Figuríny by při testech bezpečnosti aut mohl nahradit virtuální model. Alespoň částečně. Ředitel výzkumného centra Nové technologie Západočeské univerzity Luděk Hynčík uvedl, že vždy bude nutno udělat experiment, aby se prokázaly výsledky z počítače. Vědci z plzeňské univerzity teď zkoušejí nový matematický model při crashtestech motocyklistů.
„Velkým přínosem je to, že jsme schopni nasimulovat daleko více scénářů nárazu, než je možno udělat experimentem, ať už z důvodů časových, nebo finančních,“ prohlásil ředitel výzkumného centra na Západočeské univerzitě Luděk Hynčík.
Jeden z posledních virtuálních modelů vyvinuli plzeňští vědci tak, aby dokázal výsledky vygenerovat v relativně krátké době, ale přitom přinesl dostatek informací o tom, co se stane. „Aby se výsledky daly srovnat se současnými experimentálními poznatky,“ podotkl.
Navíc je model takzvaně škálovatelný, mohou ho tedy přizpůsobit dospělému člověku i dítěti. Virtuální figurínu pokrývají barvy, které se při srážce mění podle toho, jaké je riziko poranění. Pokud zčervená například hlava, je právě v tomto místě největší nebezpečí zranění. V případě motorek se snaží o optimalizaci bezpečnostních prvků, jako jsou přilby nebo kombinézy. „Motocyklista je v porovnání s řidičem vozu daleko zranitelnější účastník provozu,“ zmínil ředitel výzkumného centra.
Počítačové zkoušky úplně nenahradí fyzické testy
Na univerzitě pak vyvíjejí i další modely. „Existují podrobnější, u nichž jsme schopní dokonce namodelovat porušení vnitřních orgánů,“ řekl Hynčík. Byl by nicméně opatrný, pokud by chtěli předvídat, že virtuální modely nahradí současnou praxi, při níž bourají v autech fyzické figuríny, známé také pod anglickým souslovím crash test dummies. „Myslím, že na závěr je vždy nutno udělat experiment, abychom prokázali, že co jsme naladili, jsme naladili správně,“ uvedl.
Navíc upozorňuje, že i vývoj počítačového modelu je nákladný, takže obzvlášť z počátku není možné úplně mluvit o finanční výhodnosti virtuální varianty. Nicméně počítačová simulace může najít uplatnění i v jiných oblastech než jenom v automobilovém průmyslu. Dá se využít ve zdravotnictví, například v porodnictví, modely se podle Hynčíka snaží aplikovat i pro účely rehabilitace.
