Klaus vyhlásil amnestii, věznice horečně chystají propouštění

Praha – Prezident Václav Klaus vyhlásil k 2. lednu dílčí amnestii. Oznámil to v závěru svého novoročního projevu, který byl poslední v jeho funkčním období. Prezident promíjí některé nevykonané nepodmíněné i podmíněné trestné činy a zastavuje některá trestní stíhání. Klaus, kterému v březnu končí mandát, k amnestii přistoupil ku příležitosti dvacátého výročí vzniku samostatné České republiky. Vězeňská služba okamžitě začala chystat propouštění, na veškerou práci má jen několik hodin.

„Dnes uplynulo dvacet let od chvíle, kdy se na mapě světa objevila samostatná Česká republika. Dovolte mi, abych před zakončením svého projevu oznámil, že jsem se rozhodl při příležitosti tohoto výročí vyhlásit dílčí amnestii, která vstoupí v platnost druhého ledna. Její přesné znění je v této chvíli dáváno na naše webové stránky,“ oznámil Václav Klaus. Po těchto slovech stránky Pražského hradu i Václava Klause na čas zkolabovaly.

Co prezident promíjí?

Amnestie, kterou již spolupodepsal i premiér Petr Nečas, promíjí nepodmíněné tresty uložené na jeden rok a méně; s podmínkami i některé delší. U lidí, kteří v letošním roce dovrší 75 rok, může jít o tresty až desetileté. Amnestie se týká i lidí, kteří jsou již více než osm let trestně stíhaní za činy, pro které jim hrozí maximálně desetileté vězení.

Klausův krok se vztahuje také na velké množství lidí s podmínkou. Tu amnestie plošně ruší všem lidem nad sedmdesát let. Prezidentská amnestie dále maže také všechny dvouleté a nižší podmíněné tresty, totéž se vztahuje i na veřejně prospěšné práce a domácí vězení.

Hlava státu dále promíjí nevykonané nepodmíněné tresty odnětí svobody nebo jejich zbytky, pokud za ně byl uložen trest nepřevyšující 24 měsíců a zároveň nebyl trest uložen za vybrané zločiny proti životu a zdraví (jejich výčet viz dokument).

Vězeňská služba začala okamžitě prověřovat, kterých vězňů se zítřejší amnestie týká. „Svoláváme vedoucí příslušných úseků, bude to práce přinejmenším na celou noc. Musíme vygenerovat ty, kterých se amnestie týká, a ti budou ve středu propuštěni,“ uvedl první náměstek generálního ředitele vězeňské služby Marian Prokeš.  V České republice je nyní zhruba 23 000 vězňů.

Klaus přistoupil k amnestii vůbec poprvé

Václav Klaus přikročil k amnestii vůbec poprvé za celou dobu svého působení na Pražském hradě a počtvrté v polistopadových dějinách. Prezidentskou amnestii Česko zažilo naposledy v roce 1998, kdy ji po svém zvolení prezidentem vyhlásil prezident Václav Havel. Na jejím základě bylo propuštěno téměř tisíc obviněných a odsouzených.

Největší polistopadovou amnestii realizoval Václav Havel záhy po získání prezidentského úřadu 2. ledna 1990. Věznice tehdy opustilo přes 23 tisíc lidí z tehdejších 31 tisíc vězňů. Tento krok později vzbudil rozporuplné reakce. Nicméně nakonec se podle statistik v roce 1990 amnestovaní podíleli jen na 9 procentech celkové kriminality.

  • Amnestie v polistopadové historii zdroj: ČT24
  • Klausova amnestie zdroj: ČT24

Propouštění vězňů jako gesto dobré vůle je s českým prezidentským úřadem nedílně spjato již desítky let, ve většině případů k ní však hlava státu přistoupila již po svém zvolení. Amnestie byly často vyhlašovány před rokem 1989 a například mezi lety 1953 a 1965 jich bylo hned pět; nejvýrazněji z nich vešla do dějin Novotného amnestie z roku 1960, která se týkala značného množství politických vězňů. Poslední amnestii komunistických prezidentů udělil dva dny před svou abdikací v prosinci 1989 Gustáv Husák. Dnešní Klausovo prezidentské gesto tak můžeme chápat i jako pátou polistopadovou amnestii.

Prezident České republiky má právo udělovat milosti a amnestie. Doposud mohl mimo jiné nařídit, aby se trestní řízení nezahajovalo, a bylo-li zahájeno, aby se v něm nepokračovalo. Po letošní přímé volbě bude k platnosti tohoto prezidentova rozhodnutí třeba spolupodpis předsedy vlády nebo jím pověřeného člena vlády.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Advokátní komora podala kvůli bitcoinům kárnou žalobu na advokáta Titze

