Laviny budou delší a nebezpečnější, míní vědci

Nedávná lavina v Modrém dole v Krkonoších připomněla, jak mohou být tyto přírodní úkazy nepředvídatelné. I přes podprůměrné srážky se tam utrhla taková, která má podle vědců pravděpodobnost pádu jednou za století. Výzkumníci z České zemědělské univerzity ji ale dokázali předpovědět pomocí matematickým modelů. Díky nim také odhadují, že sesuvy sněhu budou v českých horách delší, a tedy i nebezpečnější.

„Věděli jsme, že foukal silný vítr, který přemisťoval sníh, a věděli jsme, že to nebyla jediná lavina, která v téhle době vypadla, ale tato byla překvapením, protože naposledy se lavina v takovém rozsahu utrhala v roce 1887,“ komentuje nedávný sesuv v Modrém dole u Pece pod Sněžkou lavinový specialista z Horské služby Pavel Cingr.

Obrovský sesuv sněhu ale nevyburcoval jen horské záchranáře. Na místo brzy přijeli i vědci, kteří s pomocí dronu pořídili snímky jeho dráhy a lavinový svah zmonitorovali. Poté z fotografií sestavili mapu. Ukázalo se, že potvrzuje jejich dřívější výpočty. Lavina dojela tam, kam vědci předpovídali v kontextu měření, které běží pravidelně od roku 1962.

„Tady je zeleně vymezená dráha v Modrém dole, tak jako to vymezení používají odborníci z horské služby z Krkonošského národního parku. Modře je vymezení laviny, která teď spadla. Vidíte, že ten model dosah reprodukoval naprosto přesně,“ vysvětluje svoji práci vědecký pracovník Jan Blahůt z Ústavu struktury a mechaniky hornin.

Lavina sjela do Modrého dolu z úbočí Studniční hory z lokality zvané Mapa republiky. Sníh tam každoročně vydrží nejdéle. Postupně ale tající sněhové pole získá podobu bývalého Československa. Když je zima bohatá na sníh, mocnost navátých sněhových vrstev tam dosahuje až 17 metrů. Modrý důl je z hlediska lavin jedno z nejnebezpečnějších míst. Lavina, která v Modrém dole spadla 10. února 2015 ale naštěstí nepřipravila nikoho o život.

Nové stupně ohrožení u 55 lavinových drah

Díky matematickým modelům už vědci z České zemědělské univerzity vytvořili nové stupně ohrožení u pětapadesáti lavinových drah. Prodloužili je nebo upravili jejich šířku. Na základě předpovědí vytvořili oblasti, kde by se lavina mohla utrhnout jednou za deset let, kde hrozí za třicet i oblasti s pravděpodobností jednou za století jako v případě laviny v Modrém dole.

Vědci by chtěli matematické modely v dalších letech uplatnit i na jiných horských místech v České republice. Aktuálně zpracovávají lavinové dráhy v Jeseníkách. Už teď ale předpovídají, že sesuvy sněhu budou v českých horách delší, a tedy i nebezpečnější. 

Co může lyžaři pod lavinou zachránit život?

Základní lavinovou výbavou je lavinový vyhledávač, sonda a lopata. Lavinový vyhledávač je jednoduchý vysílač a přijímač v podobě krabičky na mezinárodní frekvenci 457 kHz. Všichni členové družstva ho mají zapnutý na vysílání a v případě zásahu laviny si nepostihnutí členové přepnou na příjem a podle síly signálu, která se zobrazuje zvukově, světelně či digitálně, hledají zasypané. Lavinová sonda je lehká skládací tyčka, která se nosí v batohu či je připevněna na něm. Používá se při dohledávání zasypaného takzvaným sondování, neboli propícháváním sněhu v místě, které ukáže vyhledávač. Skládací sněhová lopata je vyrobená z lehkého kovu nebo z pevného plastu. Existuje také další nadstandartní vybavení, například lavinový batoh, který zavaleného udrží na povrchu laviny.

Pády lavin s oběťmi na životech jsou v Česku výjimečné

  • 31. ledna 2010 - Ve Velkém Kotli v Jeseníkách zasypala lavina pětatřicetiletého skialpinistu, mnohačetná zranění nepřežil.
  • 30. ledna 2010 - Po pádu sněhového převisu zahynul na kopci v Měděnci na Chomutovsku třináctiletý chlapec. Druhý, patnáctiletý chlapec se ze sněhu vyprostil. Šlo o sněhový sesuv, který není regulérní lavinou, je označovaný jako sněhový splaz.
  • 13. února 2009 - Osmnáctiletého snowboardistu z Uničova na Olomoucku zasypala lavina v zakázané oblasti Velkého kotle v Jeseníkách. Utrpěl mnohočetná zranění, kterým podlehl v sanitce.
  • 26. prosince 2008 - Mezi Luční boudou a Svatým Petrem v Krkonoších v takzvané Červinkově muldě spadla lavina na šestatřicetiletou skialpinistku. Záchranáři ji vyprostili až po třech hodinách pátrání, vrtulník podchlazenou ženu převezl do hradecké nemocnice, kde večer zemřela.
  • 25. ledna 2006 - Na hoře Smrk v Moravskoslezských Beskydech smetla lavina lyžaře. Po několika hodinách jej záchranáři našli mrtvého pod třiceticentimetrovou vrstvou sněhu. Lyžoval společně s kamarádem v zakázaném pásmu.
  • 14. března 1998 - V Krkonoších traverzovali dva horolezci v Labském dole přes Astmanovu plošinu. Při sestupu žlabem se utrhl sněhový převis a muži spadli z asi 200metrové výšky a zahynuli.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Udržet deficit rozpočtu pod 300 miliardami bude velmi obtížné, míní Schillerová

