Poslanci opozičních KSČM a Úsvitu navrhují zpřísnění vládního návrhu na zavedení prokazování původu majetku. Chtějí snížit hranici hodnoty neevidovaného majetku, nad niž by finanční správa mohla po vlastníku žádat prokázání jeho původu, a zvýšit sankce. Finanční správa by podle jednoho z návrhů také mohla pátrat hlouběji do minulosti. Naopak Martin Plíšek (TOP 09) chce, aby dolní komora předlohu zamítla. Sněmovna se zabývala i legislativou o pojišťovnictví, účetnictví nebo monitorování a řízení veřejných financí.
Sněmovna pak v úterý podpořila zákon o sběru dat pro řízení veřejných financí a do třetího čtení propustila i vládní návrh, který omezuje výplaty provizí pojišťovacím zprostředkovatelům při výpočtu odkupného u pojistných smluv.
K pozměňovacím návrhům k vládnímu návrhu o prokazování původu majetku se při druhém sněmovní čtení předlohy přihlásili Zdeněk Ondráček (KSČM) a Marek Černoch (Úsvit).
Zákon dá finanční správě možnost analyzovat výši majetku v souvislosti s daňovým přiznáním. Pokud hodnota neevidovaného majetku převýší sedm milionů korun, finanční správa vyzve poplatníka k prokázání původu majetku a popřípadě jej zdaní. Ondráček navrhuje, aby hranice činila pět milionů korun.
Ústavně-právní výbor už dřív jeho úpravu nepodpořil. Zástupci ministerstva financí poukazovali na to, že by vyšší počet případů zvýšil administrativní zátěž a snížil by efektivitu prokazování majetku. Argumentovali také tím, že sedmimilionová mez je koaličním kompromisem.
Navrhovaná norma předpokládá, že pokud poplatník nebude schopen prokázat původ svých příjmů, bude mu daň vyměřena dodatečně včetně penále. Jeho výše má být 50 procent doměřené daně, nebo 100 procent v případě, že poplatník nebude s daňovým úřadem spolupracovat.
Podle Ondráčka není výše penále dostatečná a od zatajování majetku neodradí. Sazby chce zvýšit na 80 a 160 procent. „Porušovat daňovou povinnost se prostě nesmí nikdy a nikomu vyplácet,“ uvedl.
Až čtvrtstoletí zpět
Černoch chce, aby se finanční správa mohla zabývat majetky nabytými až čtvrtstoletí do minulosti. Vláda v podstatě navrhuje tři roky, což je základní délka lhůty pro stanovení daně. Pokud uplyne, daň už není možné vyměřit.
„To by však znamenalo, že by nelegální přesuny majetku, ke kterým došlo v posledních pětadvaceti letech mimo poslední tři roky, tak byly fakticky legalizovány,“ stojí ve zdůvodnění návrhu Úsvitu.
Rozpočtový i právní výbor doporučily plénu předlohu s některými menšími úpravami přijmout. Poslanci pravicové opozice poukazují na její možnou protiústavnost. Kritika se ale ozývá i z opačné strany, když norma podle některých členů dolní komory de facto legalizuje majetek nabytý nezákonně.
Právní výbor chce změnit sazbu za porušení povinnosti učinit pravdivé prohlášení o majetku. Vláda chce horní hranici zvýšit z jednoho roku vězení na tři roky, a to kvůli prodloužení promlčecí lhůty.
Bývalá ministryně spravedlnosti Helena Válková (ANO) ale ve výboru prosadila ponechání jednoho roku, aby tato sazba byla souměřitelná se sazbami jiných trestných činů podobné kategorie. Vládní i Válkové úprava umožňuje dát nově i peněžitý trest.
Sněmovna o pojišťovnách, účetnictví nebo praní špinavých peněz
Sněmovna toho v úterý stihla více. Pojišťovny by mohly již od příštího roku podnikat v EU na základě takzvaného jednotného evropského pasu. V Unii už ho můžou používat banky. Umožnit to má novela zákona o pojišťovnictví, kterou poslanci propustili do třetího čtení. Podle některých poslanců však může způsobit, že pojišťovny nebudou moci nabízet další finanční produkty jako například doplňkové penzijní připojištění.
Stejně se poslanci vypořádali i s vládním návrhem, který omezuje výplaty provizí pojišťovacím zprostředkovatelům při výpočtu odkupného u pojistných smluv. Provize by měly být rozloženy do pěti let, návrh jejich výši ale neomezuje. Nyní regulovány nejsou.
Do závěrečného schvalování zamířilo možné rozšíření pravomocí Rady pro veřejný dohled nad auditem. Nově by rada měla místo Komory auditorů kontrolovat kvalitu auditů u firem veřejného zájmu, tedy bank nebo pojišťoven, a bude také moci udělovat sankce.
V prvním čtení sněmovna podpořila novelu o účetnictví, kterou požaduje EU. Velké firmy a skupiny budou možná muset poskytovat také nefinanční informace týkající se například dodržování ochrany životního prostředí, respektování lidských práv, boje s korupcí nebo sociálních otázek. Poslanci do dalšího čtení poslali také zlepšení kontroly u dodržování podmínek pro poskytování státní podpory stavebního spoření a doplnění registrovaného partnera mezi osoby blízké.
Dál se dostal také vládní návrh novely zákona proti praní špinavých peněz, která kromě jiného zřizuje rejstřík skutečných majitelů právnických osob a svěřeneckých fondů. Tato vládní předloha počítá také s tím, že se nynější Finanční analytický útvar ministerstva financí stane samostatným správním úřadem nezávislým na ministerstvu.
Návrh nového zákona o sběru vybraných dat pro účely monitorování a řízení veřejných financí také prošel úvodním kolem. Ministerstvo financí díky němu bude zřejmě moci získávat vybrané údaje o hospodaření subjektů a účetních jednotek, které spadají do sektoru vládních institucí. Tyto informace mají sloužit k sestavování a zveřejňování výstupních dat podle unijní směrnice z roku 2011 a také podle zákona o pravidlech rozpočtové odpovědnosti.
