Praha - Ve čtvrtek se sejdou zástupci ČSSD a církví, aby si promluvili o revizi církevních restitucí. Schůzku inicioval šéf ČSSD Bohuslav Sobotka - sociální demokraté by rádi zmírnili dopad restitucí na státní rozpočet. Tajemník Federace židovských obcí Tomáš Kraus ale ve Studiu ČT24 vyslovil názor, že církve v otázce snížení náhrad neustoupí. Dokáže si ale představit shodu například nad charitativními projekty, které by sloužily ku prospěchu celé společnosti, ne však na úkor již uzavřených dohod.
Na revizi restitucí se církve moc netváří
Na schůzku dorazí zástupci České biskupské konference (ČBK), Federace židovských obcí a ekumenické rady. „Na jednání půjdu jako zástupce občanů, kteří požadují revizi církevních restitucí a dali k tomu ve volbách ČSSD mandát vítězné strany. Chci jednat mimo jiné o výrazném snížení dopadu restitucí na státní rozpočet, o účelu, na který budou prostředky z finančních náhrad používány, nebo třeba o vynětí areálu Pražského hradu z restitucí,“ popsal Sobotka své požadavky.
„Naše požadavky, ať už finanční kompenzace, nebo navrácení zkonfiskovaného majetku, jsou minimalistické. Za Federaci židovských obcí není možnost ustoupit a předpokládám, že zvlášť u menších církví bude situace podobná,“ uvedl tajemník federace Tomáš Kraus. „Nemyslím, že by katolická či jiná církev mohla ustoupit ve snížení náhrad, spíš se lze dohodnout, jak se tyto náhrady použijí. Zákon je platný, smlouvy také – asi by nebylo dobré je měnit,“ dodal.
Kraus také připomněl, že federace vznášela daleko větší nároky, než jí nakonec stát přiřkl. „V zájmu toho, aby byla celá záležitost hladce uzavřena, jsme od těch požadavků ustoupili,“ prohlásil s tím, že se kolem restitucí strhla hysterie a zapomíná se i na druhou stránku věci - odluku církví od státu. Stát už nebude vyplácet duchovním platy. V podobném duchu mluvil minulý týden i generální sekretář ČBK Tomáš Holub. Podle něj církve nemohou z původní dohody se státem ustoupit, protože by pak nemohly naplnit očekávanou službu ve společnosti.
Sociální demokraté usilují o změny v církevních restitucích také při jednání o vládě s hnutím ANO a s KDU-ČSL. Zatímco ANO se debatám nebrání - jeho šéf Andrej Babiš kritizoval inflační doložku finančního narovnání, lidovci chtějí zachovat nynější stav.
Stát dospěl s církvemi k dohodě po více než dvou desetiletích od pádu komunistického režimu. Zákon o majetkovém vyrovnání počítá s tím, že církve dostanou od státu nemovitý majetek v hodnotě zhruba 75 miliard korun. Za nemovitosti, které se podle něj nevydávají, mají církve během 30 let získat finanční náhradu 59 miliard korun, navýšených o inflaci. Zároveň se bude během 17 let snižovat až na nulu příspěvek na podporu jejich činnosti, který dnes činí asi 1,5 miliardy korun ročně.
8 minut
Rozhovor s Tomášem Krausem o restitucích
