Praha - Statisticky každý desátý Čech se v nemocnici nakazí infekcí, kterou předtím neměl. Bakterie se přitom nevyhýbají ani oddělením s nejpřísnějším režimem, jako jsou jednotky intenzivní péče. Česko se proto dnes podpisem ministra Leoše Hegera připojilo k mezinárodní iniciativě za zpřísnění hygienických opatření a omezení infekcí.
Ludmila Antošová zakopla a roztříštila si čéšku, po náročné operaci byla měsíc v nemocnici. A právě tehdy se jí do nohy dostala infekce, bakterie pseudomonáda. Podle jejího advokáta Mario Švehelky i znalecký posudek tvrdí, že bakterii získala pacientka v nemocnici. Bylo to přitom před sedmi lety a doteď nemůže Ludmila Antošová pořádně chodit.
Podobných případů jsou v republice desítky ročně, těch míň závažných stovky. Nemocniční infekce jsou nebezpečné především proto, že na ně často nezabírají antibiotika. David Marx, ředitel Spojené akreditační komise, říká: „Nejčastější jsou infekce dýchacích cest, močových cest, zažívacího traktu. Případně to můžou být infikované chirurgické rány.“
Česká republika se proto připojila k akci Světové zdravotnické organizace zvané 'Čistá nemocnice, bezpečná nemocnice'. Nemocnice mají zpřísnit nejen hygienická opatření, ale také dohled nad personálem.
Nejlepší prevencí infekce je dezinfekce rukou, a to před každým kontaktem s pacientem i po něm. Tak, jak má, si ruce při práci už teď dezinfikuje v průměru 75 procent zdravotníků, ty zbylé to teď musí nemocnice naučit.
