S pozorností státu a zvýšením tlaku kvůli podmínkám bydlení pro lidi v sociální nouzi se majitelé ubytoven vypořádávají po svém. Někteří z ubytovny papírově udělají dům s bytovými jednotkami a lidé, kteří sem přicházejí bydlet, pak od Úřadu práce snáz získávají jednorázové kauce a doplatky na bydlení. Stát a místní úřady hledají cesty, jak podobné praktiky zastavit, pomoci by měla plánovaná mapa nájemného.
Případ ubytovny u vysočanského nádraží v Praze ukazuje problém v praxi. Kauci i nájem dostal majitel domu na účet přímo od úřadu práce. Nájemnici, která měla smlouvu na rok, ale i s dětmi bez výpovědi vyhodil.
I zástupce starosty pražské městské části Adam Vážanský (ODS) potvrzuje, že se lidé v ubytovně často střídají. „Ano, ta fluktuace je tam velká. A ti lidé pak končí i papírově na radnici, protože musí mít nějaké místo trvalého pobytu,“ popisuje praxi vysočanské ubytovny.
A podle nájemníků požaduje majitel peníze za pozoruhodné věci. Za návštěvu musejí platit poplatek, pokud chtějí balkon, stojí je to jednorázově tisíc korun. Za poštovní schránku dávají poplatek 500 korun, dokonce za její využívání pak platí každý měsíc 50 korun.
Podle Adama Vážanského by stát měl popřemýšlet o rychlé systémové změně. „Opravdu není dobré mít velký nájem za malý byt u nádraží, kde je hluk a stát to dotuje,“ poukazuje na další aspekt praxe ubytoven.
Připravuje se cenová mapa i vracení přeplatku z poskytnuté dávky
„Cesta je v nějaké cenové mapě, která bude velice podrobná. A vlastně každému podnikajícímu na trhu dá jednotné podmínky,“ popisuje ředitel vládního odboru pro sociální začleňování Radek Jiránek připravované řešení.
První návrhy už vypracovalo ministerstvo pro místní rozvoj, vládní Agentura pro sociální začleňování k nim má ale řadu připomínek. Nejpozději 31. srpna má vláda dostat ke schválení kompletní materiál agentury. Mezi úkoly patří třeba právě dokončení cenové mapy nájmů ministerstvem pro místní rozvoj.
V rámci občanského zákoníku by pak mělo dojít k jasnému výkladu toho, jak donutit vlastníky, aby plnili své povinnosti s údržbou bytů a nájemními vztahy. Rozpracován je v rámci materiálu například i návrh, kdy by se do státního rozpočtu měly vracet přeplatky z poskytnuté dávky na úhradu záloh.
Obce mohou rozhodovat, do jaké ubytovny dávky nepůjdou
Zpřesnit se mají také podmínky, za kterých mohou pracovníci hygienické služby vstoupit do bytu i v nepřítomnosti majitele a zajistit obyvatelnost prostor. Definované mají být i hygienické normy omezující počet osob obývajících jeden byt.
Obce mají nově možnost regulovat ubytovny v případě, že kolem nich roste kriminalita nebo třeba problémy s drogami. Radnice pak mohou požádat o vyhlášení oblasti, do které už úřady práce nebudou novým nájemníkům posílat doplatky na bydlení. Některé obce už o tomto kroku uvažují, první takové zóny by mohly vyhlásit po prázdninách.
Zákon o sociálním bydlení už spadne na novou sněmovnu
Zákon o sociálním bydlení, který leží ve sněmovně, už poslanci schválit nestihnou. Jde o jeden ze zákonů, jejichž neschválení premiéra Bohuslava Sobotku (ČSSD) nejvíce mrzí. Sociální výbor sněmovny na návrh ANO přerušil jeho projednávání, což znemožní, aby zákon schvalovali poslanci ve stávajícím složení.
„Je to norma, na kterou ČR čeká velmi dlouho. Jestliže jsme deregulovali nájemné, tak podle mého potřebujeme systém sociálního bydlení,“ uvedl. Právě norma ministryně práce Michaely Marksové (ČSSD) ale podle něj patří mezi novely, které lze snadno předložit znovu. „Bude buď na vládě, nebo na opozici, aby se toho ujala,“ soudí premiér.
