Ministerstvo spravedlnosti má v úmyslu regulovat činnost lobbistů. Očekávaný návrh zákona o lobbingu nyní poslalo do mezirezortního řízení. Legislativa by měla poprvé v české historii určit, kdo je to lobbista, a popsat jeho činnost. Jedním z cílů zákona je podle předkládací zprávy odlišit předávání informací veřejným funkcionářům od netransparentního ovlivňování všemi prostředky.
Lobbistou podle zákona. Ovlivňování politiků by mohlo brzy dostat mantinely
3 minuty
Události ČT: Konec volnému lobbingu? Činnost lobbistů může brzy změnit zákon
Mezi nejmocnější lobbisty svého času patřil Marek Dalík, přítel a blízký spolupracovník někdejšího premiéra Mirka Topolánka. Dalík si teď ale ve věznici odpykává trest v souvislosti s nákupem vojenských vozidel Pandur. Za lobbistu je označován také Roman Janoušek, kterému býval připisován rozhodující vliv na pražského primátora Pavla Béma a na mnoho veřejných zakázek.
Činnost podobných osob by v budoucnu měl usměrnit zákon. „Lobbování je soustavná činnost spočívající v komunikaci (…) za účelem ovlivnění jednání lobbovaného,“ zní definice v navrhované legislativě. Lobbista je také povinen ovlivňovaného upozornit na to, že vystupuje v této funkci, a uvést, čí zájem prosazuje.
- Do skupiny lobbovaných patří poslanci, senátoři a jejich asistenti, členové vlády, jejich náměstci a poradci, další vedoucí ústředních správních úřadů či státní tajemníci.
- Návrh mezi lobbované naopak nezahrnul členy zastupitelstev, prezidenta, který není z výkonu své funkce odpovědný, ani ústavní soudce, jejichž případné ovlivňování lobbisty je samo o sobě protiprávní.
Podle připravovaného zákona hrozí při nedodržování pravidel stotisícové pokuty. Vzniknout má například rejstřík dotčených osob a politici by měli každého čtvrt roku odevzdávat deník kontaktů a schůzek. Podle autora tezí zákona a předsedy poslaneckého klubu ČSSD Jana Chvojky by se tam činitelé jako poslanci nebo senátoři měli svěřit s tím, s kým se setkali. Byla by to v podstatě legislativní stopa, kde by řekli, kdo jim pomáhal s nějakým legislativním návrhem.
Premiér Andrej Babiš (ANO) míní, že se o takovém zákonu mluví už dlouho. „Určitě by bylo dobré vědět oficiálně, kdo všechno lobbuje,“ uvedl.
Podobu zákona může ovlivnit projednávání v parlamentu
Návrh ještě může doznat změn, a to buď na základě připomínek v mezirezortním řízení, nebo potom s pozměňovacími návrhy v parlamentu.
„Bude velká otázka, kdo všechno tam má patřit. Jestli tam patří například profesní komory, jednotlivá sdružení, neziskové organizace a řada dalších,“ zmínil předseda ústavně právního výboru Marek Benda (ODS).
„Stalo se, že tady byl například na návštěvě pan Tomáš Pitr, ale nikdo neví, za kým byl. Kancelář Poslanecké sněmovny to tají. To je podle mě příklad toho, proč by se měla zavést regulace lobbingu,“ řekl místopředseda ústavně právního výboru Jakub Michálek (Piráti).
Pitr je někdejší obchodní partner Františka Mrázka a bývá označován za jednoho z nejvlivnějších pražských podnikatelů. Před lety byl odsouzen za daňové podvody a nekalé obchody.
Přijetí zákona o regulaci lobbingu je také součástí programového prohlášení současné vlády. Zmíněno je to v souvislosti s bojem proti korupci.
