Praha - Rodiče dávají svým dětem stále častěji jména, která se neobjevují v českých kalendářích. Pro matriky tato praxe problém nepředstavuje. Módní trend cizích nebo zvláštních jmen se však neodráží v kalendáři, od začátku devadesátých let totiž tato starost žádnému úřadu nenáleží. Rodiče si proto sami určují, kdy jejich ratolest svátek oslaví.
„Ještě za dob socialismu a ještě částečně za dob federace existovala komise, která určovala jaká jména a kdy se objeví, ale to bylo začátkem devadesátých let zrušeno a dnes je to čistě na výrobcích,“ řekl ČT mluvčí ministerstva vnitra Vladimír Řepka. Současné kalendáře obsahují kolem 340 jmen, v Česku momentálně žije nejvíc Marií, Jan, Jiřích a Janů.
Rodiče Tobiášů, kterých je v ČR 1767, nebo třeba Andělínů, Krasimírů, Kornelů či Milánů a dalších ne zcela běžných jmen volají po proměně kalendářů podle posledních pojmenovacích trendů. Pak by z nich zas ale mohly zmizet třeba Bonifác nebo Bořivoj, stejně jako už dříve Konstantin či Heliodor. „To jsou jména, která jsou už trochu vzdálena té současnosti, ale jsou jistě používána v rodinách s nějakou tradicí,“ uvedl pro ČT archivář Václav Rameš, autor knihy Po kom se jmenujeme.
