absolutních číslech příliš nezměnily. Do roku 2010 pracuje české ministerstvo obrany s ročním rozpočtem přibližně ve výši 55 miliard korun.
Odzbrojí svět krize?
Na rozpočtech na obranu se v příštích letech projeví také finanční krize. To se samozřejmě netýká pouze ČR. Polsko omezuje svou účast v zahraničních misích, USA chtějí omezit operace v Iráku a Rusko reformuje armádu s cílem ušetřit. Naopak Čína plánuje navýšit výdaje na obranu o 15 procent, což se ovšem pravděpodobně ukáže jako nereálné.
„Čína nakonec pocítila možná i více než jiní problémy krize, protože stojí na výrobcích levných pracovních sil, a jestliže chybí odběr, končí velké zisky. Přitom musí udělat v podstatě totéž co před dvaceti pěti lety Sovětský svaz, později Rusko, totiž přezbrojit obrovskou armádu, což není jednoduché,“ vysvětluje Koller.
Naopak prezident USA Barack Obama chce snížit rozpočet na armádu na rok 2010 zhruba o 20 miliard dolarů. Faktem zůstává, že od roku 2000 do roku 2009 vyrostl americký vojenský rozpočet ze 304 na 676 miliard dolarů.
