Lékárníci chtějí 600 milionů navíc, pojišťovny nabídly 30

Nahrávám video

Lékárníci chtějí, aby jim zdravotní pojišťovny v příštím roce platily zhruba o třetinu více než nyní. Žádají, aby podle nové úhradové vyhlášky dostávali 22 korun za recept nebo 17 korun za položku, v současnosti jim pojišťovny platí pouze 13 korun. Kdyby pojišťovny souhlasily, musely by lékárnám napřesrok vyplatit 600 milionů korun navíc, zatím však nabízejí řádově nižší navýšení. Termín, do kdy by se měly obě strany dohodnout, brzy vyprší. Ministerstvo zdravotnictví však dalo najevo, že stále doufá, že dohoda vznikne.

Lékárny jsou jediným segmentem zdravotnictví, který zatím nemá dohodu s pojišťovnami o úhradách v příštím roce. Podle prezidenta České lékárnické komory Lubomíra Chudoby zatím nabídly pojišťovny pro příští rok navýšení jen asi o 30 milionů korun, tedy dvacetkrát méně, než lékárníci žádají.

„Mám informaci, že se stále pracuje na nějakém návrhu. Nicméně myslím si, že dosavadní nabídky pojišťoven vůbec nereflektují současnou situaci,“ podotkl. Upozornil, že mají všechny segmenty slíbený pětiprocentní růst, čemuž nabídka pojišťoven neodpovídá. Původně přitom chtěli lékárníci přidat celou miliardu, s částkou 600 milionů přišli až po přehodnocení.

Na vzájemné jednání mají lékárníci a pojišťovny čas do 19. června, tj. příštího úterý. Ministerstvo zdravotnictví do jednání zatím vstupovat nechce. Podle dřívějších slov mluvčí ministerstva Gabriely Štěpanyové úřad věří, že se lékárníci ještě pokusí s pojišťovnami dohodnout.

Pokud se tak nestane, ministerstvo se však do věci vloží a úhrady pro lékárny stanoví samo. V tom případě se však lékárníci na zlepšení těšit nemohou. „Nemohou čekat žádné zázraky. Máme nějaké prostředky, které se v zásadě už rozdělily,“ vzkázal jim ministr zdravotnictví v demisi Adam Vojtěch (za ANO).

Lékárníci chtějí ještě větší změny, ani na nich se s pojišťovnami neshodnou

I pokud dohoda nakonec vznikne, bude chtít lékárnická komora upravený systém co nejdříve znovu změnit. Žádá úpravu zákona, která by – nejlépe s účinností od roku 2020 – zásadně změnila způsob, kterým je práce farmaceutů odměňována. V současnosti je zisk lékáren tvořen maržemi a signálním výkonem za výdej receptu – dnes třináctikorunový, podle představ komory výhledově sedmnáctikorunový či dvaadvacetikorunový.

Změna by měla spočívat v zavedení pevné částky za výdej léku. „Chceme přejít z výlučně maržového systému, kde odměna závisí jen na ceně vydaného léku, na to, aby byla placená přímo práce lékárníka stejně jako lékaře,“ shrnul Lubomír Chudoba.

Pojišťovny ovšem navrhují jinou změnu. „Preferují systémové změny, které by vedly k finančnímu posílení poskytovatelů lékárenské péče, a to prostřednictvím úpravy sazby marží,“ uvedl Svaz zdravotních pojišťoven do protokolu z dohodovacího řízení o výši úhrad. S takovou myšlenkou ale lékárníci nesouhlasí. Obávají se, že kdyby se změnily marže, samotné lékárny zůstanou tam, kde jsou nyní. „Protože o to přijdeme ze strany distribučních firem,“ míní Chudoba.

Ze současného systému, který funguje od zrušení dřívějších poplatků za recept, podle něj dostávají lékárny asi o osminu méně, než měli slíbeno. Loni na podzim se kvůli tomu některé lékárny připojily ke stávce praktických lékařů.

Zatímco o úhradách v příštím roce lékárníci ještě jednají, další zdravotnické segmenty se s pojišťovnami již dohodly. Z 20 miliard, které příští rok půjdou do zdravotnictví navíc, dostanou 13 nemocnice – především na příplatky sestrám. Přilepší si tak o devět procent. Ostatní obory počítají s navýšením kolem pěti procent.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

V Gdaňsku začíná konference o obnově Ukrajiny, Česko zastoupí Babiš a Mrázová

V Gdaňsku na severu Polska ve čtvrtek začne dvoudenní konference věnovaná poválečné obnově Ukrajiny. Ukrajinskou delegaci kvůli aktuální roztržce mezi Varšavou a Kyjevem místo prezidenta Volodymyra Zelenského povede premiérka Julija Svyrydenková. Zúčastnit se má šéfka Evropské komise Ursula von der Leyenová i desítky hlav států a šéfů vlád. Česko budou zastupovat premiér Andrej Babiš (ANO) a ministryně pro místní rozvoj Zuzana Mrázová (ANO).
03:25Aktualizovánopřed 8 mminutami

