Brusel – Věra Jourová už zná svůj další osud v Evropské komisi – pomůže Jeanu-Claudu Junckerovi se spravedlností, spotřebitelskými tématy a otázkou rovnosti pohlaví. Brusel zveřejnil i jména dalších zástupců komise. Česku nepřipadne oblast regionálního rozvoje, o kterou usilovalo, ani doprava a vesmírná politika, o které se spekulovalo. Sama Jourová přidělený resort nepovažuje za neúspěch. Hned po veřejném slyšení v europarlamentu hodlá podat demisi, sdělila Radiožurnálu, a to i v případě, kdyby se nakonec komisařkou nestala vůbec. „Grilování“ začíná 29. září a potrvá zřejmě do 9. října.
„Budu podávat demisi okamžitě po veřejném slyšení v Evropském parlamentu. Domnívám se, že podám demisi, i kdybych neprošla,“ řekla Jourová Radiožurnálu. Už dříve uvedla, že by na své pozici ráda viděla svou náměstkyni Kláru Dostálovou.
Současná ministryně pro místní rozvoj nicméně nevychází z rozdělení postů zklamaná. Minulý měsíc řekla v rozhovoru pro Euroskop: „Kdybych si mohla vybrat… tak by to byla justice nebo vzdělávání a kultura.“ Pro zmiňovanou agendu má česká ministryně pro regionální rozvoj i kvalifikační předpoklady, protože vystudovala Právnickou fakultu Univerzity Karlovy.
České zastoupení mělo zájem především o ekonomickou oblast. Snažilo se získat resort regionálního rozvoje, mluvilo se také o dopravě. „Mám informace o tom, že bylo více zemí překvapeno. Znovu bych chtěla říct, že to není zklamání, spíš překvapení. Juncker měl těžký úkol, aby obsadila portfolia pro všech 28 zemí, takže si myslím, že tento úkol nějak splnil a teď jsou nějaké reakce,“ řekla Jourová v rozhovoru pro Události.
Věra Jourová: „Čekala jsem jiné portfolio. Výběr ovlivnilo to, že mám právnické vzdělání. V konečném důsledku oblast spravedlnosti ale ovlivňuje životy všech občanů v Evropské unii.“
Jourovou tak čeká několik velkých úkolů - Evropa dlouhodobě nahlas uvažuje o kvótách, které by stanovily povinné zastoupení žen třeba ve správních radách firem. A také zavádění úřadu evropského veřejného žalobce, který by měl třeba vyšetřovat zneužívání unijních peněz. „Očekávám, že kvóty jsou tak silné politické téma, že to bude vyžadovat větší debatu. Opakovaně říkám, že pokud se ženy někde diskriminují, zejména na trhu práce a odměňování, tak je potřeba to řešit,“ zůraznila Jourová, která se dříve stavěla spíš proti kvótám pro povinné zastoupení žen.
Nová komise bude mít celkem sedm místopředsedů, koordinovat mají práci týmů dalších komisařů. Čtyři místopředsedové jsou z východní Evropy. Jisté už po posledním unijním summitu bylo, že Junckerovou zástupkyní zodpovědnou za unijní diplomacii se stane nynější italská ministryně zahraničí Federica Mogheriniová. Juncker však také zdůraznil, že si vyhrazuje právo portfolia promíchat, pokud to uzná za vhodné.
Kdo zastane hlavní role?
Jean-Claude Juncker také připomněl, že jeho tým se bude muset vypořádat se složitou geopolitickou i hospodářskou situací. „Myslím, že pro to mám ten správný tým,“ prohlásil. Prvním místopředsedou komise bude Frans Timmermans z Nizozemska, který má odpovídat za zlepšení regulačních pravidel, vztahů mezi evropskými institucemi a právní otázky.
Za rozpočtové otázky a lidské zdroje bude odpovídat místopředsedkyně komise Kristalina Georgievová z Bulharska, která byla členkou končící komise Josého Barrosa. Slovinka Alenka Bratušeková dostala jako místopředsedkyně na starost budování energetické unie, někdejší estonský premiér Andrus Ansip bude místopředsedou odpovědným za digitální trh.
Juncker odmítl, že by jednotlivá portfolia byla přidělována jednotlivým národním státům: „Nikdo není izolován na svém lénu či ve své přihrádce. Každý by měl spolupracovat.“ Klíčové podle něj bude fungovat na základě politických priorit. „Jsem týmový hráč, nebudu diktátor,“ upozornil předseda budoucí komise.
Sociální dialog a otázky společné měny eura bude mít na starosti místopředseda komise a lotyšský expremiér Valdis Dombrovskis. Někdejší finský premiér Jirki Katainen bude odpovídat za problematiku zaměstnanosti, růstu, investic a konkurenceschopnosti.
Se složením komise, kam po jednom zástupci vysílá každá země Evropské unie, musí ještě vyslovit souhlas Evropský parlament. Komisaře nejprve čeká slyšení před výbory, které se zabývají jejich budoucími pracovními oblastmi, poté parlament hlasuje o komisi jako celku. Komise by měla nynější tým Josého Barrosa vystřídat od počátku listopadu.
