Praha – Za osm let, kdy je v Česku možné uzavřít registrované partnerství, už tento krok učinilo téměř 1 800 párů. Každý osmý svazek však skončil rozvodem. Diskuse o registrovaném partnerství trvaly 14 let. V březnu 2006 je ukončila Poslanecká sněmovna, když přehlasovala veto tehdejšího prezidenta Václava Klause. O čtyři měsíce později už kráčely první páry k oltáři.
Nejvíc svazků, zhruba třetina v republice, se uzavírá v Praze. Dosud největší zájem byl hned po uzákonění této možnosti v roce 2006. O možnost uzavírat oficiální svazek usilovaly organizace homosexuálů od 90. let minulého století. Povedlo se to až na několikátý pokus, a to přes veto tehdejšího prezidenta Václava Klause. „Jednotlivé paragrafy zákona nepřípustně kopírují uspořádání obvyklé pro tradiční a odvěkou instituci manželství a rodiny,“ uvedl tehdy Klaus. Norma zaručuje partnerům třeba nárok na informace o zdravotním stavu protějšku či možnost po sobě dědit. Ukládá jim vyživovací povinnost, adopce ale zakazuje.
V homosexuálních rodinách vyrůstají stovky dětí
Skupina poslanců z různých stran loni navrhovala novelu, podle které by si registrovaní partneři mohli osvojit dítě svého protějšku. Podle autorů v Česku vyrůstají se dvěma otci či dvěma matkami stovky dětí, oficiálně ale mohou mít jen jednoho rodiče. Po pádu Nečasovy vlády sněmovna před svým rozpuštěním návrh už nestihla projednat. O potřebnosti nové úpravy, která by zlepšila situaci dětí z těchto rodin a umožnila mít oficiálně oba rodiče, se teď znovu zmínil ministr pro lidská práva Jiří Dienstbier (ČSSD). Ve vládním legislativním plánu však novela o registrovaném partnerství chybí.
