„Jízda dragounů“ většině Čechů nevadí, vyjadřuje spojenectví s NATO

Čechům průjezd amerického konvoje nevadí. Vyplývá to z bleskového průzkumu, který pro Českou televizi vypracovala agentura STEM/MARK. Nesouhlas s vojenskou kolonou vyslovil každý pátý respondent. Informovanost o vojenské operaci je velmi vysoká – 91 lidí ze sta o chystané akci ví. Většina se domnívá, že průjezd konvoje přes území České republiky je výrazem spojenectví s NATO.

Konvoj amerických vojáků je tématem, ke kterému Češi zaujímají jasný postoj, pouze jedno procento respondentů uvedlo, že se o událost nezajímá. O chystané operaci ví 9 z 10 Čechů, lépe informovaní jsou muži a lidé starší 60 let.

S průjezdem souhlasí 82 procent dotázaných, proti je 17 procent. „Pouhých 17 % mě poněkud překvapilo, je to podle mého názoru dost nízké číslo,“ řekl zástupce ředitele agentury STEM/MARK Tomáš Říha. „Reakce médií je přehnaná, mlčící většina lidí si myslí, že průjezd konvoje je v pořádku,“ dodal.

Největší podíl těch, kterým průjezd vadí, je mezi voliči KSČM – 32 procent. „Vnímáme ten konvoj jako propagandistickou součást války,“ uvedl jeden z organizátorů protestů, předseda Strany demokratického socialismu Milan Neubert. Pro pětinu je průjezd vojenské kolony výrazem agrese NATO vůči Rusku. Takto průjezd vnímají častěji ženy, lidé vyššího věku a ti, kteří nemají vysokoškolské vzdělání.

Pro 69 procent respondentů konvoj naopak vyjadřuje spojenectví České republiky se Severoatlantickou aliancí. „Je potřeba se postavit ostudě, kterou chtějí přátelé Putina udělat naší zemi,“ myslí si editor Svobodného fóra Pavel Šafr. „Jde především o to, abychom byli součástí demokratického Západu,“ dodal Šafr.

Téměř 60 procent dotázaných pak uvedlo, že veřejná diskuse o průjezdu konvoje vytváří zbytečný rozruch, naopak 39 procent je rádo, že debata probíhá. „Česká pasivita už je téměř legendární,“ poukázal místopředseda Polského klubu v Praze Michal Chrzastowský, podle něhož v Polsku lidé naopak průjezd konvoje vnímají velice pozitivně.

Analýzu vypracovala agentura STEM/MARK mezi 23. a 24. březnem 2015 na reprezentativním vzorku 1 031 dospělých občanů České republiky.

Konvoj čítající 118 vozidel míří z Estonska na německou armádní základnu v bavorském Vilsecku. Američtí vojáci se vrací ze cvičení v rámci operace Atlantic Resolve (Atlantické odhodlání). Cílem cesty je nejen prověřit schopnosti a možnosti armády, ale i manifestovat, že Američanům záleží na jejich spojencích v Evropě a jsou vždy připraveni je podpořit.

Na území České republiky vstoupí americké jednotky ve třech samostatných kolonách od polských hranic směrem k Praze. V úterý 31. března se kolony setkají v Praze-Ruzyni, kde vojáky čeká den volna a příprava vozidel na další přesun. Pak se celý konvoj opět v rozestupech přesune do Plzně, kde armáda společně uctí americké vojáky, kteří padli při osvobozování Československa.

Plán průjezdu vojsk NATO přes české území
Zdroj: ČT24/ČT24, ČTK

Přejezd, nebo pobyt?

Jízdu „amerických dragounů“, jak se koloně přezdívá, kritizují zejména komunisté - podle nich nejde o pouhý průjezd, ale o pobyt a tím pádem o něm měla rozhodovat Poslanecká sněmovna, nikoliv vláda. Proto chce předseda poslaneckého klubu KSČM Pavel Kováčik nechat celou akci prověřit ústavními právníky.

Podle ústavy rozhoduje o přejezdu cizích vojsk vláda. Zákon 310/1999 o pobytu ozbrojených sil jiných států na území ČR říká, že za pobyt se nepovažuje průjezd ozbrojených sil, „který zpravidla nepřekročí 48 hodin“.