Ministerstvo zahraničí akredituje prezidenta na summit NATO, potvrdil Babiš

Premiér Andrej Babiš (ANO) potvrdil, že ministerstvo zahraničních věcí pošle žádost o rozšíření delegace na summit NATO v Ankaře o prezidenta Petra Pavla. Hlava státu bude členem delegace i s doprovodem.
před 16 mminutami

Kandidát ANO na primátora Prokop oznámil rezignaci na všechny politické funkce

Kandidát na pražského primátora za ANO Ondřej Prokop nebude kandidovat v podzimních komunálních volbách a skončí ve všech politických funkcích. Zdůvodnil to tlakem médií na něj a jeho okolí. Prokop to uvedl ve videu na facebooku. Předseda ANO Andrej Babiš v reakci na to řekl, že se musí svolat mimořádný sněm pražské organizace, na které se zvolí nový předseda. O kandidátkách do komunálních voleb vedení ANO podle Babiše rozhodne koncem června.
před 22 mminutami

Metro B ráno nejezdilo přes centrum Prahy, ve stanici Anděl srazil vlak člověka

Metro na lince B mezi Smíchovským nádražím a Florencí v centru Prahy ve čtvrtek ráno v obou směrech zhruba dvě hodiny nejezdilo, ve stanici Anděl srazila souprava člověka. Provoz byl obnoven kolem 06:45. Vyplývá to z informací na webu pražského dopravního podniku.
05:32Aktualizovánopřed 1 hhodinou

VideoNová zelená úsporám opět startuje, doznala ale změn

Po víc než půlroční pauze stát znovu podpoří renovace budov, které mají snížit spotřebu energií a účty za ně. Startuje opět Nová zelená úsporám. Dotaci ale získají už jen zranitelné domácnosti. Pro ostatní budou k dispozici bezúročné úvěry. Fond životního prostředí začne přijímat elektronické žádosti ve čtvrtek od deseti hodin. S přípravou žádostí by měli pomoct energetičtí poradci, a to nejen zranitelným domácnostem. Novinkou, kterou budou zájemci o podporu potřebovat, nebo aspoň řada z nich, je renovační pas. To znamená posouzení, jaká opatření by v budovách měli udělat, a to i po jednotlivých etapách. Nová zelená úsporám by měla pokračovat průběžně a podle současného nastavení podpory trvat až do podzimu 2029.
před 2 hhodinami

Tlak na média veřejné služby je celoevropský, míní jejich šéfky z Litvy a Švédska

Tlak na veřejnoprávní média sílí napříč Evropou a situace v jednotlivých zemích má dopad i za jejich hranicemi, varují šéfky litevské LRT a švédského rozhlasu Monika Garbačiauskaité-Budrienéová a Cilla Benköová. Pro ČT promluvily i o politických zásazích, nutnosti nezávislého a předvídatelného financování i roli médií veřejné služby v době krizí, dezinformací a digitální proměny.
před 10 hhodinami

Záměr zestátnit ČEZ je pro občany nevýhodný, tvrdí skupina odpůrců

Proti záměru zestátnit výrobu energetické skupiny ČEZ vystoupila skupina deseti signatářů otevřeného dopisu adresovaného premiérovi Andreji Babišovi (ANO). Patří mezi ně například bývalý předseda vlády a exguvernér centrální banky Jiří Rusnok, bývalý generální ředitel ČEZu Jaroslav Míl nebo předseda Národní rozpočtové rady Mojmír Hampl. Chystané rozdělení firmy je dle nich nevýhodné pro občany a pomůže jen minoritním vlastníkům společnosti.
před 11 hhodinami

Babiš: Rozhodnutí ÚS respektuji. Pak ho označil za absurdní. Macinka vidí pokus o puč

Premiér Andrej Babiš (ANO) sdělil, že předběžné opatření Ústavního soudu (ÚS) ve věci účasti prezidenta Petra Pavla na červencovém summitu NATO v Ankaře respektuje, následně ho však označil za absurdní a proti zájmům Česka. Šéf Motoristů a ministr zahraničí Petr Macinka mluví o pokusu o ústavní puč. Předseda koaličního hnutí SPD a šéf sněmovny Tomio Okamura tvrdí, že se soud stal vazalem hlavy státu. Opoziční politici naopak hovoří o správném kroku, který je třeba respektovat. Sám Pavel rozhodnutí ÚS rovněž uvítal.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami
Načítání...