Praha - Komunisté se novelou zákona pokusí ztížit práci Ústavu pro studium totalitních režimů (ÚSTR). Vadí jim, že ústav zveřejnil údaje agentů komunistické rozvědky. Novela navrhuje převést Archiv bezpečnostních složek pod Národní archiv. Ústav vedený Pavlem Žáčkem by tak ztratil pravomoc nakládat s údaji podle svých pravidel a zveřejňovat je. Pracovníci ústavu by měli k datům přístup jako ostatní badatelé. Autorkou novely je poslankyně Kateřina Konečná (KSČM).
Novela zákona je předložena tak, aby ji bylo možné schválit už v prvním čtení. „Cílem je, aby (ústav) nemohl svévolně zveřejňovat jména a fotografie agentů civilní rozvědky, kteří sloužili nejen pro československou rozvědku, ale i po roce 1989, a tím vážně ohrožovat je i jejich rodiny,“ uvedla Konečná. Národní archiv má podle poslankyně lepší kontrolní mechanismy než ÚSTR. Údaje o činnosti příslušníků po únoru 1990, kdy komunistická rozvědka zanikla, jsou přitom v kartách začerněny. Ústav na webu zpřístupnil osobní karty rozvědčíků s jejich fotografiemi, později po konzultaci s Úřadem na ochranu osobních údajů (ÚOOÚ) začernil i fotografie.
Ústav a archiv zveřejnily u příležitosti dvacátého výročí pádu komunismu letos v listopadu jmenný seznam příslušníků komunistické rozvědky - tehdy označované jako První správa Sboru národní bezpečnosti (SNB), která prováděla pro totalitní komunistický režim špionáž v zahraničí a byla nedílnou součástí sovětského rozvědného aparátu. Členové rozvědky se podle Žáčka pod kontrolou KGB snažili pronikat do důležitých objektů v demokratických zemích i státech třetího světa.
ÚSTR čelí kritice politiků, ale i disidentů
Ústav pod Žáčkovým vedením čelí kritice ze strany KSČM, ČSSD a občas i od jiných subjektů. Ozývají se proti němu i někteří bývalí disidenti, kteří se cítí být poškozeni informacemi, které ústav publikuje. Jde třeba o výtvarníka Josku Skalníka, který podle ústavu donášel komunistické Státní bezpečnosti (StB) o okolnostech vzniku Občanského fóra. Skalník to popírá.
Práce ústavu se nelíbí ani aktivistovi Stanislavu Pencovi, který inicioval petici požadující ředitelovo odvolání. Podepsal ji i exprezident Václav Havel. Penc považuje za selhání ústavu a jeho ředitele mimo jiné to, že nezveřejnil databázi zhruba 770 000 osob, které vedla v evidenci komunistická Státní bezpečnost. Protože to neudělal ústav, zveřejnil ji na internetu sám. Řada historiků i disidentů ale naopak ústav podporuje.
