Maturita z Harryho Pottera či Padesáti odstínů šedi. Střední školy omlazují povinnou četbu

Do seznamů maturitní četby školy stále častěji zařazují autory, jako jsou J. K. Rowlingová, J. R. R. Tolkien, Stephen King či třeba Jo Nesbo nebo Kateřina Tučková. Ministerstvo školství nechává ve výběru literárních děl školám volnou ruku, a tak se seznamy přizpůsobují mladým. Každý maturant si ze školního seznamu musí vybrat a řediteli odevzdat 20 titulů do konce března.

Maturanti z ostravského gymnázia Hrabůvka mají podle tamní učitelky českého jazyka Michaely Böhmové zájem hlavně o současnou literaturu. „Harryho Pottera si vybírá skoro každý, Babičku naopak na seznamech žáků vídáme málo,“ prozradila Böhmová. Kromě klasiků škola maturantům nabízí Hru o trůny, Alchymistu, Společenstvo prstenu nebo případně Šifru mistra Leonarda.

„Díla se často v seznamech maturantů opakují. Stabilně jsou tam básnické sbírky Máj a Kytice, Shakespearova dramata, Robinson Crusoe, Harry Potter i Pán prstenů. Oblíbení autoři jsou Remarque, Hemingway, Hrabal nebo Pavel. V podstatě jsou to obecně známá díla,“ uvedla Kateřina Burgerová, učitelka českého jazyka ze Střední školy stavební a strojní v Krupce.

Školy vycházejí vstříc přáním studentů

Ostravské gymnázium nabízí žákům téměř dvě stovky děl, povinných je přitom šedesát. „Každý rok dovolujeme maturantům do seznamu přidat knihu podle svého výběru. Není naším cílem cenzurovat, co žáci čtou a co nečtou. V minulých letech tak na seznam přibyl Harry Potter, Letopisy Narnie nebo třeba Sněhulák a Netopýr od Jo Nesba. Letos si paradoxně maturanti vybrali Křest svatého Vladimíra,“ doplňuje Böhmová.

Pražská taneční konzervatoř na žádost studentů letos nově zařadila Pěnu dní a 451 stupňů Fahrenheita. V minulých letech takto „na přání“ přibyl třeba Pes baskervillský, Velký Gatsby nebo Pygmalion, uvedla češtinářka Olga Všelichová. „Navrhované knihy jsou většinou velmi kvalitní a často i náročné. Odmítla jsem málo známé nebo méně kvalitní knihy, případně ty, kde nejde o beletrii, ale například o New Age,“ doplňuje.

Žáci ze Střední školy stavební a strojní v Krupce u Teplic mohou maturovat i z Padesáti odstínů šedi. „Je to určitý fenomén doby. Když se podíváme do historie, najdeme tam knížky, které vyvolaly ve své době rozpory, a dneska je považujeme za klasickou literaturu. Knihu si vybírá přes šedesát procent žáků, často i kluci,“ řekla ČT učitelka českého jazyka Kateřina Burgerová. „Letos jsme přidali My děti ze stanice ZOO,“ doplňuje.

Hlavně že žáci čtou

Pro předsedu Asociace češtinářů Josefa Soukala je obrovský přínos v tom, že si literaturu vybírají školy samy. „Maturita se konečně zaměřila na čtenářství. Student má skutečně číst, interpretovat úryvek a předvést, že textu rozumí. Jediné kritérium, které bych uvedl, je, aby to byly knihy hodnotné. Harry Potter budiž, u hororů a thrillerů bych byl opatrnější,“ řekl Soukal.

Z loňského průzkumu internetového knihkupectví Martinus.cz. vyplynulo, že třetinu Čechů povinná četba odradila natolik, že začali mít odmítavý vztah ke knihám obecně. Právě knižní klasiky, jako je Babička, Osudy dobrého vojáka Švejka nebo Stařec a moře, podle průzkumu Češi nejčastěji nedočtou do konce.

Ministerstvo nechává volbu literatury na školách

Centrální seznam povinné školní četby neexistuje. Ministerstvo pouze specifikovalo kritéria pro výběr maturitní literatury. „Plán doporučené četby je v kompetenci vedení škol. Pomoci jim mohou různé katalogy novinek, které vydávají některá nakladatelství, a to knih českých autorů i zahraničních,“ uvedla Aneta Lednová, mluvčí ministerstva školství.

Maturita z českého jazyka a literatury se skládá ze tří dílčích zkoušek: didaktického testu, písemné práce a ústní části. V rámci chystané novely školského zákona by ústní maturitní zkouška z českého jazyka a literatury měla přejít plně do kompetencí škol. Tedy i kritéria výběru literárních děl k ústní maturitě by si měly určovat samy školy.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

ŽivěSenátními kandidáty na ombudsmana jsou Jirsa a Kostolanská

Senát má ve středu na programu především volbu dvou adeptů na ombudsmana, z nichž bude dále volit sněmovna. Po dvou kolech hlasování zvolil Jaromíra Jirsu a Evu Kostolanskou. Kromě toho také udělil vládě předběžný souhlas s úpravou unijního nařízení o střednědobé finanční pomoci členským státům Evropské unie. Zabývat se má i schválením uspořádání veřejného slyšení k bezpečnosti Evropy, stanoviskem k dalšímu působení Česka v takzvané koalici ochotných nebo záměrem vlády zrušit televizní a rozhlasové poplatky.
03:06Aktualizovánopřed 42 mminutami

