Liberec – Staronový předseda a staronový cíl - socialismus a jistoty pro každého. Vojtěch Filip si podržel kormidlo druhé nejsilnější levicové strany. A jeho hlavním soupeřem je vláda Petra Nečase. Filip obhájil svůj předsednický post a porazil jak Stanislava Grospiče, tak i Martina Jurošku. Volba se ale odehrála ve dvou kolech, když první kolo vyzdvihlo dva kandidáty - Filipa a Grospiče. Ve druhém kole ale stávajícímu předsedovi odevzdalo hlas 275 delegátů proti 168 pro Grospiče. Grospič prohrál s Filipem již jednou, a to v roce 2008, o rok později byl zvolen místopředsedou strany. Filip stojí v čele českých komunistů již od roku 2005, kdy nahradil Miroslava Grebeníčka.
Politici napříč politickým spektrem se shodují na tom, že volba staronového předsedy nepřinesla velké překvapení. „Pan Filip pokračuje jako předseda KSČM a je vidět, že k velkým změnám uvnitř strany nedošlo,“ reagoval předseda KDU-ČSL Pavel Bělobrádek. Místopředseda hnutí Starostové a nezávislí Stanislav Polčák cítí obavu z toho, že se komunistická strana stále nepoučila a nedostatečně se oddělila od minulosti. „Při volbě se ukázalo, že je tam poměrně silné stalinistické křídlo a to, že byl zvolen staronový předseda, ještě nic neznamená,“ dodal Polčák.
Zaorálek: Přímá spolupráce KSČM a ČSSD nepřichází v úvahu
„Je to menší zlo. Ty ostatní varianty nejsou něco, co by bylo sociální demokracii bližší… Obávám se, že tento sjezd nebude znamenat žádnou změnu a modernizaci komunistické strany,“ uvedl místopředseda ČSSD Lubomír Zaorálek. Následně zdůraznil, že přímá spolupráce s KSČM pro sociální demokracii nepřichází v úvahu. „Cesta z krize nevede přes kompromisy s komunistickou stranou. Pro nás je její program programem izolace uprostřed Evropy,“ dodal.
Vojtěch Filip po svém znovuzvolení:
„Teď je nejdůležitější, aby KSČM prokázala, že je schopna oslovit občany České republiky a získat mnohem větší autoritu ve společnosti, než dnes má.“
Plány jeho soupeřů se od Filipových příliš nelišily. Zejména Grospič Filipovo dosavadní vedení ostře kritizoval. Na sjezdu se šířil také leták takzvaného leninského křídla strany, podle kterého staronový předseda vede komunisty od prohry k prohře. Výsledky se mu ale nedají upřít - KSČM se v průzkumech daří. V květnu dokonce předběhla ODS a ve sněmovně by byla druhou nejsilnější stranou, volilo by ji 17,6 procenta voličů.
Zároveň však ztrácí členy a ti stávající stárnou. Ale k levici se hlasí i mladí. „Spousta lidí naopak teskní po té době sociálních jistot a kromě toho tady dospívá mladá generace, která nemá z komunisty coby s vládnoucí stranou vlastní zkušenost a hledá jenom svoji vlastní alternativní levicovou odpověď na současnou politiku,“ domnívá se politolog Lukáš Jelínek. Podle předsedkyně Miroslavy Němcové se KSČM nezměnila: „To, co dělali tehdy její zakladatelé, to by dělali dnes jejich nástupci, kdyby dostali tu moc,“ myslí si Němcová.
Vojtěch Filip (57)
Vystudoval práva na univerzitě v Brně. Až do roku 1990 byl právníkem v podniku Sfinx České Budějovice. V období 1990 až 1992 byl poslancem Federálního shromáždění. V roce 1993 si otevřel vlastní advokátní kancelář. Od roku 1996 je poslancem, v letech 2002 až 2010 byl místopředsedou Poslanecké sněmovny. Členem strany je od roku 1983. V květnu 1994 se neúspěšně utkal o funkci předsedy strany s Miroslavem Grebeníčkem, Grebeníčka nahradil až 1. října 2005. V roce 1991 komise pro objasňování událostí 17. listopadu označila Filipa za agenta StB. Obvodní soud v Českých Budějovicích v roce 1992 konstatoval, že Filip vědomě spolupracoval s československou rozvědkou, ale nevěděl, že služba organizačně patří pod komunistickou StB.
Stávající předseda Filip v prvním volebním kole funkci ještě neobhájil, získal 223 hlasů. Do druhého kola postoupil spolu se Stanislavem Grospičem, pro něhož hlasovalo 135 soudruhů a soudružek z 449 platných hlasů. Prvního kola volby předsedy se spolu s Filipem a Grospičem účastnil rovněž ostravský komunální politik a vysokoškolský pedagog Martin Juroška, pro toho ale volební komise vylovila z urny 90 hlasů.
Spolu s volbou předsedy delegáti volili rovněž prvního místopředsedu, který bude statutárním zástupcem předsedy. Ani prvního místopředsedu se nepodařilo v prvním kole zvolit. Do druhého kola postoupili funkcionář ústředního výboru a bývalý poslanec Petr Šimůnek se ziskem 100 hlasů a předlistopadový předseda Mezinárodního svazu studentstva Josef Skála se 127 hlasy. V tomto duelu ovšem slabší z prvního kola Šimůnek ve druhém kole svého soupeře předčil.
Hlavní úkoly a zaměření práce strany po VIII. sjezdu KSČM
Komunisté nevzdávají svůj dlouhodobý cíl - socialismus, který považují za první fázi komunismu. Chtějí obhajovat pokrokovost a zákonnost myšlenky socialismu, ve kterém lidé budou odměňováni podle práce a majetek nebude rozhodujícím kritériem pro společenské zařazení.
KSČM připouští, že se svět za více než 150 let, které uplynuly od vize socialistického společenského řádu Karla Marxe a jeho následovníků, změnil. „…komunismus a jeho prví fáze - socialismus je však stále aktuálním a humánním cílem lidstva.“ Jeho podoba i cesty k němu se ale budou lišit od představ klasiků marxismu-leninismu. Komunisté proto uspořádají samostatnou teoretickou konferenci, ze které by vzešly zásadní materiály o možné cestě k socialismu. Spolupracovat hodlají se spřátelenými komunistickými a radikálně levicovými evropskými stranami.
Sjezdový materiál uvádí, že „československá cesta k socialismu, jež byla proklamována v prvních poválečných letech, byla uskutečnitelná a je možné na některé z jejích prvků navázat“. Předpokladem je vypracování analýzy vývoje v Česku a v zemích, které se po válce vydaly socialistickou cestou, zvláště pak analýzy chyb a nedostatků, které vedly k pádu prvního pokusu o socialismus v Evropě.
(Určeno ke schválení v Liberci)
Komunisté opustí podještědí s jasně definovaným cílem. Chtějí předčasné volby, které ukončí vládu Petra Nečase a její reformy. Zastavit chtějí taky církevní restituce.
