Praha – Francouzský premiér Manuel Valls na státní návštěvě Česka vyzval k posílení obchodní výměny mezi Prahou a Paříží. Akcentoval, že Francie není jen zemí památek a dobré kuchyně, ale i druhou nejsilnější ekonomikou Evropy. Už ráno se potom sešel na francouzském velvyslanectví se zástupci někdejšího disentu, aby připomněl 26. výročí snídaně, kterou pro protirežimní aktivisty uspořádal tehdejší prezident Mitterand.
Na Česko-francouzském ekonomickém fóru v Černínském paláci premiér Valls konstatoval, že francouzské podniky jsou připraveny v Česku více investovat. „Jsem tady proto, abych také vyzval české podniky, aby investovaly ve Francii,“ dodal. Podle něj má zahraničí někdy deformovaný pohled na jeho zemi, když vnímá Francii především jako turistickou destinaci a zemi, kde se výborně vaří, a méně jako stát, který je pátou největší ekonomickou mocností světa a druhou v Evropě. Poznamenal, že takové klišé přetrvává, ale francouzská vláda se snaží reformami o změnu.
Ekonomická spolupráce mezi ČR a Francií by se měla podle něj prohloubit především v oblasti energetiky. „Naše země si vybraly jádro, je to tedy svrchované rozhodnutí. Je to také odvětví, kde se dá spolupracovat na velice vysoké úrovni. Já jsem si jistý, že by naše dva státy mohly společně vytvořit skutečně evropské nukleární odvětví,“ dodal francouzský premiér. Zde vidí prostor i česká strana; premiér Bohuslav Sobotka poznamenal, že ekonomická spolupráce může fungovat také v oblasti strojírenství, výstavby infrastruktury a ve vědě a výzkumu.
Vallsova dnešní slova tak potvrzují včerejší vyjádření tuzemského korespondenta listu Le Monde Fabrice Martina-Plichty. „Obchodní záležitosti jsou priorita dnešní francouzské vlády, potřebuje, aby víc prodávala, nebo aby se investovalo víc do Francie, aby hospodářství rostlo,“ konstatoval v Událostech, komentářích.
Mitterandovi na stopě
Už ráno potom Valls na francouzské ambasádě zasedl se svým českým protějškem a hosty ke společné snídani. Připomněli si tak snídani bývalého francouzského prezidenta Francoise Mitterranda s československými disidenty, která na stejném místě proběhla před šestadvaceti lety a představovala vůbec první setkání předního evropského státníka s protikomunistickou opozicí v husákovském Československu. „Toto výrazné gesto francouzského prezidenta předznamenalo pád komunistického režimu (v Československu), ke kterému došlo o rok později,“ řekl dnes v této souvislosti premiér Sobotka.
U jednoho stolu s Mitterrandem 9. prosince 1988 seděli Václav Havel, Rudolf Battěk, Jiří Dienstbier, Miloš Hájek, Ladislav Lis, Václav Malý, Karel Srp a Petr Uhl. Poslední dva jmenovaní přišli i dnes, Malý se kvůli povinnostem v Ostravě omluvil.
Jak se snídalo před 26 lety? Husák musel počkat, přednost dostal Havel
„Tato vzpomínka je impulsem, který má dodat Francii odvahu, aby více udržovala styky s Českou republikou a s Východem,“ komentoval dnešní setkání Uhl. „Francie dnes ve všech oblastech spolupráce, zejména kulturní nebo školské, daleko zaostává za Británií, Irskem Skandinávií či Nizozemskem. Je tedy zapotřebí přidat a toto je jeden ze způsobů, jak připomenout, že je k tomu i historický důvod.“
Z bývalých disidentů do malostranského Buquoyského paláce dorazili také pozdější český premiér Petr Pithart, ombudsmanka Anna Šabatová a profesor Jan Sokol. Za zesnulého Václava Havla přišla jeho žena Dagmar, Jiřího Dienstbiera staršího zastoupil jeho syn a ministr pro legislativu Jiří Dienstbier (ČSSD). Kromě něj a Sobotky českou vládu zastupoval ministr zahraničí Lubomír Zaorálek (ČSSD). „Já bych tady ale správně neměl být, protože tehdy tady předseda vlády nebyl,“ podotkl Sobotka.