SEZNAM ČLENŮ NOVÉ EVROPSKÉ KOMISE
Belgie - europoslankyně Marianne Thyssenová - komisařka pro zaměstnanost, sociální věci, dovednosti a pohyb pracovních sil
Británie - bývalý předseda Sněmovny lordů Jonathan Hill - komisař pro finanční stabilitu, finanční služby a kapitálový trh
Bulharsko - dosavadní komisařka pro mezinárodní spolupráci a humanitární pomoc Kristalina Georgievová - komisařka pro rozpočet a lidské zdroje
Česká republika - ministryně pro místní rozvoj Věra Jourová - komisařka pro spravedlnost, ochranu spotřebitele a otázky rovnosti pohlaví
Dánsko - ministryně hospodářství a vnitra Margrethe Vestagerová - komisařka pro hospodářskou soutěž
Estonsko - bývalý premiér Andrus Ansip - komisař pro digitální trh
Finsko - dosavadní komisař pro hospodářské a měnové záležitosti a euro Jyrki Katainen - komisař pro zaměstnanost, růst, investice a konkurenceschopnost
Francie - exministr financí Pierre Moscovici - komisař pro hospodářské a měnové záležitosti, daně a celní unii
Chorvatsko - dosavadní komisař pro ochranu spotřebitele Neven Mimica - komisař pro mezinárodní spolupráci a rozvoj
Irsko - exministr životního prostředí Phil Hogan - komisař pro zemědělství a rozvoj venkova
Itálie - ministryně zahraničních věcí Federica Mogheriniová - vysoká představitelka EU pro zahraniční otázky a bezpečnostní politiku (ministryně zahraničí EU)
Kypr - bývalý mluvčí vlády Christos Stylianidis - komisař pro humanitární pomoc a krizové řízení
Litva - ministr zdravotnictví Vytenis Andriukaitis - komisař pro zdravotnictví a bezpečnost potravin
Lotyšsko - bývalý premiér Valdis Dombrovskis - komisař pro euro a sociální dialog
Lucembursko - expremiér Jean-Claude Juncker - předseda nové EK
Maďarsko - ministr zahraničních věcí a obchodu Tibor Navracsics - komisař pro školství, kulturu, mládež a občanství
Malta - exministr pro cestovní ruch Karmelu Vella - komisař pro životní prostředí, námořní záležitosti a rybolov
Německo - dosavadní komisař pro energetiku Günther Oettinger - komisař pro digitální ekonomiku a společnost
Nizozemsko - ministr zahraničí Frans Timmermans - komisař pro lepší regulaci, institucionální vztahy, vládu práva a chartu základních práv
Polsko - místopředsedkyně vlády a ministryně pro infrastrukturu a rozvoj Elžbieta Bieńkowská - komisařka pro vnitřní trh, průmysl, podnikání a malé a střední podniky
Portugalsko - státní tajemník Carlos Moedas - komisař pro výzkum, vědu a inovace
Rakousko - dosavadní komisař pro regionální politiku Johannes Hahn - komisař pro evropskou sousedskou politiku a rozhovory o rozšíření
Rumunsko - europoslankyně Corina Cretsuová - komisařka pro regionální politiku
Řecko - ministr obrany Dimitris Avramopulos - komisař pro migraci a vnitřní záležitosti
Slovensko - dosavadní komisař pro institucionální vztahy a administrativu Maroš Šefčovič - komisař pro dopravu a vesmír
Slovinsko - expremiérka Alenka Bratušeková - komisařka pro energetickou unii
Španělsko - exministr zemědělství Miguel Arias Caňete - komisař pro ochranu klimatu a energetiku
Švédsko - dosavadní komisařka pro vnitřní záležitosti Cecilia Malmströmová - komisařka pro obchod
Předseda Evropské komise už měl pár dnů v ruce kompletní seznam kandidátů na komisaře EU. Jako poslední svou uchazečku v minulém týdnu nominovala Belgie - za svou zástupkyni navrhla do Evropské komise evropskou poslankyni Marianne Thyssenovou.
Juncker nakonec dosáhl výraznějšího zastoupení žen, které od začátku prosazoval. Ve své komisi zaměstná devět žen a devatenáct mužů. Navíc i tři ze sedmi viceprezidentů jsou ženského pohlaví.
„Při jednáních jednoznačně říkal, že pohlaví není náhradou kvalifikace. Čili v každém případě požaduje kandidáta, který rozumí fungování Evropy a je schopen řídit i silné portfolio. Fakt, že jde o ženu, je poté možná nějaký drobný bonus,“ komentoval ještě před prohlášením Junckera rozdělení sil v komisi státní tajemník pro evropské záležitosti Tomáš Prouza.
Jourová bude čtvrtým českým členem Evropské komise, a to po Pavlu Teličkovi, Vladimíru Špidlovi a Štefanu Fülem. Je první ženou, kterou ČR do této funkce vyslala. Někteří její kandidaturu, na které se po dlouhém vyjednávání shodly koaliční strany, kritizovali a její schopnosti zlehčovali. Tvrdili, že jedinou její kvalifikací je to, že je žena.
