Praha – Každý čtvrtý trestanec v českých věznicích je těžce drogově závislý, dohromady se v době před prezidentskou amnestií jednalo o 5 200 vězňů. Údaj vyplývá z aktuální vládní studie, podle které se v běžné populaci vyskytuje jedno procento těch nejproblémovějších uživatelů, kdežto v českých věznicích je jich pětadvacetkrát víc. Nejčastější druhy závislostí jsou ty na pervitinu a na heroinu.
Podle vládní studie užívání tvrdých drog probíhá přímo ve vězení; většina vězňů přitom drogy užívá injekčně (4 400 vězňů). Vězeňská služba se totiž proti přísunu drog sice brání pravidelnými i namátkovými kontrolami, sama ale uznává, že zdi věznic neprodyšné nejsou.
„Věznice samozřejmě nejsou hermeticky uzavřená zařízení,“ konstatovala mluvčí Vězeňské služby ČR Gabriela Pohlová. „Nemám informaci, že bychom se za poslední období setkali s průnikem nepovolených předmětů, konkrétně omamných látek. Přesto že se vězeňská služba snaží maximálně eliminovat průnik nepovolených předmětů do jednotlivých věznic, nelze je zcela vyloučit.“
To potvrzuje i psycholog z Drop Inu Ivan Douda: „Je těžké to uhlídat, drogy se dovnitř dostávají neuvěřitelnými způsoby, slyšel jsem i o tom, jak byla droga předávána při polibku s manželkou ve vězení.“
Většina vězňů si do výkonu trestu svoji závislost už přinese, někteří se drogy naučí brát teprve za mřížemi. „Mohou se stát problémovými teprve ve vězení, i když většina vězení na světě to popírá,“ zdůrazňuje Douda. To potom vede k vytvoření koloběhu; člověk propuštěný z vězení potřebuje svou závislost uklidnit dalšími dávkami drog, což ho vede ke shánění financí. Pokud je nemá, může začít krást – a v důsledku se ve vězení ocitne znovu.
Kvůli drogově závislým zřizují věznice i protidrogové programy, které mnohokrát využívají odbornou pomoc zvenčí. Léčba je dobrovolná a zdarma, kapacity ale nestačí. „Je větší zájem klientů, kteří by rádi do služby vstoupili, ale v současné době máme dokonce pořadník,“ vysvětluje Veronika Konečná z občanského sdružení Sananim.
