Zástupci národnostních menšin odsuzují nenávistnou ideologii Tomia Okamury a dalších členů hnutí SPD. Žádají zároveň, aby se prezident Miloš Zeman a premiér v demisi Andrej Babiš (ANO) proti nenávistným výrokům namířeným proti celým skupinám obyvatel ČR ohradili. Ve společném prohlášení to uvedlo osm zástupců menšin v čele s tajemníkem vládní rady pro národnostní menšiny Milanem Pospíšilem.
Narážejí zejména na Okamurovy výroky zlehčující koncentrační tábor v Letech u Písku, kvůli kterým by měli ve středu odpoledne poslanci hlasovat o návrhu na odvolání Okamury z pozice místopředsedy sněmovny.
Všechny veřejně činné osoby by se měly podle zástupců menšin zdržet všech projevů, které živí nenávistné a xenofobní nálady. Prezident a premiér jako osoby s velkým vlivem na veřejnost podle nich mají morální povinnost vystupovat proti nenávistným, nebezpečným a lživým tvrzením. „Důsledky národnostní, rasové a náboženské nesnášenlivosti mohou být fatální, což z nedávné minulosti dobře víme,“ uvedli.
Nenávistné výroky některých členů SPD mohou přerůst ve fyzickou agresi a závažné incidenty, uvedli zástupci menšin. Ostře odsoudili například Okamurův výrok týkající se koncentračního tábora v Letech. Okamura podle nich začal tábor zpochybňovat evidentně kvůli tomu, že se tábor týkal romské národnostní menšiny.
Poslanec SPD Miloslav Rozner pak toto místo označil za „neexistující pseudokoncentrák“. Připomínají také výrok někdejšího tajemníka SPD Jaroslava Staníka, že „Židi, homosexuálové i cikáni by měli jít do plynu“, za který byl nedávno obviněn. S ohledem na historickou zkušenost je podle zástupců menšin nutné před takovými výroky a ideologií varovat a razantně ji odmítnout.
„Každý člověk je přímo odpovědný za svoje chování a své činy - nikoliv za svůj původ. Navíc tato jinakost je obohacením, nikoliv handicapem. Skutečným ohrožením české společnosti je proto populismus, extremismus a zneužití složité situace zranitelných osob, což ztělesňuje ideologie Tomia Okamury,“ uvedli zástupci menšin v prohlášení.
Pod prohlášení se podle ČTK podepsali zástupci bulharské, polské, romské, slovenské, německé, vietnamské, ruské a řecké menšiny a tajemník vládní rady Pospíšil.
Lidovci prosadili k odvolání Okamury mimořádnou schůzi
Na středeční odpoledne je ve sněmovně svolána mimořádná schůze, na níž budou poslanci posuzovat návrh na odvolání Okamury z pozice místopředsedy dolní komory parlamentu. Okamurovo odvolání iniciovala KDU-ČSL kvůli jeho výrokům o koncentračním táboře v Letech.
Poté, co se lidovcům nepodařilo tento návrh prosadit minulý týden na řádnou schůzi, shromáždili dostatek podpisů pro schůzi mimořádnou. Schůze se ale nakonec nemusí uskutečnit, a to v případě, že sněmovna neschválí její program. Navzdory tomu se ale otevře prostor pro debatu, byť omezený.
Tábor Lety začal fungovat v roce 1940 formálně jako kárný pracovní a určený byl pro osoby, které se – dobovým slovníkem – štítily práce. Romové tvořili necelých deset procent vězňů, dále šlo o tuláky nebo bezdomovce.
Změna nastala v roce 1942, kdy Lety změnily své určení na sběrný tábor (židovským ekvivalentem sběrného tábora byl na českém území Terezín). Od srpna 1942 se hovoří o táboře určeném pro „potírání cikánského zlořádu“. Dozor zde po celou dobu nevykonávali nacisté, ale dozorci z řad českého četnictva.
Do května 1943 táborem prošlo 1308 Romů, 327 z nich v něm zahynulo a přes pět stovek bylo převezeno do Osvětimi. Z koncentračních táborů se po válce vrátilo ani ne šest set romských vězňů. Do druhé světové války žilo na území dnešního Česka odhadem do deseti tisíc českých Romů; nacisté podle odhadů zavraždili devadesát procent jejich populace.
