Praha - V Česku se každoročně ztratí tisíce dětí, některé z nich se již nevrátí. Každý případ podobný tomu z Klášterce nad Ohří vždy znovu rozpoutá vlnu obav tisíců rodičů. Hlavně ve městech už děti samotné ven prakticky nesmějí. Možností pro úzkostlivé rodiče mohou být nové technologie – například GPS lokátory či dokonce čipování dětí. I to má ale svá rizika.
Spolu s tragickými případy roste i poptávka po technice, která polohu i pohyb dětí sleduje. Firmy nabízejí mobilní aplikace i GPS lokátory. Podle některých kritiků ale zasahují až příliš do dětských práv - podle jiných nejsou vždy spolehlivé. „Možná je to dobré pro klid rodičů, ale rozhodně samospásné to není. Rozhodně policie ČR tyto komerční nástroje při pátrání nevyužije, my máme své metody,“ podotkla mluvčí Policejního prezidia Jana Macalíková.
Není přitom ani jisté, zda by v případě zavražděné dívky v Klášterci takové zařízení mohlo pomoci. Navíc zařízení kontrolující pohyb dítěte i fakt, že je neustále pod dohledem rodičů, může nepříznivě ovlivnit vzájemné vztahy. „Jsou zařízení, která nabízejí lokalizaci dítěte každých deset minut (…) Riziko pak může být, že dítě si zvykne, že některé situace za něj řeší někdo jiný,“ myslí si Jan Kaňák z Linky bezpečí.
Čipování dětí v Británii se setkalo s odporem
V současnosti se v mnohých zemích čipují vězni pomocí speciálních náramků. Pokus tímto způsobem kontrolovat pohyb dětí byl proveden v roce 2002 v Británii, ale s úspěchem se nesetkal. Tehdy britský profesor a kybernetik Kevin Warwick chtěl implantovat mikročip jedenáctileté dívce. Pokus se ale nakonec neuskutečnil pro vlnu veřejného odporu. Přestože od té doby uplynulo mnoho času, doposud žádná země světa na čipování dětí nepřistoupila.
Myšlenka nasadit dítěti čip pod kůži je totiž rozporuplná – argumenty například hovoří o tom, že dítě není pes, který se čipuje. Na druhou stranu, policie by měla usnadněnou práci při pátrání po ztracených dětech. Mnozí rodiče tak tento technologický pokrok vítají. Podle ředitelky nadace Naše dítě Zuzany Baudyšové je čipování možnou, i když krajní cestou. „V kritické situaci, kdy by třeba hrozil únos nebo nějaké ublížení, to vidím jako nejlepší řešení,“ řekla Baudyšová pro Český rozhlas.
Čipování dětí ve větším měřítku ale není přijatené zejména z morálního a právního pohledu na věc. Jelikož díky tomuto způsobu ochrany by děti přišly o veškeré soukromí a v podstatě nikdo neví, do jaké míry by tyto věci mohly být zneužitelné.