Česká advokátní komora (ČAK) podala kárnou žalobu na brněnského advokáta Kárima Titze v souvislosti s jeho působením v takzvané bitcoinové kauze. Titz zastupuje dříve odsouzeného drogového dealera Tomáše Jiřikovského, který loni věnoval resortu spravedlnosti bitcoiny v miliardové hodnotě. Advokát dle ČAK neprovedl důslednou kontrolu původu bitcoinů, sdělila ČT mluvčí komory Iva Chaloupková. Po kritice za přijetí daru rezignoval tehdejší ministr spravedlnosti Pavel Blažek (dříve ODS). Vyjádření Titze ČTK shání. Seznam Zprávy uvedly, že Titz začal převádět nemovitosti na svou ženu.
11:16Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Platformy odmítají dopady stávky kurýrů, ti naopak hlásí problémy z menších měst

Páteční stávka kurýrů za lepší pracovní podmínky podle Woltu a foodory nemá vliv na doručování objednávek. Podle šéfa foodory Adama Kolesy se k rozvozu nepřipojilo méně než jedno procento kurýrů, připouští ale mírná zpoždění doručování. Fungování Woltu je podle mluvčího Tomáše Kubíka bez výkyvů. Stávky se účastní i kurýři pro Bolt Food. Podle organizátorů akce má ale akce výrazný dopad především v menších městech.
před 2 hhodinami

Novela o podpoře bydlení prošla do dalšího čtení

Poslanci na mimořádné schůzi v prvním čtení podpořili vládní návrh na úpravu zákona o podpoře bydlení. Počítá mimo jiné s omezením podpory lidem ohroženým bytovou nouzí na ty s vazbou na konkrétní region. Samotný zákon platí od 1. ledna, v účinnost mají opatření vstoupit v červenci. Ministryně pro místní rozvoj Zuzana Mrázová (ANO) je toho názoru, že jsou v dokumentu technické nedostatky. Opoziční Piráti si myslí, že avizované úpravy omezí potřebným přístup k pomoci.
09:00Aktualizovánopřed 3 hhodinami

Vláda chce do roka digitalizaci všech služeb státu

Vládní koalice plánuje do roka digitalizovat všechny služby státu, aby dostála požadavkům zákona o právu na digitální služby. Na konferenci Digitální Česko 2026 to uvedl náměstek ministra vnitra Lukáš Klučka. Harmonogram minulého kabinetu s digitalizací některých agend počítal až v roce 2029.
před 4 hhodinami

VideoSedmihradské chybí vládní návrhy reforem. Dle Vondráčka se kabinet snaží oživit ekonomiku

„Dnes má státní rozpočet mandatorní výdaje kolem 93 procent. Vláda zatím nijak nekomentovala reformy, které by výdaje umožnily snížit,“ domnívá se poslankyně Lucie Sedmihradská (STAN), podle níž Starostům od kabinetu chybí návrhy komplexních reforem, bez nichž se výdaje snížit nepodaří. „My přicházíme zejména s tím, co by mělo oživit ekonomiku, což přinese větší příjmy pro státní rozpočet. To znamená stavební zákon, zrušení poplatků za obnovitelné zdroje (…) a částečně můžeme ušetřit i díky tomu, že tady bude flexibilnější služební zákon a že i na provozu státu budeme schopni fungovat efektivněji,“ reagoval poslanec Libor Vondráček (Svobodní, klub SPD). V Událostech, komentářích moderovaných Terezou Řezníčkovou debatovali Vondráček se Sedmihradskou také o Národní rozpočtové radě, skupině ČEZ či výdajích na obranu.
před 9 hhodinami

Banky poskytly v únoru hypotéky za 40,5 miliardy korun

Banky a stavební spořitelny poskytly v únoru hypoteční úvěry za 40,5 miliardy korun, což je o 14,5 procenta více než před měsícem a o 59 procent více ve srovnání s loňským únorem. Nové úvěry bez refinancování stouply meziměsíčně o desetinu na 29,7 miliardy korun. Úrokové sazby v průměru nepatrně klesly na 4,46 procenta z lednových 4,48 procenta. Vyplývá to ze statistik České bankovní asociace Hypomonitor. Data dodávají všechny banky a stavební spořitelny poskytující hypotéky na trhu.
před 12 hhodinami

SPD navrhne zrušení volby poštou. I když stížnosti na ni v podstatě nechodily

Hnutí SPD navrhne zrušit korespondenční volbu, její vládní partneři s otevřením této debaty souhlasí. Krok naopak kritizují opoziční zákonodárci, kteří novinku v minulém volebním období prosadili.
před 12 hhodinami

Česko končí s repatriačními lety z Blízkého východu, oznámilo ministerstvo

Česko končí s repatriačními lety z Blízkého východu pro lidi, kterým návrat domů zkomplikovala íránská válka. Čtvrteční dvanáctý repatriační let byl poslední, oznámilo v podvečer ministerstvo zahraničních věcí (MZV). Celkem se těmito spoji z konfliktem zasažených oblastí vrátilo více než 1500 českých občanů, doplnil resort. Repatriační lety armádními letouny a letadly společnosti Smartwings stát spustil poté, co Izrael a USA koncem února vojensky napadly Írán.
včeraAktualizovánopřed 19 hhodinami
Načítání...