Vláda dále rozhoduje

  • o průjezdu ozbrojených sil jiných států přes území ČR nebo o jejich přeletu nad územím ČR,
  • o účasti ozbrojených sil ČR na vojenských cvičeních mimo území ČR a o účasti ozbrojených sil jiných států na vojenských cvičeních na území ČR.

(Ústava ČR, článek 43, bod 5)

Američtí vojáci setrvají na českém území déle než vymezených 48 hodin, podle ministra obrany Martina Stropnického (ANO) to ale zákon umožňuje slovem „zpravidla“, a jde tak stále o průjezd, nikoliv o pobyt. „Průjezd může být někdy náročnější a vyžaduje větší přestávky, čímž se může celá doba prodloužit. Vládu jsem o tom informoval, dokonce přijala nadstandard toho, co nám ukládá zákon. Okamžitě informovala obě komory parlamentu a nikdo z poslanců ani senátorů si nevyžádal mimořádnou schůzi. Takže já ani právní experti ministerstva obrany, parlamentní ústav ani právníci z Úřadu vlády v tom sebemenší kolizi se zákonem nevidíme,“ ujistil ministr.

Protesty i welcome drink

Průjezd amerických vojáků se v Česku stal terčem kritiky zejména levicových hnutí a různých aktivistů. Už ve čtvrtek odpoledne se odpůrci sejdou na Masarykově náměstí ve Vyškově, demonstraci pořádá tamní KSČM a Alternativa zdola. Očekává se, že nejvíc lidí přijde protestovat v sobotu v 15:00 na Václavské náměstí v Praze, akci tam pořádá společně s KSČM iniciativa Ne základnám, známá kampaní proti stavbě amerického radaru v Brdech.

Přes 2000 lidí se naopak na sociálních sítích zformovalo k podpoře vojenské kolony, americké vojáky chtějí uvítat plzeňským pivem. Zájemci se také budou moci s americkými vojáky setkat a prohlédnout si jejich techniku, v neděli odpoledne nebo večer ve všech posádkách, kde vojáci přenocují, další příležitost pak bude v úterý v Praze-Ruzyni.

Americký konvoj v polském Bialystoku
Zdroj: ČTK/AP/Alik Keplitz

"Česká republika ze své vůle jako demokratický stát vstoupila do NATO, a tak se stala členem společenství demokratických zemí, které vytvářejí nejkompaktnější a nejefektivnější obranné vojenské společenství. Zajistila si tak do jisté míry bezprecedentní bezpečnost," připomněl ministr obrany Martin Stropnický.

"Zatímco v posledních měsících bojuji proti antiruským bláznům, tak k tomu v poslední době přibyl boj proti antiamerickým bláznům, protože blázni jsou rovnocenně rozprostřeni na obou stranách," prohlásil prezident Miloš Zeman. "Nesouhlasím s tím, aby se americká vojska označovala jako okupační z toho prostého důvodu, že v minulém století jsme okupaci zažili již dvakrát a víme, jak vypadá," dodal prezident.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Před 35 lety začala operace Pouštní bouře

Koalice osmadvaceti zemí včetně Československa pod vedením Spojených států a s mandátem Rady bezpečnosti OSN zahájila před 35 lety osvobození Kuvajtu okupovaného Irákem. Pro tuzemské vojáky byla operace Pouštní bouře první bojová mise po pádu totality, zhruba dvě stě jich zajišťovalo chemický a radiační průzkum. Jednotka složená z profesionálů i vojáků základní služby byla rozmístěna nedaleko první linie, hned druhý den po zahájení operace jeden z členů jednotky zahynul. Válka v zálivu skončila osvobozením Kuvajtu koncem února, českoslovenští vojáci se vrátili v květnu.
před 6 hhodinami

Novým šéfem ODS je Kupka. Prvním místopředsedou se stal Portlík

Občanští demokraté v sobotu na kongresu v Praze zvolili novým lídrem strany dosavadního místopředsedu Martina Kupku, po dvanácti letech vystřídal v čele strany expremiéra Petra Fialu. Neuspěl Kupkův protikandidát, kterým byl místostarosta městského obvodu Ostrava-Jih Radim Ivan. Strana si v sobotu zvolila také prvního místopředsedu, kterým se stal starosta Prahy 9 Tomáš Portlík.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Post šéfa Pirátů obhájil Hřib. „Míříme do příští vlády,“ řekl po zvolení

