Praha – Pokud se bude nakonec prezident volit v přímé volbě, tak by do ní lidovci rádi vyslali europoslankyni Zuzanu Rothovou. Ta se zatím nerozhodla, zda nabídku příjme. Pokud by ale příští hlavu státu nakonec vybíral parlament, tak by strana ráda podpořila svého senátora Petra Pittharta. Ten se staví proti přímé volbě a prý by se jí ani nezúčastnil. Uvedl to předseda KDU-ČSL Pavel Bělobrádek pro server iDnes.cz.
Sněmovna schválila ústavní novelu o přímé volbě prezidenta v polovině prosince. Předlohu podpořili poslanci všech stran v dolní komoře kromě komunistů, kteří se hlasování zdrželi. Novela je nyní v rukou Senátu, v němž má většinu opoziční ČSSD. Pokud bude platit, obyvatelé by měli vybírat přespříští rok už nástupce nynější hlavy státu Václava Klause. Šance na to, že tuto ústavní změnu horní komora schválí, je velká. ČSSD, která má v Senátu většinu, doporučila svým senátorům normu podpořit. V takovém případě by prezidentského kandidáta mohlo navrhnout dvacet poslanců, deset senátorů nebo občané formou petice s 50 000 podpisy.
Pomalu se také začínají rýsovat jména možných kandidátů. Už na podzim se do boje o prezidentský úřad přihlásil předseda TOP 09 Karel Schwarzenberg, který by se zúčastnil přímé i nepřímé volby. Kandidaturu oznámil i Jan Fischer, ten se ale chce o úřad ucházet jen v přímé volbě.
Kromě těchto dvou se ale mluví i o dalších jménech. Občanští demokraté by mohli do boje o Hrad postavit bývalého předsedu horní komory Přemysla Sobotku nebo současnou šéfku sněmovny Miroslavu Němcovou. Sociální demokracie by zase mohla podpořit ekonoma Jana Švejnara. Skloňuje se i jméno bývalého šéfa sociálních demokratů Miloše Zemana. „Mnohokrát jsem řekl, že se rozhodnu teprve tehdy, jestliže přímou volbu schválí Senát a za druhé, jestliže počet podpisů na petici bude dostatečně vysoký,“ řekl ČT Miloš Zeman. Podobně uvažuje i Jan Švejnar: „Já bych o tom začal uvažovat až ve chvíli, až budeme vědět, jaký způsob volby bude určen.“