Udržet deficit státního rozpočtu na letošní rok pod 300 miliardami korun bude velmi obtížné. Jednotliví ministři dostali za úkol šetřit, řekla v Otázkách Václava Moravce ministryně financí Alena Schillerová (ANO). Návrh připravený předchozím kabinetem Petra Fialy (ODS) počítal s deficitem 286 miliard korun. Ten ale podle Schillerové neodpovídal skutečnosti.
13:40Aktualizovánopřed 7 mminutami

Koaliční rada bude podle Schillerové řešit Turkovu žalobu na prezidenta

Koaliční rada bude v pondělí řešit i ohlášenou osobnostní žalobu čestného prezidenta Motoristů Filipa Turka na prezidenta Petra Pavla, uvedla v Otázkách Václava Moravce místopředsedkyně ANO Alena Schillerová. Podle ní je otázkou, zda by žaloba měla šanci na úspěch vzhledem k tomu, že odmítnutý kandidát na ministra životního prostředí musí jako veřejně činná osoba strpět vyšší míru kritiky. Podle místopředsedy ODS Zbyňka Stanjury (ODS) je Turek bez šance.
před 25 mminutami

Rozpočet bude v rozporu se zákonem, varuje Hampl

Národní rozpočtová rada podle jejího předsedy Mojmíra Hampla vnímá, že rozpočet připravovaný vládou Andreje Babiše (ANO) bude v rozporu se zákonem o rozpočtové odpovědnosti. V „příkrém rozporu se zákonem“ je podle něj přenesení platby na obnovitelné zdroje z občanů na stát. Původní návrh rozpočtu na letošní rok, který připravil předchozí kabinet Petra Fialy (ODS), byl podle Hampla „velmi na krev“. O problematice státního rozpočtu hovořil v Otázkách Václava Moravce.
před 41 mminutami

Gigafactory v Dolní Lutyni postavena nebude, řekl Babiš

Továrna na výrobu baterií do elektroaut v Dolní Lutyni na Karvinsku postavena nebude, oznámil premiér Andrej Babiš (ANO). Poukázal na nesouhlas tamních obyvatel. Výstavbu plánovala bývalá vláda Petra Fialy (ODS). Starosta obce Pavel Buzek (STAN) řekl, že je to pro něj nová informace, obyvatelé podle něj ale zřejmě na pozemcích nebudou chtít žádnou továrnu. Podle exministra průmyslu a obchodu Lukáše Vlčka (STAN) je Babišovo rozhodnutí velkou chybou.
11:01Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Od pondělí hrozí při mrznoucím dešti tvorba ledovky

V západní polovině České republiky se bude od pondělního večera tvořit při mrznoucím dešti ledovka, v úterý se rozšíří k východu. V pásu od severozápadních Čech přes střední Čechy směrem na jihozápad Moravy může její tloušťka dosáhnout dvou až pěti milimetrů, sdělil v neděli Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ). Hrozí úrazy a komplikace v dopravě.
před 2 hhodinami

Hasiči vytáhli na povrch muže zraněného v jeskyni v Moravském krasu

Po téměř 21 hodinách byl zraněný muž vytažen z jeskynního systému u Rudice na Blanensku v Moravském krasu, uvedli v neděli kolem 8:40 hasiči. Po ošetření byl převezen do nemocnice. Podle reportéra ČT Tomáše Foltána patřil do skupiny tří profesionálních speleologů, kteří měli v jeskyni v sobotu za úkol prohlédnout podzemní prostor pro možnost dalšího rozšíření.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

V Brně na hlavním nádraží vykolejila lokomotiva, provoz je omezen

Na brněnském hlavním nádraží ráno při posunu částečně vykolejila lokomotiva. Provoz v místě je velmi omezen, většina dálkových spojů jede odklonem podobně jako regionální vlaky, které v některých úsecích ale nahradily i autobusy. Informoval o tom mluvčí Správy železnic pro mimořádnosti Martin Kavka a České dráhy (ČD). Podle Kavky ve vykolejené soupravě necestovali lidé.
před 5 hhodinami

Provoz malých vodních elektráren v mrazech blokují ledy

Vodní elektrárny při teplotách pod bodem mrazu často čelí problémům. Když se přidá dlouhodobé sucho, obzvláště ty malé je složité udržet v provozu. Jejich náhony totiž může zablokovat ledová tříšť, která se tvoří hlavně v přítocích ve vyšších nadmořských výškách. Oproti tomu větší energetická díla třeba na Vltavské kaskádě mohou elektřinu vyrábět bez omezení, protože mají v zádech velká vodní jezera a toky k přivaděčům k turbínám jsou umístěny dostatečně nízko, aby je led neohrozil.
před 8 hhodinami
Načítání...