Vládní koalice váhá s přehlasováním senátního veta u zákona o rozpočtové odpovědnosti, který má zamezit nadměrnému zadlužování. Norma totiž předminulý týden narazila na velký odpor v Senátu: přes 90 procent senátorů zákon odmítlo s tím, že příliš zasahuje do hospodaření obcí a může být neústavní. Senátoři proto hrozí, že se obrátí na ústavní soud.
Zákon teď stanovuje dvě hranice: pokud zadlužení překročí 55 procent HDP a pak 60 procent HDP. V obou případech je ale zákon přísnější na obce než na stát.
V prvním případě, když zadlužení veřejných rozpočtů překročí hranici 55 %, by musela vláda předložit návrhy státního rozpočtu tak, aby vedly k dlouhodobě udržitelnému stavu veřejných financí. Jenže obce a další instituce by musely mít rozpočty přinejmenším vyrovnané.
„Byli bychom rádi, aby se náš stát choval stejně k sobě jako k našim obcím,“ kritizoval šéf senátorů ODS Miloš Vystrčil. Obcím by podle něj povinnost vyrovnaného rozpočtu znemožnila vzít si půjčky například na výstavbu bytů nebo kanalizace. Předseda senátorského klubu Starostů a nezávislých Jan Horník zase kritizoval, že by bylo přijetím zákona ohroženo čerpání evropských dotací.
Pokud by zadlužení dosáhlo hranice 60 procent hrubého domácího produktu, pak zákon pro vládu stanoví pouze obecnou povinnost, aby navrhla postupy pro snížení dluhu. Pokud by ale této hranice dosáhly obce nebo kraje, přišly by o svůj podíl z daňového výnosu. Senátor Michael Canov (SLK) k tomu podotkl, že stát se s ohledem na míru svého zadlužení chová k obcím stejně, jako by se otec-alkoholik pokoušel vychovat abstinenta ze svého syna.
Senátoři navíc hrozí, že se obrátí na ústavní soud: podle šéfa nejsilnějšího klubu v senátu Petra Víchy (ČSSD) by se k této stížnosti připojili skoro všichni senátoři. „To, jakým způsobem to je uděláno, je dle našeho názoru diskriminační a také protiústavní,“ dodává Miloš Vystrčil.
ČSSD i lidovcí s podporou váhají
Poslanci se pokusí senátorské veto přehlasovat na lednové schůzi, přinejmenším dvě ze tří koaličních stran se ale k předloze staví rezervovaně: „Diskuze ještě bude složitá, protože je potřeba se vypořádat s otázkou, jestli to je, nebo není neústavní zásah do práv samosprávy,“ uvedl premiér Bohuslav Sobotka (ČSSD).
Také lidovci chtějí o celé věci ještě jednat: „My o tom budeme jednat v rámci strany i na poslaneckém klubu. Já osobně se k tomu stavím poměrně rezervovaně, je potřeba si říci, jestli to opravdu nutně potřebujeme,“ dodává 1. místopředseda lidovců Marian Jurečka.
Zákon už přitom jednou díky hlasům koalice prošel, podobné lavírování se proto nelíbí ministru financí Andreji Babišovi (ANO): „Vůbec tomu nerozumím. Od samého začátku právě ČSSD dělá všechno pro to, aby tato norma nebyla přijatá, a nás to poškozuje v zahraničí.“
S případným přehlasováním veta Babišovi nepomůže ve sněmovně ani opozice: Zatímco ta pravicová označuje pravidla proti zadlužování za příliš mírná, podle levicové je naopak zákon příliš tvrdý.
Pro finanční ústavu Babiš podporu nenašel
Koalice nebyla jednotná už při prvním projednávání ve sněmovně. Ministr financí Andrej Babiš chtěl totiž původně prosadit finanční ústavu proti nadměrnému zadlužování, jejímž základem by byl nový ústavní zákon. Jenže pro ten se nepodařilo získat ústavní třípětinovou většinu. Poslanci tak nakonec schválili jen „běžný“ zákon o rozpočtové odpovědnosti.
Finanční ústavu podpořili poslanci z ANO, lidovci a občanští demokraté, proti byli komunisté. TOP 09 a ČSSD se při tomto hlasování zdržely, ruku pro zvedl jen ministr vnitra Chovanec.
