Praha - Představa koalice TOP 09 s ČSSD, kterou údajně naznačil předseda TOP 09 Karel Schwarzenberg, podle středočeských lídrů těchto stran reálná není. „Spolupráce s ČSSD je po těchto volbách vyloučena,“ řekl Miroslav Kalousek (TOP 09). „Na koalici musí být vždy dva,“ reagoval zase na nabídku spolupráce, i když jen teoretickou, negativně i Jan Hamáček (ČSSD). Současným předvolebním výzkumům dominující ČSSD by si koalici dokázala představit s KDU-ČSL a komunisty, naráží ale na problém: lidovci koalici s KSČM jednoznačně odmítají. Jiný problém řeší ODS, která by se po dramatických změnách v předchozí koalici ráda vyhnula spolupráci s nově vzniklými stranami. „Spálili jsme se a nedokážu si představit, že bychom vstoupili podruhé do stejné řeky,“ řekl Petr Bendl (ODS).
Spekulace o povolebním uspořádání rozvířil Karel Schwarzenberg, který podle serveru týden.cz označil jako jediného možného koaličního partnera TOP 09 po volbách ČSSD. Schwarzenberg později své vyjádření relativizoval, spolupráci s ČSSD se v předvolební debatě ČT bránil i Miroslav Kalousek. „Povolební spolupráce po těchto volbách je s ČSSD vyloučena,“ řekl Kalousek, podle něhož bylo Schwarzenbergovo prohlášení vytržené z kontextu a on i předseda TOP 09 navíc tuto spolupráci již mnohokrát vyloučili. TOP 09 si stejně tak podle Kalouska nedokáže představit spolupráci se ZEMANOVCI, stejně jako „s politickým hnutím, které vede do voleb bývalý komunistický agent StB“, řekl Kalousek.
Schwarzenberg uvedl v rozhovoru pro příští vydání časopisu Týden, že TOP 09 může po volbách vytvořit koalici jedině s ČSSD. Schwarzenberg promluvil o koalici s ČSSD v reakci na otázku, zda by si uměl představit povolební spolupráci s hnutím ANO Andreje Babiše. „Jediná realistická možnost vytvořit koalici je se sociální demokracií. Nikoliv s hnutím ANO. To mě nezajímá,“ řekl šéf TOP 09. Později ale uvedl, že koalici by například kvůli velkým rozdílům v programech stran nebylo možné ustavit.
Schwarzenberg ale dříve v Interview Daniely Drtinové označil případnou společnou vládu s ČSSD za nereálnou. „Není to aktuální, neboť pan prezident zakázal sociální demokracii s námi uzavřít koalici. Zjistil jsem, že má převeliký vliv na ČSSD, takže očekávám, že žádnou nabídku nedostaneme,“ dodal v Interview.
„Na koalici musí být vždy dva,“ reagoval na potenciální zájem o spolupráci ze strany TOP 09 lídr sociální demokracie ve Středočeském kraji Jan Hamáček. „Velmi obtížně bychom si tu koalici dokázali představit,“ dodal s tím, že TOP 09 byla hybnou silou předchozí vlády a stejně jako s ODS ani s touto stranou ČSSD do koalice mířit nehodlá. A s kým by si naopak ČSSD koalici představit dokázala? Podle Hamáčka připadají v úvahu hlavně dvě strany, a to komunisté a lidovci.
Tato představa koalice ale naráží na jeden zásadní problém: KDU-ČSL s komunisty do koalice jít nechce. „Pro KDU-ČSL je obtížná podpora jakékoli koalice, ve které bude zastoupena KSČM,“ potvrdil Ivan Gabal. S dalšími stranami, včetně nových politických uskupení, si spolupráci představit dokáže. „Pokud to bude pozitivní dialog, ne negativní vymezování,“ upřesnil Gabal.
To pro Stanislava Grospiče z KSČM je spolupráce s ČSSD přijatelnou variantou. ČSSD jako vhodného partnera vidí i SPOZ, pro niž by připadala v úvahu i spolupráce s KSČM a KDU-ČSL, problém má naopak se stranami, které byly v minulé vládě, stejně jako s oběma novými uskupeními.
ODS má jasno v tom, že by se chtěla vyvarovat spolupráce s nově vzniklými stranami. „Dvakrát do stejné řeky, to si neumím představit,“ poukázal středočeský lídr ODS Petr Bendl na nepříliš úspěšnou spolupráci občanských demokratů s Věcmi veřejnými. Do koalice by tak Bendl nešel s hnutím Úsvit. „U Andreje Babiše zase vidím riziko, že tady může získat monopolní postavení a že bude spíše chránit svůj byznys v parlamentu,“ uvedl Bendl. Občanským demokratům tak zbývá jejich současný koaliční partner: TOP 09. „Nebude-li nás nutit dělat povinné sKarty a nutit lidi si platit povinné spoření u některých bank,“ upřesnil Bendl.
