Ministři vnitra zemí visegrádské čtyřky na společném jednání v Praze opět odmítli povinné kvóty pro přerozdělování uprchlíků, řekl český ministr vnitra Milan Chovanec (ČSSD). V boji proti nelegální migraci je podle V4 prioritní naplnit závazek na spuštění funkčních záchytných center na vnější hranici EU. Tyto takzvané hotspoty prý musí být zároveň detenčními zařízeními – uprchlíci by je neměli opustit, dokud nebude ověřena jejich totožnost. Ministři se rovněž dohodli na vyslání společné mise do Makedonie, která zjistí potřeby a rozsah spolupráce kvůli kontrole její hranice.
„Země V4 nadále odmítají povinné závazné kvóty pro realokaci uprchlíků,“ oznámil Chovanec po schůzce s kolegy ze Slovenska, Maďarska a Polska. Ministři podle něho toto stanovisko zahrnuli do připraveného společného memoranda dnes na návrh polského šéfa resortu vnitra Mariusze Blaszczaka.
Chovanec doplnil, že ve Visegrádu panuje shoda na tom, že nelegální migraci může zastavit jedině důsledná ochrana vnějších hranic. Proto je třeba zajistit fungování takzvaných hotspotů, jak se na evropské úrovni domluvilo. „Musí fungovat ve formátu detenčního zařízení, kde budou migranti omezeni na pohybu a svobodě, než budou prověření,“ řekl Chovanec.
Stanovisko potvrdil také slovenský ministr Robert Kaliňák. „Bojovat proti nelegální migraci bez toho, abyste je měli v detenčních zařízeních, je nemožné,“ uvedl. Upozornil také, že hotspoty by měly zabránit případům, kdy jsou uprchlíci zaregistrovaní na různých místech pod různými identitami, nebo kdy nejsou registrováni vůbec. Zároveň by se mělo snížit riziko zneužití falešných syrských pasů.
Ministři vnitra visegrádské čtyřky ve společném memorandu dali jednoznačně najevo, že v otázce migrace budou jejich země v budoucnu postupovat jednotně. Kromě funkčních hotspotů budou Polsko, Maďarsko, Česko a Slovensko podporovat také vznik společné evropské pohraniční stráže.
Sobotka uvažuje o „záložním hraničním systému“ v Evropě
Pokud se nepodaří posílit vnější ochranu schengenského prostoru, měl by vzniknout „záložní hraniční systém“ na linii Bulharsko–Makedonie, řekl premiér Bohuslav Sobotka (ČSSD) . Zdůraznil také potřebu zřízení společné evropské pobřežní a pohraniční stráže a dodržování dohod ze strany Turecka, které má regulovat migraci a bojovat proti pašerákům.
Řešení migrační krize pak podle premiéra spočívá primárně v tlaku na dohodu stran v Sýrii. „Bez odstranění války v Sýrii nebude odstraněna zhruba polovina motivace pro silnou migrační vlnu, která tady je,“ konstatoval. Při jednáních v Bruselu chce proto Česko nadále tlačit na prosazení reálných kroků, které migrační krizi pomohou zvládnout.
Česká republika je podle Sobotky také připravena pomáhat ostatním. „Problém ale je, že země jako Řecko nebo Itálie jsou málokdy schopny konkrétně říci, co pro ně můžeme udělat. Bohužel tam ochrana vnější schengenské hranice příliš nefunguje,“ dodal premiér.
Miroslava Němcová (ODS) si nicméně myslí, že se posunutí hranice „hezky řekne“, ale prakticky to bude znamenat nějaký rozpad Evropské unie. „Nevím, jak by si mohlo Řecko nechat líbit odříznutí,“ uvedla.
Poslanecká sněmovna bude problematiku migrace řešit až v únoru.
V4 vyšle společnou misi do Makedonie
Do Makedonie by se podle ministerstva vnitra do dvou týdnů měli vydat experti visegrádské čtyřky. „Cílem této mise je zjistit skutečné potřeby a rozsah spolupráce v oblasti ochrany hranic a kontroly migrace na západobalkánské migrační trase,“ uvedla mluvčí ministerstva vnitra Lucie Nováková. Česko bude podle ní misi koordinovat. Přizváni k ní budou i zástupci Srbska a Slovinska.
S aktuální pomocí Makedonii naopak v současné době nepočítá ministerstvo obrany. Zástupci Makedonie se na něj před časem obrátili s žádostí o materiální pomoc. Ministr obrany Martin Stropnický (ANO) řekl, že další podrobnosti ale od Makedonie nepřišly. „Takže my zatím neuvažujeme, že bychom tam posílali nějaký materiál, ale vyloučit to vůbec nemůžu,“ řekl s tím, že bude záležet na dalším vývoji situace.
