Praha – Pokud by se příští týden konaly předčasné volby, určitě by se jich účastnilo asi 60 procent voličů. Ukázal to exkluzivní průzkum společnosti TNS Aisa pro ČT. I tato data naznačují trend klesající volební účasti. Ten je podle sociologa Lukáše Linka mimo jiné způsoben tím, že lidé nemají pozitivní vztah k politickým stranám a nevěří, že svým hlasováním mohou něco změnit. Průzkum rovněž potvrdil neutuchající oblibu nových politických uskupení. Ty jsou podle Linka a bývalé premiérky Slovenska Ivety Radičové atraktivní hlavně pro nové a nezkušené voliče.
„Já sám jsem přesvědčen, že volební účast nepřesáhne úroveň 60 procent,“ tvrdí sociolog Lukáš Linek působící v Sociologickém ústavu Akademie věd. Účast by tak byla podobná jako během voleb v roce 2002, kdy se účast pohybovala kolem 58 procent. Ani skutečnost, že se jedná o předčasné volby, více lidí k urnám nepřitáhne. „Nynější volby nemají žádný mobilizační moment,“ myslí si Linek.
Podle něj sice za nízkými čísly stojí vícero důvodů, jako výrazné vlivy na účast na volbách lze ale považovat kladný vztah k politické straně a přesvědčení o smysluplnosti hlasování. „Voliči musí mít pozitivní motivaci jít hlasovat. Musí mít pozitivní vazbu k nějaké straně, musí být přesvědčeni, že ta strana je důvěryhodná a má dobrý program, a musí být také přesvědčeni, že hlasováním se dá něco změnit,“ vysvětlil Linek v Otázkách Václava Moravce. Tato pozitivní motivace ovšem současným potenciálním voličům chybí, což se prý ve volební účasti promítá ve poklesu o 10 až 12 procentních bodů.
Klesající volební účast lze ale částečně vysvětlit i zdánlivě nepolitickým faktorem - menším počtem uzavřených manželství a vyšší rozvodovostí rodin. „Na základě mých modelů lze říct, že dvě procenta z poklesu volební účasti lze přisoudit rozpadu rodin. Chybí pak někdo, kdo rodinného příslušníka k volbám mobilizuje,“ soudí autor publikace Kam se ztratili voliči. Patrný je také menší vliv odborů a církve, které své příslušníky v minulosti vždy výrazně mobilizovaly.
Odborové předáky a církevní představitele ale zřejmě nahrazují marketingoví specialisté. Účast na hlasování totiž podle Linka mohou posílit také volební kampaně jednotlivých stran. Především ale kampaně ovlivňují výběr, komu volební lístek věnují. „Kdyby neexistovala volební kampaň hnutí ANO, tak by bylo na nule. Kampaň evidentně něco způsobila, minimálně to, že přibližně jedna osmina voličů o nich uvažuje a chce pro ně hlasovat,“ říká sociolog.
Politické hnutí podnikatele Andreje Babiše podobně jako Věci veřejné Víta Bárty označil Linek nedávno v týdeníku Respekt za „marketingové produkty“ české politiky. „VV rekrutovaly voliče z mladých skupin, které zatím nemají tolik zkušeností a nemají zcela vytvořeny politické názory a hodnoty,“ uvedl Linek v OVM s tím, že tyto skupiny je snadnější ovlivnit novým produktem. „Dovedu si představit, že Babišovi voliči se také rekrutují z mladých skupin. Tento příklon bych přikládal spíš nějaké nezkušenosti, než že by preferovali Babišův program,“ dodal.
„Noví voliči často přistupují k urnám s pamětí blízkou nule. Jejich rozhodování je více vstřícné k novotvarům na politické scéně,“ souhlasí s kolegou Linkem bývalá slovenská premiérka Iveta Radičová. „Náš volič se dominantně rozhoduje na základě tváře politiky, a ne na základě řešení. O výsledku voleb rozhodujeme podle toho, koho bychom tam rádi viděli, namísto rozhodování, které je založené na upřednostnění nějakých typů řešení,“ upřesňuje vystudovaná socioložka.
Podle Radičové nově vzniklá uskupení využívají hlavně selhání zavedených politických stran. „Politické subjekty reagují na několik momentů. Na novou agendu, kterou přináší realita, na selhání ostatních, na něž ti, kteří nebyli u moci, mají šanci velmi dobře reagovat a nabízet iluzi či realitu nové alternativy, a nakonec na módní vlny, které zachytávají nezkušené voliče,“ popisuje. I sousední země v posledních deseti letech zažívá trend klesající volební účasti. Zatímco v roce 2002 šlo do Národní rady volit 70 procent, loni to bylo 59 procent.
Lukáš Linek je přesvědčen, že roztříštění politického spektra je také způsobeno množstvím různých voleb. Ty poskytují politikům ideální prostor pro etablování nových stran. „Pokud by nebyly třeba prezidentské volby, nebavíme se vůbec o tom, zda má SPOZ šanci dostat se do sněmovny. Podobně také volby do Evropského parlamentu v roce 2005 a úspěch v nich umožnil Janě Bobošíkové budovat její Suverenitu,“ konstatoval v Otázkách Václava Moravce sociolog Linek.