To nová hnutí shodně tvrdí: do vlády nemusíme, chceme hlavně moc ovlivnit dění. „My se nebudeme hrnout do vlády,“ řekl lídr Úsvitu Tomio Okamura. „Potřebujeme tolik procent hlasů, aby na nás vláda stála,“ popsal Okamura, jak by chtěla jeho strana prosadit své záměry. Vláda, která by byla na jeho hlasech závislá, by pak podle Okamury musela prohlašovat zákon o referendu. „Konečné slovo pak už budou mít občané,“ myslí si Okamura.
Stejně tak by v opozici klidně skončilo i hnutí ANO. „Naším cílem není vládnout,“ řekla Jaroslava Jermanová, podle níž má nyní ANO pro koaliční vyjednávání jedinou jasnou podmínku: nepůjde do koalice s KSČM.
Pomohl by přechod k většinovému systému větší stabilitě politické scény?
Dlouhodobě přechod k většinovému systému podporuje ODS, Petr Bendl by si ho představoval tak, že by v Poslanecké sněmovně zůstal zachován současný počet 200 nebo ještě lépe pro zamezení patovým situacím lichých 201 poslanců a stejný počet by byl i volebních okrsků, v nichž by pak byli jednotliví poslanci voleni. „Ten, kdo získá největší podporu lidí, by se dostal do Poslanecké sněmovny,“ popsal Bendl, který zároveň připustil, že změna volebního systému není v současné chvíli zásadní prioritou.
V názoru na změnu volebního systému se s občanskými demokraty shoduje hnutí ANO. „My podporujeme většinový systém, protože lépe odkryje zodpovědnost jednotlivých politiků,“ uvedla Jermanová. „Ti politici se na kandidátkách za nikoho neschovávají,“ dodala. Na rozdíl od Bendla by ale navrhovala upravit velikost parlamentu, aby mohl být i počet volebních okrsků nižší. Ani pro ANO ale není změna volebního systému prioritou.
Méně vyhraněný názor má na změnu volebního systému TOP 09, názory se dokonce liší mezi jejími jednotlivými členy. „Osobně se domnívám, že změna systému směrem k většinovému stejně stabilitu koalic nepřinese,“ myslí si Miroslav Kalousek.
Na tradici poměrného volebního systému v České republice poukazuje ČSSD. „Já bych velmi varoval před lidovou tvořivostí,“ zastal se současného systému Hamáček. „Výrazné změny by náš stát destabilizovaly,“ dodal.
„Existující systém lze dále akceptovat,“ řekl představitel SPOZ František Koníček, který by ale navrhoval zvýšení počtu okrsků a větší možnosti pro voliče preferovat jednotlivé kandidáty. „Volič by měl mít větší flexibilitu,“ uvedl Koníček.
Dále směrem k poměrnému systému míří KDU-ČSL, která by se chtěla vrátit k čistě proporčnímu systému bez zvýhodnění pro vítěze voleb. „Podle mého názoru byl problém v tom, že v době koaliční smlouvy ODS a ČSSD zdeformovali volební systém,“ řekl Ivan Gabal, podle něhož český volební systém rozkolísalo i zavedení přímé volby prezidenta.
Komunisté by si zase dokázali představit snížení pětiprocentní hranice nutné pro vstup do poslanecké sněmovny až na tři procenta. „Mohlo by to pomoci zviditelnit i menší politické strany,“ myslí si Stanislav Gospič, podle něhož má pozitivní význam, že zatímco senátoři jsou voleni většinovým systémem, pro výběr poslanců se uplatňuje systém poměrný, kombinovaný s některými prvky většinovými.
Velkou roli hraje způsob volby v programu hnutí Úsvit přímé demokracie Tomia Okamury, které prosazuje takzvaný švýcarský model, a velký význam tak přikládá možnosti přímé volby i referenda. „Už prezident Masaryk říkal, že bychom měli být Švýcarskem střední Evropy,“ řekl Okamura. Poměrný systém podle něj způsobuje vratké koalice, Okamura by také snížil počet poslanců na 83, tedy počet stejný jako u původních okresů, které by nyní stanovil volebními okrsky. „Poslanců je moc,“ myslí si Okamura, který by také chtěl, aby v budoucnosti vládu sestavoval přímo zvolený prezident.
