Praha – Skupina poslanců přišla s návrhem na prodloužení lhůty k projednání všech druhů přestupků na dvojnásobek z nynějšího jednoho roku na dva. Úřady totiž nápor nestíhají a skoro polovina prohřešků tak končí promlčením. Řada viníků s tím navíc počítá a řízení záměrně protahuje.
Známé příklady z poslední doby, které by v nových pravidlech mohly dopadnout jinak. V roční lhůtě nestihly úřady vyřídit třeba přestupek vlivného člena jihočeské ODS Pavla Dlouhého. Na silnici s rychlostí omezenou na 90 kilometrů v hodině jel 140. Dva úředníci a policista čelí podezření, že vyřízení přestupku protahovali záměrně.
Bez trestu skončil i další vlivný straník, člen severočeské ČSSD, Roman Houska. „Řekl, že nám nic ukazovat nebude, ať ho neotravujeme. Nastartoval auto, stočil kola a levým zadním kolem mi přejel nohu,“ vzpomíná na incident s Houskou bývalý městský strážník v Chomutově Jan Moravec.
„Jednoroční lhůta se dle našeho názoru neosvědčila. Při projednávání přestupků i při samotné právní kvalifikaci dochází k obstrukcím, takže navrhujeme dvouletou lhůtu,“ vysvětluje poslanec ČSSD Jan Chvojka.
V archivu pražského magistrátu přibývají ročně stovky tisíc přestupkových spisů. Kdyby měli úředníci na vyřízení dva roky, větší část z nich by skončila potrestáním viníka. „Určitě více než polovina přestupků se neodstíhá s tím, že pachatel, který přestupek spáchal, se buď účelově vyhýbá, nebo dojde k promlčení,“ potvrzuje mluvčí pražského magistrátu Tereza Krásenská.
S tím, že řada pachatelů roční lhůtu k vyřízení přestupku zneužívá a velká část prohřešků spadne pod stůl bez trestu, souhlasí i pověřený šéf pražských strážníků Ludvík Klema. Samotné prodloužení lhůty na dvojnásobek ale podle něj nestačí. „Administrativní zátěž, která by byla u takzvaných drobných přestupků, by zřejmě byla v porovnání s hrozící pokutou významně dražší,“ uvedl.
Navržená změna se zatím ve sněmovně připravuje. Její předkladatelé by chtěli, aby dvouletá lhůta začala platit už od začátku příštího roku.
