Musil a Zemánek obléknou talár ústavního soudce

Praha – Senát podpořil návrh prezidenta Miloše Zemana na jmenování jeho dvou kandidátů profesora trestního práva Jana Musila a experta na evropské právo Jiřího Zemánka do funkce ústavních soudců. V tajné volbě podpořilo Musila 49 ze 72 hlasujících senátorů, Zemánek obdržel 53 hlasů. Oba kandidáty přišel před hlasováním pléna do horní parlamentní komory osobně podpořit.

U staronového ústavního soudce Jana Musila, jehož první mandát skončil letos 27. listopadu vyzdvihl Zeman odvahu. Tu prý prokázal, když se v řadě sporných záležitostí při rozhodování ÚS postavil proti převažujícímu názoru a vždy dokázal svůj postoj argumentačně podložit. Jiřího Zemánka shledává Zeman špičkovým specialistou na evropské právo, který u ÚS schází. „S postupující integrací Evropské unie se evropské právo neustále vyvíjí, je nutné přijímat harmonizační normy a je vždy dobré, když bude v případě sporů takový odborník u Ústavního soudu zasedat,“ dodal prezident.

Zeman předeslal, že Jana Sváčka, kterého v minulosti senátoři dvakrát odmítli, už v budoucnu znovu navrhovat nemíní. Má ale za to, že ústavním soudcem by se měl stát někdo z běžné soudcovské praxe. „Potřebovali bychom v Ústavním soudu alespoň jednoho člověka, který je bytostně spojen s každodenní soudcovskou praxí, s tím šedivým, nudným a trvalým procesem… Je skvělé, máme-li u Ústavního soudu akademiky, profesory, pedagogy, ale na druhé straně onen dotyk se všedním soudcovským životem je něco, co tam stále chybí,“ prohlásil. Rovněž připomněl, že na sjezdu České advokátní komory slyšel názor, že v Ústavním soudu by měl zasedat i advokát.

Mandátem schválených adeptů se patnáctičlenný sbor ústavních soudců na chvíli zkompletuje, další tři místa se ale u nejvyšší právní autority v ČR uvolní příští rok v květnu, červnu a v září.

Musil podle svých slov žádné vážné výhrady od senátorů vůči své osobě necítil. Nevýhodu vyššího věku prý vyvažují zkušenosti. „Myslím si, že právník kolem sedmdesátky je ještě plně způsobilý práci vykonávat,“ řekl novinářům dvaasedmdesátiletý Musil.

Zemánek uvedl, že nabídku kandidovat do Ústavního soudu příliš nezvažoval, jde o vyvrcholení kariéry. Doufá, že bude moci alespoň zčásti pokračovat i v akademické činnosti. Zemánek si uvědomuje, že většina agendy Ústavního soudu se netýká prioritně evropského práva. „Ale pak když přijde kauza, která má evropskou dimenzi, tak bývá to kauza dosti významná. A na to se těším,“ řekl novinářům.

Hned po jmenování prezidentem dostanou přes stovku věcí k vyřízení

Generální sekretář ÚS Ivo Pospíšil v rozhovoru pro ČT podotkl, že po jmenování obou prezidentem je čekají okamžitě desítky kauz k vyřízení. Především proto, že objem věcí se rok od roku u soudu rozšiřuje. „Ústavní soud neustále čelí velkému náporu nových věcí…, soudce dostává ke dni, kdy se ujímá funkce, 140 věcí na stůl,“ zmínil Pospíšil. V případě Jana Musila připomněl, že se pouze vrátí k záležitostem, které již v minulosti řešil.

Jan Musil

  • Se narodil 2. července 1941 v Plzni
  • Od 27. listopadu 2003 soudce Ústavního soudu; přednáší či zasedá ve vědeckých radách pražských i brněnských práv nebo Policejní akademie ČR
  • Začínal jako právní čekatel a prokurátor na okresní prokuratuře v Šumperku (1963–1967), po roce 1967 byl čtvrt století pedagogem na pražské právnické fakultě, kde končil ve funkci šéfa katedry trestního práva
  • V roce 1985 byl jmenován docentem a o osm let později profesorem
  • V letech 1992–1998 působil jako rektor na pražské policejní akademii, dalších 5 let pak vykonával funkci prorektora
  • V 60. letech byl členem komunistické strany. Podle svých slov vstoupil do KSČ pod dojmem tehdejších reformních proudů, o zrušení členství požádal „den po nástupu husákovského režimu“
  • Odborně se věnoval zejména trestnímu právu a kriminalistice. Publikoval řadu vědeckých prací z oboru kriminalistiky a trestního práva. Je autorem několika vysokoškolských učebnic

Jiří Zemánek

  • Narodil se 28. května 1950 v Praze
  • Od roku 1993 vyučuje na Právnické fakultě UK v Praze (Katedra evropského práva), je členem České společnosti pro evropské a srovnávací právo
  • V letech 1998–2006 působil jako člen Legislativní rady vlády – člen rady ministra zahraniční věcí ČR pro komunikaci přistoupení ČR k EU (1999–2002), expert parlamentně-vládní dočasné pracovní skupiny pro „euronovelu“ Ústavy ČR (2000–2001), předseda české odbočky Sdružení pro mezinárodní právo (2001–2006)
  • Specializuje se na evropské ústavní právo, jeho vztah k ústavnímu právu členských států a k právu mezinárodnímu. Je autorem odborných textů na toto téma
  • Je nositelem titulu Jean Monnet Professor of European Law