Policie našla v bytě útočníka z Chřibské další zbraně

Při prohlídce bytu útočníka v Chřibské na Děčínsku našla policie další dvě střelné zbraně včetně střeliva. Při pondělním útoku měl u sebe pachatel čtyři zbraně. Zastřelil zaměstnance městského úřadu a šest dalších lidí utrpělo zranění, z toho byli tři policisté. Motivem jednání útočníka, který se pak zastřelil, bylo podle policie řešení osobních problémů, směřovaly ke konkrétnímu člověku, který pracoval na městském úřadě. Vyšetřovatelé dodali, že samotný motiv činu dál prověřují.
před 1 hhodinou

Česko bude dál působit v uskupení NATO na Slovensku, řekl ministr obrany Zůna

Český ministr obrany Jaromír Zůna (za SPD) navštívil ve středu v Bratislavě svého slovenského protějška Roberta Kaliňáka (Smer). Česko bude nadále zapojeno do bojového uskupení NATO na Slovensku, řekl později na společné tiskové konferenci. Obě země chtějí spolupracovat v protivzdušné obraně. Odpoledne má jednání ministrů pokračovat.
12:52Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Kauza Čapí hnízdo trvá dlouho, míní Válková. Podle Pospíšila to není důvod k nevydání Babiše

Mandátový a imunitní výbor sněmovny začal řešit žádost o vydání premiéra Andreje Babiše (ANO) a předsedy Poslanecké sněmovny Tomia Okamury (SPD) ke stíhání. Šéfka výboru Helena Válková (ANO) uvedla, že výpovědi aktérů kauz ji nepřekvapily a utvrdily ji v některých postojích. Člen sněmovního ústavně-právního výboru Jiří Pospíšil (TOP 09) očekává, že rozhodování bude asi „mnohem více stranické“ než v jiných kauzách z minulosti. Řekli to v Událostech, komentářích moderovaných Terezou Řezníčkovou.
před 4 hhodinami

Ministerstvo chce pomoci školám se sociálně znevýhodněnými dětmi

Skoro pět procent dětí na základních školách patří mezi sociálně znevýhodněné – ať už vyrůstají v chudších nebo jinak složitějších rodinných poměrech. Ukazují to nová data ministerstva. To vidí pomoc v cíleném financování škol s těmito žáky.
před 7 hhodinami

Všichni jsou z Trumpa zneklidněni. Inspiruje i Putina, míní exvelvyslanec Kolář

„Čekal jsem, že to bude jízda, (...) ale to, co se odehrává teď, opravdu předčilo všechna má očekávání a musím říct, že mě to skoro nenechává v klidu usnout,“ zhodnotil bývalý velvyslanec Česka v USA a Rusku Petr Kolář první rok druhého funkčního období vlády prezidenta USA Donalda Trumpa. „Všichni jsou zneklidněni. Nevědí, co od toho člověka můžeme očekávat. Najednou nás dostává do situace, kdy se začínáme obávat, že garance, kterou USA poskytovaly, bude použita proti nám,“ řekl v Interview ČT24 moderovaném Danielem Takáčem. Podle Koláře Trump nejspíš inspiruje i ruského vládce Vladimira Putina, který možná přemýšlí o tom, jak nejisté situace ve světě využít.
před 8 hhodinami

Reportéři ČT: Stát se pře kvůli lomu ČSA s Tykačovou firmou o stovky milionů

Už několik měsíců trvá spor státu s těžařskou firmou Severní energetická Pavla Tykače. Jde v něm o stovky milionů korun za rekultivace lomu ČSA na Mostecku. Region se po desetiletích těžby postupně vrací k přírodě. Zdejší obce tedy netrpělivě vyčkávají, zda a kolik peněz nakonec dostanou na svůj další rozvoj jako bolestné za roky, kdy byly těžbou zasaženy. Ve sporu jde mimo jiné i o ceny pozemků v místě lomu, za jejichž převedení na stát chce Severní energetická 150 milionů korun. Stát má teď k dispozici vyjádření znalce, podle kterého naopak tyto pozemky mají cenu pouhých pěti milionů korun. Pro Reportéry ČT natáčela Jana Neumannová.
před 8 hhodinami

„Vážený soudruhu prezidente.“ Historik zkoumá příběhy skrz normalizační dopisy Hradu

V průběhu normalizace registrovalo oddělení stížností prezidentovy kanceláře stovky tisíc dopisů. Nejvíc jich bylo doručeno prezidentovi Ludvíku Svobodovi v roce 1969. Dopisy odrážejí běžné problémy společnosti, jako jsou bydlení, sociální zabezpečení, cestování do zahraničí a školství. Ve své knize „Vážený soudruhu prezidente“ nabízí historik Ústavu pro soudobé dějiny AV ČR Tomáš Vilímek desítky příběhů odhalujících jak úsměvné, tak tragické stránky života za normalizace.
před 8 hhodinami
Načítání...