Musil a Zemánek obléknou talár ústavního soudce

Praha – Senát podpořil návrh prezidenta Miloše Zemana na jmenování jeho dvou kandidátů profesora trestního práva Jana Musila a experta na evropské právo Jiřího Zemánka do funkce ústavních soudců. V tajné volbě podpořilo Musila 49 ze 72 hlasujících senátorů, Zemánek obdržel 53 hlasů. Oba kandidáty přišel před hlasováním pléna do horní parlamentní komory osobně podpořit.

U staronového ústavního soudce Jana Musila, jehož první mandát skončil letos 27. listopadu vyzdvihl Zeman odvahu. Tu prý prokázal, když se v řadě sporných záležitostí při rozhodování ÚS postavil proti převažujícímu názoru a vždy dokázal svůj postoj argumentačně podložit. Jiřího Zemánka shledává Zeman špičkovým specialistou na evropské právo, který u ÚS schází. „S postupující integrací Evropské unie se evropské právo neustále vyvíjí, je nutné přijímat harmonizační normy a je vždy dobré, když bude v případě sporů takový odborník u Ústavního soudu zasedat,“ dodal prezident.

Zeman předeslal, že Jana Sváčka, kterého v minulosti senátoři dvakrát odmítli, už v budoucnu znovu navrhovat nemíní. Má ale za to, že ústavním soudcem by se měl stát někdo z běžné soudcovské praxe. „Potřebovali bychom v Ústavním soudu alespoň jednoho člověka, který je bytostně spojen s každodenní soudcovskou praxí, s tím šedivým, nudným a trvalým procesem… Je skvělé, máme-li u Ústavního soudu akademiky, profesory, pedagogy, ale na druhé straně onen dotyk se všedním soudcovským životem je něco, co tam stále chybí,“ prohlásil. Rovněž připomněl, že na sjezdu České advokátní komory slyšel názor, že v Ústavním soudu by měl zasedat i advokát.

Mandátem schválených adeptů se patnáctičlenný sbor ústavních soudců na chvíli zkompletuje, další tři místa se ale u nejvyšší právní autority v ČR uvolní příští rok v květnu, červnu a v září.

Musil podle svých slov žádné vážné výhrady od senátorů vůči své osobě necítil. Nevýhodu vyššího věku prý vyvažují zkušenosti. „Myslím si, že právník kolem sedmdesátky je ještě plně způsobilý práci vykonávat,“ řekl novinářům dvaasedmdesátiletý Musil.

Zemánek uvedl, že nabídku kandidovat do Ústavního soudu příliš nezvažoval, jde o vyvrcholení kariéry. Doufá, že bude moci alespoň zčásti pokračovat i v akademické činnosti. Zemánek si uvědomuje, že většina agendy Ústavního soudu se netýká prioritně evropského práva. „Ale pak když přijde kauza, která má evropskou dimenzi, tak bývá to kauza dosti významná. A na to se těším,“ řekl novinářům.

Hned po jmenování prezidentem dostanou přes stovku věcí k vyřízení

Generální sekretář ÚS Ivo Pospíšil v rozhovoru pro ČT podotkl, že po jmenování obou prezidentem je čekají okamžitě desítky kauz k vyřízení. Především proto, že objem věcí se rok od roku u soudu rozšiřuje. „Ústavní soud neustále čelí velkému náporu nových věcí…, soudce dostává ke dni, kdy se ujímá funkce, 140 věcí na stůl,“ zmínil Pospíšil. V případě Jana Musila připomněl, že se pouze vrátí k záležitostem, které již v minulosti řešil.

Jan Musil

  • Se narodil 2. července 1941 v Plzni
  • Od 27. listopadu 2003 soudce Ústavního soudu; přednáší či zasedá ve vědeckých radách pražských i brněnských práv nebo Policejní akademie ČR
  • Začínal jako právní čekatel a prokurátor na okresní prokuratuře v Šumperku (1963–1967), po roce 1967 byl čtvrt století pedagogem na pražské právnické fakultě, kde končil ve funkci šéfa katedry trestního práva
  • V roce 1985 byl jmenován docentem a o osm let později profesorem
  • V letech 1992–1998 působil jako rektor na pražské policejní akademii, dalších 5 let pak vykonával funkci prorektora
  • V 60. letech byl členem komunistické strany. Podle svých slov vstoupil do KSČ pod dojmem tehdejších reformních proudů, o zrušení členství požádal „den po nástupu husákovského režimu“
  • Odborně se věnoval zejména trestnímu právu a kriminalistice. Publikoval řadu vědeckých prací z oboru kriminalistiky a trestního práva. Je autorem několika vysokoškolských učebnic

Jiří Zemánek

  • Narodil se 28. května 1950 v Praze
  • Od roku 1993 vyučuje na Právnické fakultě UK v Praze (Katedra evropského práva), je členem České společnosti pro evropské a srovnávací právo
  • V letech 1998–2006 působil jako člen Legislativní rady vlády – člen rady ministra zahraniční věcí ČR pro komunikaci přistoupení ČR k EU (1999–2002), expert parlamentně-vládní dočasné pracovní skupiny pro „euronovelu“ Ústavy ČR (2000–2001), předseda české odbočky Sdružení pro mezinárodní právo (2001–2006)
  • Specializuje se na evropské ústavní právo, jeho vztah k ústavnímu právu členských států a k právu mezinárodnímu. Je autorem odborných textů na toto téma
  • Je nositelem titulu Jean Monnet Professor of European Law

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Kongres ODS rozhodne, kdo doplní Kupku a Portlíka v novém vedení

