Praha - Špatný vzdělávací systém sráží ekonomický růst, kdyby se úroveň vzdělanosti vrátila do roku 2003, ročně by to český HDP zvedlo o 169 miliard korun. Výsledky studie, kterou dnes mají zveřejnit ekonomové z institutu CERGE-EI, zprostředkovaly Hospodářské noviny. Jádro problému podle studie tkví v neschopnosti mladých Čechů využít výuku v praktickém životě, právě v tom zaostávají za studenty z dalších zemí.
Tým pražského CERGE vypracoval podle deníku několik modelů, které ukazují, jak by se projevilo zlepšení žáků v mezinárodních testech PISA na ekonomickém růstu. Kdyby měli čeští žáci po dokončení základní školy stejné znalosti jako ti ve Finsku, HDP by ročně dosáhlo dokonce o 335 miliard korun více. „Dotáhnout Finsko je velmi těžké. Stačilo by ale i menší zlepšení, které je pravděpodobnější,“ citují HN jednoho z autorů studie Jana Straku.
V dalším modelu studie uvádí, že pokud by se vzdělanost v krajích zvýšila „jen“ na úroveň Prahy, znamenalo by to růst ročního HDP o 235 miliard. Podle deníku je problém v tom, že mladí lidé v Česku postrádají dostatečnou míru takzvané funkční gramotnosti, v níž třeba právě Finsko patří k evropské špičce. Zjednodušeně jde o to, jak umí žáci využít nabyté poznatky z výuky v praktickém životě.
HN také připomínají, že deficit letošního rozpočtu je plánovaný na 105 miliard. Aby ho vláda dodržela, přistoupila například k některým škrtům.
Vysokoškolský diplom ztrácí hodnotu
Ředitel společnosti SCIO Ondřej Šteffl upozorňuje, že váha univerzitního diplomu se propadá do stále větší bezvýznamnosti. Řada firem už k němu ani nepřihlíží a uchazeče o zaměstnání si raději testují samy. „Jestli absolvovali Univerzitu Karlovu, nebo nějakou vyšší odbornou školu, začíná být jedno. Dokud se nezastaví česká titulomanie, kdy lidé chodí do škol ne proto, aby se něco naučili, ale aby získali diplom, tak se školství nezlepší,“ citují HN Štefflova slova.
