Lednice (Břeclavsko) - Břeclavsko dnes navštívil lichtenštejnský kníže Hans Adam II. Jeho předkové zde vystavěli Lednicko-valtický areál, který je od roku 1997 zapsaný mezi světovými památkami UNESCO. O panství ale rodinu připravily Benešovy dekrety. Kníže dnes uvedl, že Lichtenštejnové zatím nebudou žádat o majetek, který jim byl zabaven po druhé světové válce na základě dekretů.
Lichtenštejnové zatím nebudou žádat o matejek zabavený po válce
Lichtenštejni by ale prý byli rádi, kdyby majetky byly vráceny. „Jsme ochotni okamžitě do takových majetků začít investovat, aby se z nich znovu začaly vytvářet hodnoty, jak to naši předkové dělali po celou dobu hospodaření v našich oblastech,“ řekl Hans Adam II. Podle něj by takové řešení bylo i v zájmu českého obyvatelstva.
Důkazy o spolupráci rodiny s nacistickým režimem jsou podle historiků sporné a k zabavení jejich majetku tak možná nebyl žádný důvod. Památkaři doufají, že navázání diplomatických vztahů by mohlo napomoci k další obnově tehdejších lichtenštejnských sídel na Moravě. Správa lednického zámku by tak mohla například zhotovit repliky některých obrazů, které si Lichtenštejnové v roce 1943 z Moravy odvezli do svého sídla ve Vaduzu. Kníže Hans Adam II. se také ještě dnes setká s vedením Národního památkového ústavu - na setkání se má domlouvat vzájemná spolupráce např. při výstavách nebo při restaurování původního rodového majetku.
Telefonát Barbory Telferové (zdroj: ČT24)
Kníže navštíví areál už počtvrté, dnes je to ale poprvé od chvíle, kdy má Česká republika navázané s Lichtenštejnskem oficiální diplomatické vztahy. Poprvé navštívil areál v roce 1989 jako turista. „Přestože byl vychováván v tom duchu, že rodině tento majetek již nepatří, záleží mu na tom, aby s ním bylo dobře nakládáno,“ řekla ČT lednická kastelánka Ivana Holásková. Dnes postupně s doprovodem navštíví Lednici, Mikulov, Břeclav a Valtice. Při procházce tamním zámkem se setká se zástupci české a moravské šlechty - potomky rodů Lobkowitzů, Kolowratů, Hugo Mensdorff-Pouillym, Marií Salm-Reifferscheidt-Raitzovou a Karlem Schwarzenbergem.
Lichtenštejnsko jako jediný stát na světě odmítal uznat Českou republiku jako stát a navázat s ní diplomatické styky. Tamní vládnoucí dynastie se totiž v restitucích domáhala vrácení majetku a postup tehdejšího Československa Lichtenštejnsko považovalo za neoprávněný, protože Benešovy dekrety se měly týkat Němců, nikoli lichtenštejnských občanů. Vztahy mezi oběma zeměmi byly obnoveny teprve tento měsíc. Výsledkem společných jednání je domluva na vytvoření komise, která přezkoumá okolnosti, za nichž byl Lednicko-valtický areál Lichtenštejnům zabaven.
Spolupráce se chystá i v oblasti vzdělávání. Jihomoravský kraj a Lichtenštejnsko připraví výměnné pobyty studentů, aby mladí lidé z Lichtenštejnska mohli studovat na vysokých školách v Brně a naopak posluchači brněnských škol na univerzitě ve Vaduzu.
Lichtenštejnové patřili k nejbohatším a nejvlivnějším šlechtickým rodům v českých zemích i v Rakousku. O značnou část svých majetků na území někdejšího Československa přišli v důsledku pozemkových reforem po první světové válce, zbylý majetek jim byl zkonfiskován po druhé světové válce. Původ šlechtického rodu se váže ke Štýrsku. Na Moravě se rod usadil ve 13. století za panování Přemysla Otakara II. K nejvýznamnějším Lichtenštejnským majetkům patřily především zámky Valtice a Lednice. Jejich panství se ale rozprostíralo od Břeclavi přes Bučovice po Krnov, Šternberk, Moravskou Třebovou, Zábřeh, Plumlov, Lanškroun či Velké Losiny. V Čechách drželi například Kostelec nad Černými lesy, Uhříněves, Koloděje, Roztoky nebo Rataje. Hodnotu majetku Lichtenštejnsko odhaduje na 100 milionů eur, tedy zhruba 3,2 miliardy korun.
GALERIE
Kolonáda na Reistně