Po sobotním zvolení Martina Kupky předsedou Občanské demokratické strany a Tomáše Portlíka jeho statutárním zástupcem bude v neděli v Praze pokračovat kongres ODS volbou řadových místopředsedů. Nominace na regionálních sněmech získalo osm kandidátů včetně Portlíka, který již kandidovat nebude. Ve večerní diskusi v sobotu zazněl návrh vyslat do souboje i poslankyni a expertku občanských demokratů na školství Renátu Zajíčkovou. Stát se tak ale může až dopoledne.
před 34 mminutami

Před 35 lety začala operace Pouštní bouře

Koalice osmadvaceti zemí včetně Československa pod vedením Spojených států a s mandátem Rady bezpečnosti OSN zahájila před 35 lety osvobození Kuvajtu okupovaného Irákem. Pro tuzemské vojáky byla operace Pouštní bouře první bojová mise po pádu totality, zhruba dvě stě jich zajišťovalo chemický a radiační průzkum. Jednotka složená z profesionálů i vojáků základní služby byla rozmístěna nedaleko první linie, hned druhý den po zahájení operace jeden z členů jednotky zahynul. Válka v zálivu skončila osvobozením Kuvajtu koncem února, českoslovenští vojáci se vrátili v květnu.
před 9 hhodinami

Novým šéfem ODS je Kupka. Prvním místopředsedou se stal Portlík

Občanští demokraté v sobotu na kongresu v Praze zvolili novým lídrem strany dosavadního místopředsedu Martina Kupku, po dvanácti letech vystřídal v čele strany expremiéra Petra Fialu. Neuspěl Kupkův protikandidát, kterým byl místostarosta městského obvodu Ostrava-Jih Radim Ivan. Strana si v sobotu zvolila také prvního místopředsedu, kterým se stal starosta Prahy 9 Tomáš Portlík.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami

Post šéfa Pirátů obhájil Hřib. „Míříme do příští vlády,“ řekl po zvolení

Funkci předsedy opozičních Pirátů obhájil na celostátním fóru strany v Prachaticích poslanec Zdeněk Hřib. Jeho vyzyvatelem byl místostarosta městského obvodu Moravská Ostrava a Přívoz David Witosz. Hřib v projevu po zvolení prohlásil, že Piráti míří do příští vlády. Místopředsedy strany byli zvoleni poslanec Martin Šmída, místopředsedkyně poslaneckého klubu Kateřina Stojanová, podnikatel Jiří Hlavenka a šéfka poslaneckého klubu strany Olga Richterová.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami

Vondráček kritizuje Hrad za „kádrovací materiál“ k Turkovi. Lipavský mluví o šedé zóně v ústavě

Šéf sněmovního zahraničního výboru Radek Vondráček (ANO) a exministr zahraničí Jan Lipavský (za ODS) debatovali v Událostech, komentářích o situaci okolo vládního zmocněnce pro klimatickou politiku Filipa Turka (za Motoristy) a jeho nejmenování ministrem. Podle Vondráčka je odůvodnění Hradu k nejmenování Turka ministrem „kádrovací materiál“. „Měli bychom ctít, že ústava v tomto případě ten prostor nejmenovat prezidentovi nedává, i když je přímo volený občany,“ vyzval. Lipavský se kloní k tomu, že by měl prezident premiérovi v případě jmenování ministrů vyhovět, ale ta určitá šedá zóna v ústavě podle něj dává prostor k politickým jednáním. „Andrej Babiš (ANO) v tomto případě nečiní další kroky a netrvá na tom, aby byl Turek jmenován ministrem,“ podotknul. Debatu, v níž probrali také návštěvu prezidenta Petra Pavla na Ukrajině či nezvolení předsedy STAN Víta Rakušana místopředsedou sněmovny, moderovala Tereza Řezníčková.
před 17 hhodinami

Volodymyr Zelenskyj předal Petru Pavlovi řád za zásluhy o Ukrajinu

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj po pátečním jednání v Kyjevě předal českému prezidentovi Petru Pavlovi Řád knížete Jaroslava Moudrého nejvyššího stupně za osobní přínos ke spolupráci a za obhajobu územní celistvosti země. Ukrajina udělila Pavlovi tento řád již loni v srpnu, ale oficiálně si ho převzal až nyní. Český prezident pokračuje druhým dnem v návštěvě země. Podle něj česká iniciativa zajišťuje polovinu dodávek munice pro ukrajinskou armádu.
16. 1. 2026Aktualizováno16. 1. 2026

Čech vězněný ve Venezuele Jan Darmovzal byl propuštěn

Po několika týdnech intenzivního vyjednávání se podařilo propustit Čecha Jana Darmovzala vězněného ve Venezuele. Na mimořádném brífinku to ve sněmovně oznámili ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé) a premiér Andrej Babiš (ANO). Český občan byl dle Macinky propuštěn v pátek okolo 04:00 SEČ a je v docela uspokojivém zdravotním stavu v Caracasu. Česko pro něj do země posílá letadlo. Macinka později Radiožurnálu sdělil, že letoun do Prahy přepraví i dalších šest propuštěných jiných národností.
16. 1. 2026Aktualizováno16. 1. 2026

Pavel: Česká iniciativa dodává Kyjevu půlku munice. Zelenskyj za ni děkoval

Česká muniční iniciativa zajišťuje polovinu dodávek velkorážní munice pro ukrajinskou armádu, řekl prezident Petr Pavel po pátečním setkání se svým ukrajinským protějškem Volodymyrem Zelenským v Kyjevě. Ten ocenil, že bude projekt pokračovat i za nové vládní koalice. Hlavy státu hovořily také o stavu mírových jednání či situaci v ukrajinské energetice, která se potýká s problémy v důsledku ruských útoků.
16. 1. 2026Aktualizováno16. 1. 2026
Načítání...