Praha – Pokud se nyní v České republice objeví nová droga, trvá dva i více roků, než se dostane mimo zákon. To by se do budoucna mělo změnit. Stačí k tomu jen to, že bude seznam zakázaných látek vycházet samostatně bez nutné změny zákona o návykových látkách, jehož je nyní součástí. Takovou úpravu připravilo ministerstvo zdravotnictví a dnes ji posvětila i vláda. Seznam by tak měl vycházet jako nařízení vlády. Omezit by se měla i dostupnost červeného fosforu, který je zneužíván k výrobě pervitinu.
Stát chce nařízením vlády mnohem rychleji reagovat na nové trendy, které se objeví na tuzemské drogové scéně. „V momentě, kdy by se jevila nějaká nová látka jako nebezpečná, tak tím, že máme institut nařízení vlády, můžeme velmi rychle zareagovat a opět ji dostat do režimu zakázaných, nebo alespoň sledovaných látek,“ slibuje si od nové úpravy náměstek ministerstva Ferdinand Polák. Premiér Petr Nečas po jednání vlády dodal, že změna bude mít i vazbu na práci policie, která tak bude moci stíhat výrobu a distribuci takové látky, případně obchodování s těmito prekurzory drog.
Ten ve Studiu 6 připomněl, že v současnosti zabere legislativní proces, než se nová droga dostane mimo zákon, dva a více roků. „Pro praxi to je zcela nevyhovující,“ poznamenal. OSN a Evropská unie přitom doporučují, aby byly nové drogy na seznam zakázaných látek zařazeny nejpozději do 180 dnů. Díky novému systému by se měla tato doba zkrátit na dva až tři měsíce. „Rozhodně by to nemělo trvat déle než 6 měsíců,“ odhaduje Polák.
Odbornice na drogové závislosti Vendula Běláčková flexibilnější přístup úřadů vítá, upozorňuje však, že návrh neupravuje, jakým způsobem se budou nové látky na seznam dostávat. Uvádí přitom zkušenosti ze sousedního Německa. „Zde existuje dočasný seznam, na který jsou zahrnovány libovolné látky, které se objeví na trhu. Teprve po čase, když se udělá analýza rizik, se rozhoduje, zda tam látka zůstane napořád,“ uvedla.
Že jsou výrobci schopni velmi rychle reagovat na legislativní nástroje státu, ukázal případ Amsterdam shopů z roku 2011, dosud největší kauza s novými látkami. „Rozšířil se sice seznam látek o 33 nových sloučenin, ale prodejci už byli nachystáni s novými sloučeninami, které také do obchodů umístili,“ popisuje Běláčková. „Jakékoliv rozšiřování seznamu je také pobídkou pro výrobce, aby přišli s novými látkami, o kterých toho víme mnohem méně než o těch předchozích,“ zdůraznila lékařka z kliniky adiktologie 1. lékařské fakulty VFN.
Návykové látky a „prekursory“ budou mít zvláštní zákony
Doposud je oblast drog upravena jediným zákonem. Ten by se ale dle návrhu ministerstva měl rozčlenit do novely zákona o návykových látkách a nového zákona o prekursorech drog, tedy chemikálií sloužících k výrobě omamných a psychotropních látek. „Zákon musel být častokrát novelizovaný a stal se nepřehledný,“ vysvětlil Polák, proč chce stát vyjmout prekursory do speciálního zákona. Návrhy jsou podle ministerstva v souladu s evropskou legislativou.
Ministerstvo počítá s přijetím nového zákona o prekursorech drog podle zkušeností evropské legislativy. Zákon by měl zavést novou kategorii látek nazvanou výchozí a pomocné látky. V současném návrhu se jedná o červený fosfor, gama butyrolakton a 1,4-butandiol. Seznam látek by měl být v budoucnu rozšiřován v závislosti na aktuální drogové situaci.
Odborníci vytypovali do seznamu látky, které jsou v České republice často zneužívány k nelegální výrobě drog. Pro lidi, kteří s nimi pracují, zavede zákon nové povinnosti, například povinnost registrovat se u Inspektorátu omamných a psychotropních látek spadajícího pod ministerstvo zdravotnictví či zákaz dodávat je nepodnikajícím fyzickým osobám.
Aktuálně by se tak měl řešit problém červeného fosforu. „Budou muset evidovat a hlásit veškerý pohyb červeného fosforu tak, aby bylo možno ke konečnému spotřebiteli dosledovat, komu látku prodali. Žádný červený fosfor, který se dostal do země, by neměl zmizet,“ tvrdí Ferdinand Polák.
Ferdinand Polák, náměstek pro zdravotní péči
„Červený fosfor lze sice nahradit jinou látkou, ale ta výrobní procedura je poté složitější a dražší. Tímto zákonem tudíž výrobcům chceme zkomplikovat život.“
Zákon o návykových látkách 167/1998 byl zpracován v letech 1994 až 1998, kdy podle ministerstva nebyla akutní potřeba dvou samostatných zákonů, které by odděleně řešily problematiku návykových látek a prekursorů drog. Evropská legislativa ale rozlišuje mezi režimem pro návykové látky a pro prekursory drog. Normy jsou tedy samostatné, jejich problematika je ale natolik propojena, že procházejí legislativním procesem společně.
