Praha - Antidiskriminační zákon je „zbytečný, kontraproduktivní a nekvalitní a jeho dopady velmi problematické“, domnívá se prezident Václav Klaus, proto návrh zákona dnes vetoval. „S odřenýma ušima“ k němu norma prošla i přes Senát a Poslaneckou sněmovnu. Její kritika zaznívala z úst opozičních i vládních politiků. Česko je posledním členem Evropské unie, který antidiskriminační zákon ještě nemá. Jeho vetováním jsme si podle ministryně Džamily Stehlíkové nyní vykoledovali pokutu od Evropského soudního dvora. Zelení vyzývají koalici, aby zákon ve sněmovně podpořila a napravila tak Klausův chybný krok.
Proč další zákon, když už tu všechno je…
Podle hlavy státu ale neobsahuje zákon pro české právo nic nového, co by už neobsahovaly stávají právní normy, od ústavy po Listinu základních práv a svobod. Byl schválen jen proto, že ho vyžaduje Evropská unie, uvádí ve vysvětlení na svých internetových stránkách.
Ministryně pro národnostní menšiny Džamila Stehlíková se po prezidentském vetu obává žaloby Evropské komise před Evropským soudním dvorem, jejíž projednávání bylo zatím pozdrženo s ohledem na běžící legislativní proces v Česku. Čekají nás pokuty ve výši desítek tisíc euro za každý den, než bude nový zákon schválen, obává se ministryně.
Současný návrh je podle ní přitom výsledkem kompromisu všech zúčastněných stran, které o něm jednaly. „Zavázali jsme se k přijetí této normy už před vstupem do unie a závazky se musí plnit,“ dodává nesouhlasně k vetování zákona.
K těmto výtkám Klaus ve vysvětlení na svých internetových stránkách uvádí: „Státy jsou vázány povinností opatření zavést, ale nejsou vázány stanovením formy, jak to udělat. Je na nich, jakou formou tyto směrnice transformují do svého právního řádu. Formu střechového antidiskriminačního zákona zvolila naše vláda, nikoli Evropská unie.“
Bezzubost a pozitivní diskriminace, říkají o zákonu kritici
Ombudsman Otakar Motejl před časem po schůzce s prezidentem odhadl, že Klaus zákon vetuje. „Naznačil, že tato norma není z jeho oblíbených … může se i stát, že zákon nepodepíše,“ odhadoval. Ombudsman by se podle návrhu měl stát jakousi ústřední osobou, která se bude snažit urovnat konfliktní situace a radit lidem, jak se domáhat svých práv. Motejl ale metodu zákona a sankce nepovažuje za nejvhodnější. Podle něho může snadno vést k pozitivní diskriminaci.
Zneužívání práv, které norma zaručuje, se obávají také její političtí odpůrci. Levice navíc vládní návrh označila za „bezzubý“, proti diskriminaci chrání zcela nedostatečně. Navzdory kritickým hlasům ODS i opozice návrh zákona schválily sněmovna i Senát.
Antidiskriminační zákon má pomoci lidem zajistit rovný přístup ke vzdělání, práci, zdravotnické péči či například sociálním výhodám. A to bez ohledu na věk, rasu, národnost, sexuální orientaci, zdravotní postižení, pohlaví, náboženství a světový názor.
Koalice i ČSSD chce Klausovo rozhodnutí napravit, komunisté ho vítají
Strana zelených je rozhodnutá Klausův krok „napravit“. Chce kvůli prezidentskému vetu svolat koaliční jednání, na němž by se strany dohodly, že zákon, jehož přijetí koalice slíbila, ve sněmovně prosadí. Klaus podle nich svým rozhodnutím útočí na vládní politiku a její proevropské zaměření. „Vetování zákona nás navrací o velmi podstatný krok nazpět vzhledem k evropské integraci a vrhá stín na naše úsilí o spolupráci v rámci unie,“ domnívají se zelení.
Opozice v tom, zda se z veta radovat má, nebo nemá, jednotná není. Předseda ČSSD Jiří Paroubek nepodepsání zákona považuje za chybné a bezohledné. Podle svých slov bude prosazovat, aby sněmovna zákon znovu podpořila. Komunisté Klausův krok naopak uvítali. Proti antidiskriminačnímu zákonu hlasovali, mimo jiné proto, že se jim v jeho rámci nepodařilo prosadit zrušení lustračních zákonů.
