Praha – Kdy skončila 2. světová válka a kdy padl poslední výstřel? Datum na Památníku vítězství u Milína je 11. května 1945 a připomíná poslední bitvu druhé světové války na našem území. Od roku 1989 ovšem slavíme konec války 8. května, jako Den vítězství v Evropě. Předtím jsme slavili 9. května v souvislosti s osvobozením Prahy, ostatně v Moskvě je tomu tak dodnes při oslavách konce Velké vlastenecké války. Definitivní tečku za druhou světovou válkou ale představuje až kapitulace Japonska z 2. září 1945.
Oficiálním koncem druhé světové války v Evropě byl okamžik, kdy vstoupila v platnost německá kapitulace, to znamená půlnoc z 8. na 9. května 1945. Ovšem v samotné Evropě klid zbraní nastupoval v různé době. V Jugoslávii se například bojovalo ještě 14. května. U nás docházelo k bojům ještě 12. května. A poslední německá jednotka kapitulovala až počátkem září na Špicberkách.
„Američané si pro sebe chtěli stanovit konec války v Evropě a určili jím večer 7. 5. v Klenovicích v západních Čechách, kde jeden z jejich vojáků střílel do lesa po nějakém německém záškodníkovi. Dokonce mu postavili pomník. Já jsem zjistil závažnější přestřelku 8. 5. dopoledne rovněž v západních Čechách. Ale lidé se vytvořených symbolů neradi vzdávají,“ popsal historik Jindřich Marek z Vojenského historického ústavu.
Jde tedy spíše o to, kdy byla osvobozena určitá metropole, hlavní město, oblast, což se pojilo s příchodem osvobozující armády. V Československu jsme si konec války dlouho připomínali až 9. května, kdy vstoupila Rudá armáda do Prahy. Po roce 1989 se oslavy konce války přesunuly na 8. května, tedy k datu, kdy začala platit kapitulace Německa. „Je to politický symbol. Západní Evropa slavila konec války 8. května, Kreml den na to. Vstup Sovětských vojsk 9. května do Prahy bral Stalin jako závěrečnou tečku účasti ve válce. Oslavy 9. května nám byly nadiktované. Po čtyřicet let jsme tak projevovali vděčnost Rusům,“ uvedl Marek.
V Čechách se bojovalo i po oficiálním konci války
V Česku ale nenastal konec války ani 9. května, kdy padly poslední výstřely v Praze. Ještě se bojovalo v jižních Čechách, především v prostoru Milín, Čimelice, Březnice, kde docházelo k regulérním vojenským střetům až do rána 12. května. Datum na Památníku vítězství u Milína je 11. května 1945 a připomíná poslední bitvu druhé světové války na našem území.
Druhá světová válka pokračovala v Asii
Druhá světová válka dále probíhala v Asii a právní stav ukončení války nastal až 2. září s podpisem kapitulace Japonska. Samotná japonská vojska pak kapitulovala v Singapuru teprve 12. září. A poslední japonští bojovníci bojovali až do 70. let – poslední se vzdal asi v roce 1975. „Pro Evropany připadá konec války na 8. května, ale pro Američany, kteří byli silně traumatizováni japonským útokem na Pearl Harbor, byla dominantnější válka s Japonskem. Pro ně je 2. září, tedy kapitulace Japonska, významnější termín,“ uvedl historik Marek.
Československá armáda po konci války vyhlásila mobilizaci
Návrat k mírovému životu ale v květnu nenastal. Sice skončila válka v Evropě, ale obnovená československá armáda naopak vyhlásila mobilizaci a začalo obnovování předválečných struktur. Branná pohotovost státu tak skončila až poslední den roku 1945. Teprve pak nastává demobilizace a návrat k mírovému životu.
Kapitulaci Německa v Reměši v hlavním stanu vrchního velitele vojsk západních spojenců generála Dwighta D. Eisenhowera 7. května 1945 ve 2:41 hodin podepsal německý generál Alfred Jodl - více čtěte zde.
Den vítězství - v Evropě skončila druhá světová válka - více čtěte zde.
Nakonec se osvobození dočkala i Praha - více čtěte zde.
V Praze se slavilo, na Boleslav a Mělník ještě padaly bomby - více čtěte zde.
Válka na evropském válčišti oficiálně skončila o půlnoci z 8. na 9. května 1945. Druhá světová válka jako celek 2. září 1945.
Jak si Česko konec války připomíná?
- Tradičně největší vzpomínkovou akcí bude shromáždění na pražském Vítkově – za přítomnosti prezidenta Miloše Zemana se tam sejdou politici a veteráni. Dorazí taky zástupci armády a některé z nich povýší prezident do vyšších generálských hodností. Nejvyšší vojenskou hodnost – armádního generála – by měl získat náčelník Generálního štábu Petr Pavel.
- A na Den vítězství se otevřou dveře jindy nepřístupných parlamentních budov. V Poslanecké sněmovně a Senátu si lidi budou moct prohlédnout reprezentační sály a další prostory, ve kterých se projednávají a schvalují zákony. Malostranské paláce můžou zájemci navštívit mezi devátou a čtvrtou hodinou odpoledne.
