Letní počasí stále vybízí k opalování a slunění. I proto lékaři právě v tomto období varují před vznikem zhoubného melanomu. Výskyt tohoto onemocnění na celém světě stoupá a Česko není výjimkou. Ročně si takovou diagnózu vyslechne kolem dvou a půl tisíc pacientů. Jde přitom o velmi nebezpečný typ rakoviny, každý rok jí v Česku podlehne až čtyři sta lidí. Klíčovou roli hraje čas – čím dřív se podezření vyšetří, tím je větší šance na úspěšnou léčbu.
I jedno spálení sluncem výrazně zvyšuje pravděpodobnost vzniku rakoviny kůže. Do ambulance lékaře by lidé měli zamířit s jakoukoliv kožní změnou, ať už u znaménka nebo třeba pigmentové skvrny.
„Když třeba měli znaménko, které měřilo pět milimetrů a najednou se v průběhu půl roku zvětší na centimetr, změní tvar, změní barvu, tak je vždycky důležité ho přijít ukázat,“ vysvětluje primářka Dermatovenerologické kliniky Všeobecné fakultní nemocnice v Praze Ivana Krajsová
Následky letního opalování je proto potřeba sledovat hlavně v dalších měsících. Většina vyšetření ukáže, že je kůže v pořádku. Melanom je typický hlavně svými nepravidelnostmi. „Místy je širší, místy je užší, má nepravidelný okraj, místy vybíhá ložisko ven, místy dovnitř,“ popisuje primářka.
Ne vždy je ale nádor takto rozpoznatelný. Maria Olšanská měla melanom pod nehtem. „Sundali mi operativně nehet, poslali ho na histologii a zjistili, že už tam byl nádor. Řekli mi, že je strašně agresivní, že hrozně rychle roste,“ říká pacientka.
Kvůli nádoru přišla téměř o celý prst, později jí lékaři objevili ještě metastáze v uzlině v podpaží a na ruce. „Byla to jenom kulička pod kůží, jako by mě jenom svěděla kůže, tak jsem si ji škrabala – myslela jsem si, že mě kousnul komár,“ uvádí. Po sérii operací je už Maria Olšanská zdravá a bez léčby, musí ale chodit na pravidelné kontroly.
Lidé se světlou kůží musí být opatrnější
Při prevenci vzniku melanomu hraje velkou roli i fototyp konkrétního člověka. „Lidé, kteří mají světlou kůži, musí být podstatně opatrnější při pobytu na slunci a rozhodně musí používat opalovací krémy s ochrannými faktory. Po takových deseti, patnácti minutách je velmi velké riziko, že světlá kůže zčervená,“ upozorňuje primářka Ivana Krajsová.
Obecně platí, že čím světlejší kůže, tím vyšší ochranný faktor. Lékaři také nezapomínají zdůrazňovat, že aplikovat krém by se mělo pravidelně několikrát denně a mezi 11. a 15. hodinou na přímé slunce raději vůbec nechodit.
Některé pojišťovny na vyšetření přispívají
Vyšetření znamének provádějí kožní ambulance po celé republice. Někde je zdarma, jinde – hlavně mimo nemocnice – ho musí pacienti platit sami. Třeba největší zdravotní pojišťovna na to svým klientům přispívá až 500 korun.
„Zájem v posledních letech plynule stoupá. Za první pololetí letošního roku to bylo bezmála šest tisíc klientů, je to zhruba trojnásobně než ve stejném období roku 2015,“ uvádí mluvčí Všeobecné zdravotní pojišťovny Oldřich Tichý.
S počtem pacientů a také s moderními biologickými preparáty stoupají i náklady na léčbu melanomu. Podle dat VZP vzrostl počet takto léčených lidí za tři roky šestinásobně. Účty za biologické léky se za stejnou dobu víc než zdesetinásobily. Roční výdaje na tuto léčbu byly před čtyřmi lety necelých 21 milionů, loni už částka přesahovala 230 milionů korun.
Před čtyřmi lety měla VZP necelých 14 tisíc pacientů s melanomem a jejich léčba stála dohromady 138 milionů. Loni šlo o více než 15 tisíc lidí a výdaje vzrostly na 331 milionů korun.
Ozón byl letos v průměru
Za vznikem onemocnění většinou stojí ultrafialové záření. Ozonová vrstva funguje jako „slunečník“, ale pokud slábne, lidé jsou škodlivému záření víc vystaveni. V letošním roce se zatím koncentrace ozonu v atmosféře pohybuje mírně pod dlouhodobým průměrem. Nejrizikovější jsou zejména jarní měsíce a začátek léta.
Největší přehled o slunečním záření mají v observatoři v Hradci Králové. Čidla tam 24 hodin denně a 7 dní v týdnu získávají data o celkovém ozonu v celém Česku. „Je to přístroj robotický, který se automaticky natáčí na slunce a proměřuje ultrafialové záření. Z těch měření se dá i odvodit celkové množství ozónu v atmosféře,“ vysvětluje klimatolog Solární a ozonové observatoře ČHMÚ Ladislav Metelka.
V případě, že nebezpečně klesne, vydávají klimatologové varování. Letošní letní sezona měla podle nich klidný průběh. „Asi tři epizody, zpravidla trvají několik dnů, když sem začne proudit vzduch z jižních směrů, který je chudší na ozón. Celkově to byly jednotky dnů za období od dubna do začátku srpna,“ uvádí klimatolog.
Kdy ze slunce pryč? Poradí nálepka nebo tričko
Na konci léta už sice slunce nemá takovou sílu, dlouhodobý pobyt na něm odborníci stejně nedoporučují. Poznat bezpečnou míru slunění pomáhá například speciální proužek. „Proužek si nalepíte na oděv, na kšiltovku nebo na lehátko. A sledujete, dokud se nezbarví do varovného zbarvení,“ ukazuje proděkan Fakulty chemické VUT v Brně Michal Veselý.
Podobně fungují i zvláštní trička s „potiskem“, který se na slunci zbarvuje do jednoho ze tří odstínů. Při nejsvětlejším tónu je možné na sluníčku zůstat, nejtmavší signalizuje, že by se měl člověk schovat do stínu.
„Cílili jsme hlavně na sportovce, pro takzvané outdoorové aktivity je to vhodný indikátor. Nemusí sebou nosit žádnou elektroniku, která by mohla úroveň UV záření měřit,“ říká Michal Vik z Fakulty textilní Technické univerzity v Liberci.
Obě technologie jsou zatím ve vývoji, dostupné by mohly být od příštího roku.
