Ani skoro 30 let od pádu komunismu nejsou v Česku dořešeny restituce zemědělské půdy. Na vyřízení stále čeká přes 50 tisíc žádostí o náhradu za vyvlastněné pozemky. Už v neděli má přitom začít platit tzv. restituční tečka. Stát by pak už nemusel vydávat náhradní pozemky, ale jen peníze. Zákon ale napadla skupina senátorů u Ústavního soudu, který ve středu vyhlásí verdikt.
V polovině 20. století byl Malešický park v Praze ještě polem. Než ho stát zabavil, patřil rodině Marka Hlaváče. O navrácení požádali hned po sametové revoluci.
„Něco nám vydáno bylo, něco ne, něco jsme převedli na město a za něco nám přísluší náhrada podle zákona,“ říká Marek Hlaváč, který rodinu v restitučních řízeních zastupuje. Na některých pozemcích už mezitím vyrostly domy.
O části nároků rodiny Státní pozemkový úřad ale ani po 17 letech stále nerozhodl. „Já jsem za tu dobu stihl vystudovat základní, střední i vysokou školu, složit advokátní zkoušky a teď svoji rodinu zastupovat v restitučních sporech,“ popisuje Hlaváč.
Hlaváčovi přitom nejsou jediní takoví restituenti. Úřad to vysvětluje komplikacemi kvůli dědickým řízením a soudům či nedostatečnou aktivitou restituentů. „Je nutné, aby oprávněné osoby sledovaly tzv. veřejné nabídky pozemků a aby o tyto pozemky podávaly žádosti,“ uvádí mluvčí Státního pozemkového úřadu Monika Machtová.
Jenže nabídka podle Hlaváčových není dostatečná. Nechtějí ani finanční náhradu, dostali by totiž nejspíš mnohem méně, než je současná tržní cena. Od 1. července se s ní ale zřejmě budou muset spokojit. Začne totiž platit takzvaná restituční tečka – tedy zákon, který ruší vydávání náhradních pozemků za ty vyvlastněné.
Soud rozhodne tři dny před platností zákona
Hlaváčovým tak zbývá už jen poslední naděje – Ústavní soud, který o věci už rozhodl a svůj verdikt zveřejní ve středu. Tedy pouhé tři dny před začátkem platnosti zákona.
„Ústavní soud, s ohledem na blížící se lhůtu, a také proto, že navrhovatelé požadují přednostní projednání věci, rozhodl o této věci přednostně,“ vysvětluje mluvčí soudu Miroslava Sedláčková.
Stížnostmi lidí na postup státu v restitucích se léta zabývá i kancelář ombudsmanky. Podle jejího zástupce Stanislava Křečka by ale zrušení restituční tečky jen prodloužilo letitou agonii.
„Bylo by jistě správné, kdyby jestliže někdo něco ukradne, to měl také vrátit. Jenže problém je ten, že ten, kdo to ukradl, tady není. Z ekonomických a celé řady společenských důvodů tady prostě není prostor, aby se ty věci zcela vrátily,“ tvrdí Křeček.
Marek Hlaváč se ale vzdát nechce a doufá, že ze všech generací někdejších velkostatkářů bude tou poslední, která se o majetek v Malešicích pře se státem.
