Ruská okupace Ukrajiny vyhnala z domovů miliony lidí, statisíce jich utekly i do Česka, včetně osmičlenné rodiny Favorských. Ta se krátce po začátku bojů rozdělila a znovu se sešla až nyní – po půl roce. Otec Vjačeslav Favorskyj se chce ale do své domoviny vrátit a podpořit své přátele na frontě.
Boršč Favorští připravují i jedí obvykle společně. I přesto byl středeční oběd jiný. Den nezávislosti své země si připomněli národním jídlem připraveným v cizí zemi. Oslavovali i to, že po půl roce zase všichni sedí u jednoho stolu. Tři starší sourozenci a babička utekli do Česka v březnu. Rodiče a nejmladší děti za nimi přijeli v úterý.
„(V březnu) mi kamarád zavolal, že má dvě volná místa. Já jsem mu řekl, že mám víc dětí. On na to: ,Mohl bych přidat ještě jedno místo, pokud někdo bude během cesty stát.‘ Odpověděl jsem: ,Tak dobře.‘ A on řekl: ,Máš patnáct minut,‘“ vzpomíná Vjačeslav Favorskyj.
Během nich se rodiče rozhodli poslat do cizí země starší, samostatnější děti. „Máte malé děti, nechcete opustit svůj dům a navíc věříte, že to všechno brzo skončí. Proto jsme nespěchali s odjezdem,“ říká matka Kristýna Favorská.
Vrátit se do Záporoží
Vjačeslav má jako otec pěti dětí výjimku – Ukrajinu opustit mohl. Přesto se domů, do Záporoží, plánuje vrátit. „Hodně mých blízkých přátel bojuje. Mnoho kamarádů a známých je na frontě. A já jim pomáhám a podporuji je a stát chci při nich dál. Na místě,“ zdůvodňuje.
Obavy má ale o svou ženu, a právě proto nechce, aby se s ním na Ukrajinu vracela. Definitivně se ale rozhodnou až poté, co společně doprovodí děti prvního září do školy. Doufá, že zbytek jeho rodiny se mezitím v tuzemsku začlení stejně jako starší děti.
Alina studuje dálkově na Ukrajině a trénuje, aby získala další medaile pro český Sokol. „Našla jsem si tady hodně kamarádek. Trenéři mi moc pomáhají a vždycky mě podporují v těžkých situacích,“ říká. Pod jejich dozorem také vede své první tréninky. A věří, že mezi její studenty brzy přibude i sestra Sláva.
