Zhruba šedesátka členů Českého svazu bojovníků za svobodu (ČSBS) nespokojených se situací v organizaci si založila svou vlastní – Spolek pro zachování odkazu českého odboje. Vznikl na společném setkání v Kladně. Nové sdružení má nahradit nedávno zrušenou kladenskou organizaci ČSBS, zaměří se na připomínání různých činů a osobností boje za svobodu.
Kritici poměrů v Českém svazu bojovníků za svobodu založili vlastní spolek
Kladenskou buňku zrušilo vedení ČSBS údajně z organizačních důvodů, podle vyloučené předsedkyně regionální organizace Gabriely Havlůjové byla ale důvodem její dlouhodobá kritika svazu.
Většina ze zhruba šedesátky členů svazu bojovníků za svobodu, kteří ve středu přišli na schůzi v Hotelu Kladno, se rozhodla pro vznik nového spolku, několik členů do něj nevstoupí. Spolek teď musí vzniknout právní cestou, pak do něj mohou vstoupit členové.
Jádro sporu tkví v protikomunistickém odboji
Diskuse před založením nového spolku se týkala třetího odboje. Někteří z přítomných odmítli protikomunistický odboj uznat za součást boje za svobodu. „Kde bude třetí odboj, nebudu já,“ prohlásila jedna z diskutujících. Gabriela Havlůjová ale považuje za součást odboje i ten třetí.
Lidé, kteří nechtějí do nového spolku vstoupit, mohou zvolit i přestup do jiné buňky ČSBS, například v Lidicích, Praze nebo Berouně. Další možností bude ukončení členství.
Vedení ČSBS čelí v posledních měsících kritice. Z organizace odešli nebo byli vyloučeni někteří členové, kteří se proti vedení vymezovali. Ze svazu vystoupil třeba válečný veterán Pavel Vranský, který se účastnil bojů u Tobruku, ženy spojené s vyvražděním Ležáků, dcera dlouholetého předsedy svazu Markéta Čermínová i ředitel odboru pro válečné veterány ministerstva obrany Eduard Stehlík.
- Český svaz bojovníků za svobodu (ČSBS) sdružuje účastníky národního boje za osvobození ve druhé světové válce, jejich rodinné příslušníky a pozůstalé po nich.
- Členy ČSBS se mohou stát i ostatní občané, kteří souhlasí s posláním svazu a jeho stanovami. Jako kolektivní členové se členy ČSBS mohou stát demokratické organizace působící v ČR nebo v zahraničí, jejichž činnost naplňuje ideu svazu.
- V rámci ČSBS působí v současnosti pět autonomních sdružení: Sdružení domácího odboje a partyzánů (SDOP-ČSBS), Sdružení Českého národního povstání (SČNP-ČSBS), Sdružení zahraničních vojáků 2. světové války (SZV DSV-ČSBS), Sdružení politických vězňů a pozůstalých (SPVaP-ČSBS) a Sdružení přátel interbrigadistů (SPI-ČSBS).
- ČSBS vznikl v roce 1990 přejmenováním Českého svazu protifašistických bojovníků (ČSPB), jehož je historickým a právním nástupcem.
- Ke konci roku 2014 měl ČSBS 4880 členů sdružených v 262 základních organizacích.
- Předsedou ČSBS je od roku 2011 Jaroslav Vodička. V letech 2001 až 2011 stála v čele svazu Anděla Dvořáková, v letech 1991 až 2001 Jakub Čermín.
- Zdroj: ČTK
Předseda ČSBS Jaroslav Vodička tento týden písemně požádal prezidenta Nejvyššího kontrolního úřadu Miloslava Kalu, aby provedl hloubkovou finanční kontrolu svazu. Vodička v tiskovém prohlášení uvedl, že tak chce zamezit spekulacím o údajném špatném hospodaření.
Stropnický a Babiš svaz varují. Nový spolek má naopak jejich podporu
Ministerstvo obrany podle ministra Martina Stropnického (ANO) bude chtít novému spolku pomoct: „Budeme se s nimi o tom bavit v příštích týdnech.“ Minulý týden ČSBS kritizoval a řekl, že zváží, zda ho bude jeho úřad i nadále podporovat.
Zadal si proto analýzu dění v ČSBS, podle které se ke svazu ministerstvo postaví. Spolky sdružující válečné veterány mohou například bezplatně využívat objekty, které ministerstvo vlastní.
Také ministr financí Andrej Babiš (ANO) prý nařídil svému náměstkovi, aby svazu napsal dopis. Jde o reakci na informace z médií, že se ČSBS chová pochybně a že údajně byly i zneužívány dotace od státu. Podle odpovědi se pak ministerstvo zařídí s případnou kontrolou hospodaření.