Od neděle se bude o hodinu dříve rozednívat a naopak o hodinu dříve stmívat. Ručičky hodinek se totiž ve 3:00 středoevropského letního času vrátí zpět na 2:00 času středoevropského, a tak bude noc o hodinu delší. Jako každoročně opustí Evropa zhruba na pět měsíců letní čas a vrátí se k času astronomickému. Původním záměrem změny času bylo lépe využít denního světla a ušetřit na svícení. Podle energetiků jsou ale důvody k pravidelnému střídaní letního a zimního času skoro zanedbatelné.
Přechody na středoevropský čas poslední říjnovou neděli a naopak na letní čas poslední březnovou neděli vyvolávají diskuse o tom, zda jsou tyto změny zdravotně bezpečné a zda jsou vůbec k něčemu dobré. Původním záměrem totiž bylo lépe využít denního světla a ušetřit na svícení.
Za stále stejný čas bojuje senátor Šilar nebo europoslankyně Roithová
Za neměnný čas v Česku bojuje třeba lidovecký senátor Petr Šilar a europoslankyně za KDU-ČSL Zuzana Roithová. Prosazují evropskou občanskou iniciativu „Jen jeden čas“. Zatím ale, jak senátor řekl, zápasí s evropskou byrokracií. Roithová je přesvědčena, že střídání zimního a letního času má negativní vliv na lidský organismus i ekonomiku. Legendárním českým bojovníkem proti letnímu času byl pekař Stanislav Pecka ze Sobětuch na Chrudimsku. O zrušení letního času marně usiloval i u Evropského soudu pro lidská práva ve Štrasburku.
Nejčastějším argumentem odpůrců letního času je, že časový posun působí mnoha lidem zdravotní potíže. Někteří odborníci tvrdí, že stoupne počet nehod i sebevražd. Jiní ale mají za to, že většině lidí tyto změny vůbec nevadí, a tvrdí, že přeladění „vnitřních hodin“ trvá jen několik dní.
Změnu času navrhl Benjamin Franklin, chtěl ušetřit na svíčkách
Jako první přišel s návrhem zavést letní čas zřejmě Američan Benjamin Franklin. V roce 1784 poukazoval na to, že by se tak ušetřilo na svíčkách. Dnešní energetikové ale tvrdí, že se střídání letního a zimního času v energetice projevuje jen zanedbatelně a úspory elektřiny to nepřináší. Mění se jen doba zatížení přenosové soustavy. Větší vliv na spotřebu elektřiny než změna času mají zřejmě klimatické podmínky. Chladné počasí zvyšuje spotřebu elektřiny mnohem více než tma.
V českých zemích byl letní čas zaveden poprvé za první světové války v letech 1915 a 1916. Vrátil se opět za druhé světové války v roce 1940 a zaváděn byl až do roku 1949. Potřetí si Češi začali každoročně posouvat hodinky v roce 1979, a to v důsledku ropné krize a energetických problémů. V tehdejších státech EU byl již od roku 1976. V tuzemsku až do roku 1995 trval letní čas šest měsíců, od roku 1996 se Česko připojilo ke zvyklostem Evropské unie a letní čas prodloužilo na sedm měsíců.
