Špindlerův Mlýn – Již několik historicky cenných horských bud, které na krkonošských hřebenech desítky let odolávaly drsným podmínkám chladu, zlikvidoval opačný živel. Vyhořelý objekt Petrovy boudy nedaleko Špindlerova Mlýna proto znovu oživil diskuze o tom, jak chránit vzácné dřevěné chaty nejen před působením času, ale hlavně střetem zájmů. Hasiči jsou přesvědčeni, že za pondělním požárem stojí úmysl prozatím neznámého viníka, znalci poměrů však podobný osud kvůli zanedbání budovy a volného přístupu vandalů již několik měsíců smutně předpovídali. Na začátku konce vzácných krkonošských chalup totiž často stojí prakticky těžko řešitelný spor památkářů a soukromých vlastníků. Mnohdy jej totiž provází dvojí ztráta vzájemných ideálů – na jedné straně důvěry v lidský smysl pro historickou hodnotu, na opačné pak rychlý ekonomický zisk. Pro opuštěné horské boudy má podle krajinného ekologa Pavla Klimeše podobný rozpor stejně devastující účinky jako drsné podnebí.
Petrova bouda stojí několik set metrů od hranic s Polskem, ve výšce bezmála 1 300 metrů na jednom z hřebenů, který obklopuje Špindlerův Mlýn. Stála u počátku české vysokohorské turistiky i moderní krkonošské architektury vycházející vstříc potřebám hostů. „Petrovka“ byla od začátku budována jako reprezentativní ubytovací chalupa. „Toto byla opravdu architektura pro turisty ve velké kvalitě, v detailu i v celkovém pojetí,“ uvedl Klimeš, který se lidským osídlením v krkonošské krajině dlouhodobě zabývá.
Zástupci zasahujících hasičů již ve čtvrtek uvedli, že budova lehla popelem zřejmě ze zištných důvodů. Kdo a zejména proč chátrající budovu zapálil, se zatím vyšetřuje. Podle majitele budova nebyla pojištěná, nicméně po stržení jejích zbytků zde vznikne místo pro stavbu úplně nového hotelu přímo uprostřed druhé ochranné zóny krkonošského parku. Ta zřejmě nebude tak nákladná jako rekonstrukce chráněné boudy pod přísným dohledem památkářů.
Běžný provoz Petrovy boudy byl podle dřívějších majitelů ekonomicky neúnosný, nehledě na potřebu rozsáhlé rekonstrukce. Kvůli špatné izolaci se výrazně prodražilo hlavně vytápění i ohřev vody, proto budovu v roce 2008 vlastníci prodali pražské společnosti Snowy Chalet. Podle jejího právního zástupce Karla Jandy záhy uzavřela budovu právě kvůli plánované přestavbě, dva roky však chalupa chátrala. Letos přitom bouda hořela už podruhé, naposledy před pouhými 11 dny. Majitelé navíc plánovali začít s opravou právě tento týden, k té se však už nedostanou. „Ten náš zájem byl a pořád je tu boudu uvést do nějakého provozuschopného stavu, ale v tuto chvíli se to samozřejmě celé musí přehodnotit,“ podotkl Janda.
Podle ekologa Pavla Klimeše však majitelé firmy nedokázali s památkáři najít společnou řeč ani po několika schůzkách. „Já jsem se zúčastnil několika jednání úřadů s památkáři a se zástupci majitele. Památkáři se ho snažili přesvědčit, že ten objekt je významný, neviděl jsem tam snahu,“ uvedl Klimeš. „Největší chybou byl samozřejmě postoj majitele, majitel měl zabezpečit objekt a bylo vidět, že tak nečiní. Při loňské zimě, kdy dovnitř foukal sníh, až teprve po mediální kampani zabezpečil otvory tak, aby tam už nevnikal,“ dodal.
Zatím není jasné, co zaujme místo bývalé Petrovy boudy. Správa KRNAP by prý nekladla zásadní zákazy, pokud by se majitel rozhodl na místě postavit nový objekt v podobném objemu a dimenzích, jako byla původní stavba. „Uvidíme, s čím případně přijde, ale výrazně předimenzovaný objekt bychom na tomto místě nepovolili,“ řekl mluvčí národního parku Radek Drahný.
Petrova bouda patřila k nejvyhledávanějším místům Krkonoš
Petrova bouda (také Petrovka) leží na hřebenové turistické trase blízko česko-polské hranice v katastru Špindlerova Mlýna v nadmořské výšce 1 288 metrů. Patří k nejstarším krkonošským horským boudám – první zmínka je z roku 1790, už dříve tam stála takzvaná letní bouda. Celoročně obývanou boudu tam postavil Johann Pittermann (zkomolením jeho jména vzniklo pojmenování „Petrova“) v roce 1811.
Jeden z dalších majitelů Vinzenz Zinecker ji v 80. letech 19. století přestavěl na hotel, který se stal jedním z nejvyhledávanějších na vrcholcích Krkonoš. V letech 1900 a 1901 byla postavena nová budova s dalšími 44 hostinskými pokoji. V roce 1901 byla v boudě zřízena pošta (zrušena 1947), v roce 1910 veřejná telefonní stanice. Okolí Petrovy boudy je jedním z prvních míst, kde se v Krkonoších lyžovalo.
V letech 1925 až 1929 byl objekt znovu rozšířen a modernizován. Bouda měla 50 zaměstnanců a 64 pokojů se stovkou lůžek. Po roce 1948 se bouda změnila v odborářskou zotavovnu (původní majitelé byli po válce nuceně odsunuti do Německa) a kvůli chybějícím investicím do oprav či modernizace chátrala.
Bouda je od roku 1997 kulturní památkou a za movité kulturní památky jsou prohlášeny i některé součásti jejího vybavení. Od roku 2008 byla bouda zavřená a chátrala. Ničila ji vlhkost i vandalové. Objekt vlastní pražská firma Snowy Chalet.
