Praha - Největší důvěře občanů Česka se z pěti nejvyšších ústavních činitelů země těší premiér Jan Fischer. Podle říjnového průzkumu agentury STEM mu důvěřuje 79 procent občanů. Druhému v pořadí, prezidentu Václavu Klausovi, důvěřuje 61 procent. Fischer se podle průzkumů STEM těší největší důvěře lidí už zhruba třetinu roku. Navíc překonal i dosavadní rekordní důvěru lidí v Klause, jemuž na jaře roku 2005 důvěřovalo 78 procent lidí.
V porovnání s červnem nyní důvěřuje Fischerovi o 18 procent lidí více a Klausovi o šest procent více. Klaus na jaře zaznamenal prudký pokles důvěry občanů - v době, kdy padla Topolánkova vláda - mimo jiné i kvůli spekulacím, že se na pádu vlády Klaus nějak podílel. Před jmenováním Fischera premiérem byl Klaus až na ojedinělé výkyvy dlouhodobě nejdůvěryhodnějším ústavním činitelem v Česku.
Důvěra v ústavní činitele v říjnu (STEM):
- premiér Jan Fischer 79 %
- prezident Václav Klaus 61 %
- předseda ÚS Pavel Rychetský 55 %
- předseda Senátu Přemysl Sobotka 42%
- předseda sněmovny Miloslav Vlček 41 %
Nadpoloviční většina lidí - 55 procent - důvěřuje podle průzkumu STEM ještě předsedovi Ústavního soudu Pavlu Rychetskému. Naopak šéfům obou komor Parlamentu důvěřuje jen něco málo přes dvě pětiny lidí - předsedovi Senátu Přemyslu Sobotkovi (ODS) 42 procent a předsedovi Poslanecké sněmovny Miloslavu Vlčkovi (ČSSD) 41 procent občanů.
Z dlouhodobých údajů STEM plyne, že důvěra lidí v Rychetského trvale klesá od ledna roku 2007. Důvěra v Přemysla Sobotku a Vlčka kolísá. Oproti letošnímu únoru důvěřuje Sobotkovi o šest procent lidí méně a Vlčkovi o čtyři procenta méně.
Fischer a Rychetský se podle STEM těší důvěře napříč politickým spektrem. Klausovi nejvíce důvěřují přívrženci ODS, Sobotkovi stoupenci ODS, TOP 09 a KDU-ČSL a Vlčkovi příznivci ČSSD a KSČM. Celkově platí, že nejvyšším ústavním činitelům méně důvěřují sympatizanti KSČM. Rozdíly v důvěře v nejvyšší ústavní činitele vyplývají i ze vzdělání lidí. Například Klausovi důvěřují lidé s vysokoškolským vzděláním méně než občané se vzděláním základním a středním. Naopak s růstem nejvyššího dosaženého vzdělání roste i důvěra občanů v předsedy Senátu a Ústavního soudu. Na důvěru v premiéra a šéfa sněmovny vzdělání občanů prakticky vliv nemá.