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Vlaky nabraly zpoždění i několik hodin kvůli krádeži kabelů v Praze

Zpoždění až v řádu několika hodin nabírají vlaky v Praze kvůli ranní krádeži kabelů na trati v úseku Vršovice – Hlavní nádraží. Jezdí se tam nyní jen po jedné koleji. Opravy zřejmě potrvají asi do 15 hodin, oznámil mluvčí Správy železnic pro mimořádnosti Martin Kavka. Omezení se dotklo podle webu dopravce České dráhy desítek vlaků, lokálních spojů i rychlíků. Některé regionální spoje musely dráhy odřeknout.
10:15Aktualizovánopřed 10 mminutami

Lidé si připomínají památku obětí předloňské tragédie na filozofické fakultě

Lidé v Česku si v neděli připomínají památku obětí předloňské střelby na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy (FF UK). Už dopoledne uctili jejich památku například někteří senátoři v čele s předsedou horní komory Milošem Vystrčilem (ODS). Po poledni si památku obětí připomněl i premiér Andrej Babiš (ANO). Konají se ale i další akce, které pořádají spolky Spojeni nadějí a Uši pro duši s podporou fakulty a univerzity. Při tragédii zemřelo čtrnáct lidí z řad studentů a pedagogů.
08:36Aktualizovánopřed 24 mminutami

Na muniční iniciativu dali podle Lipavského dárci sto miliard

Na muniční iniciativu pro Ukrajinu dárci věnovali sto miliard korun, dvěma až třemi miliardami přispělo Česko, sdělil v pořadu Partie Terezie Tománkové v televizi CNN Prima News bývalý ministr zahraničí Jan Lipavský (za ODS).
před 50 mminutami

Štědrovečernímu jídlu v restauraci dávají přednost lidé starší 40 let, místa už téměř nejsou

Na Štědrý den bude otevřená asi třetina gastronomických podniků v Česku, včetně restaurací. Vyplývá to z dat pokladního systému Dotykačka. V Praze bude v provozu dokonce až čtyřicet procent podniků. Restaurace, které ČT oslovila, hlásí prakticky plnou obsazenost. Popularitu návštěv 24. prosince potvrdil i prezident Asociace hotelů a restaurací Václav Stárek. Nejčastějšími hosty jsou lidé nad 40 let, většinou bez dětí.
před 4 hhodinami

V Krabici od bot lidé darovali rekordních 65 tisíc dárků pro děti v nouzi

V letošní vánoční sbírce Krabice od bot lidé darovali o čtyři tisíce krabic s dárky více než loni. ČT to sdělil Dalibor Hála, mluvčí Diakonie Českobratrské církve evangelické, která sbírku pořádá. Řada dárců také využila možnost poslat příspěvek do on-line sbírky, která potrvá až do 6. ledna. Zatím se vybralo přes 4,8 milionu korun.
před 6 hhodinami

Vláda plánuje změny u dálničních známek

Až pět procent řidičů jezdí po dálnicích načerno. Pokutu zaplatí jen v případě, že je zastaví celníci. Nová vláda to plánuje změnit. „Nebudeme čekat, že to policisté budou řešit na místě, a budeme to posílat obsílkami,“ uvedl ministr dopravy Ivan Bednárik (za SPD). Loni celníci vybrali na pokutách za nezaplacené dálniční známky přes čtyřicet milionů. Letos bude částka podobná. Od Nového roku se také dálniční známky zdražují. Za roční ježdění po dálnicích zaplatí řidiči víc o 130 korun. Zdražují se i ostatní známky na méně dní, což je kvůli valorizaci a novým kilometrům dálnic. Nový kabinet plánuje zdražování zastavit, ale chystá i jiné změny. „Je tam také návrh na to, že přestaneme mít nulovou sazbu na elektromobily,“ dodal Bednárik.
před 7 hhodinami

České firmy už mají první smlouvy na Dukovany, další se čekají příští rok

Tuzemské firmy začínají sjednávat první kontrakty související s dostavbou jaderné elektrárny Dukovany. Jihokorejská společnost KHNP, která je bude stavět, registruje zájem i dalších českých podniků. Korejci musejí počítat se zvýšeným očekáváním tuzemských politiků, kteří budou chtít svěřit významnou část projektu českému průmyslu.
před 8 hhodinami

Firmy mohou opět získat úvěr se státní zárukou

Malé a střední firmy mohou po téměř dvouleté pauze znovu získat úvěr se státní zárukou. Peníze lze využít na provozní i investiční výdaje. Ministerstvo průmyslu a obchodu na program Národní záruka vyčlenilo 578 milionů korun, což umožní poskytnout až pět miliard. Resort očekává, že si je rozdělí zhruba tisíc podnikatelů. Žádosti přijímá Národní rozvojová banka. Ta v minulosti poskytla záruky v objemu padesáti miliard korun.
před 16 hhodinami
Načítání...