Funkci předsedy opozičních Pirátů obhájil na celostátním fóru strany v Prachaticích poslanec Zdeněk Hřib. Jeho vyzyvatelem byl místostarosta městského obvodu Moravská Ostrava a Přívoz David Witosz. Hřib v projevu po zvolení prohlásil, že Piráti míří do příští vlády. Místopředsedy strany byli zvoleni poslanec Martin Šmída, místopředsedkyně poslaneckého klubu Kateřina Stojanová, podnikatel Jiří Hlavenka a šéfka poslaneckého klubu strany Olga Richterová.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

Vondráček kritizuje Hrad za „kádrovací materiál“ k Turkovi. Lipavský mluví o šedé zóně v ústavě

Šéf sněmovního zahraničního výboru Radek Vondráček (ANO) a exministr zahraničí Jan Lipavský (za ODS) debatovali v Událostech, komentářích o situaci okolo vládního zmocněnce pro klimatickou politiku Filipa Turka (za Motoristy) a jeho nejmenování ministrem. Podle Vondráčka je odůvodnění Hradu k nejmenování Turka ministrem „kádrovací materiál“. „Měli bychom ctít, že ústava v tomto případě ten prostor nejmenovat prezidentovi nedává, i když je přímo volený občany,“ vyzval. Lipavský se kloní k tomu, že by měl prezident premiérovi v případě jmenování ministrů vyhovět, ale ta určitá šedá zóna v ústavě podle něj dává prostor k politickým jednáním. „Andrej Babiš (ANO) v tomto případě nečiní další kroky a netrvá na tom, aby byl Turek jmenován ministrem,“ podotknul. Debatu, v níž probrali také návštěvu prezidenta Petra Pavla na Ukrajině či nezvolení předsedy STAN Víta Rakušana místopředsedou sněmovny, moderovala Tereza Řezníčková.
před 14 hhodinami

Volodymyr Zelenskyj předal Petru Pavlovi řád za zásluhy o Ukrajinu

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj po pátečním jednání v Kyjevě předal českému prezidentovi Petru Pavlovi Řád knížete Jaroslava Moudrého nejvyššího stupně za osobní přínos ke spolupráci a za obhajobu územní celistvosti země. Ukrajina udělila Pavlovi tento řád již loni v srpnu, ale oficiálně si ho převzal až nyní. Český prezident pokračuje druhým dnem v návštěvě země. Podle něj česká iniciativa zajišťuje polovinu dodávek munice pro ukrajinskou armádu.
16. 1. 2026Aktualizováno16. 1. 2026

Čech vězněný ve Venezuele Jan Darmovzal byl propuštěn

Po několika týdnech intenzivního vyjednávání se podařilo propustit Čecha Jana Darmovzala vězněného ve Venezuele. Na mimořádném brífinku to ve sněmovně oznámili ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé) a premiér Andrej Babiš (ANO). Český občan byl dle Macinky propuštěn v pátek okolo 04:00 SEČ a je v docela uspokojivém zdravotním stavu v Caracasu. Česko pro něj do země posílá letadlo. Macinka později Radiožurnálu sdělil, že letoun do Prahy přepraví i dalších šest propuštěných jiných národností.
16. 1. 2026Aktualizováno16. 1. 2026

Pavel: Česká iniciativa dodává Kyjevu půlku munice. Zelenskyj za ni děkoval

Česká muniční iniciativa zajišťuje polovinu dodávek velkorážní munice pro ukrajinskou armádu, řekl prezident Petr Pavel po pátečním setkání se svým ukrajinským protějškem Volodymyrem Zelenským v Kyjevě. Ten ocenil, že bude projekt pokračovat i za nové vládní koalice. Hlavy státu hovořily také o stavu mírových jednání či situaci v ukrajinské energetice, která se potýká s problémy v důsledku ruských útoků.
16. 1. 2026Aktualizováno16. 1. 2026

Sněmovna vyzvala Pavla ke jmenování ministrů. Postoj Hradu nezměnila

Sněmovna vyzvala prezidenta Petra Pavla, aby jmenoval ministry podle návrhů premiéra. Výzva se týká čestného prezidenta Motoristů Filipa Turka, kterého Pavel kvůli jeho postojům a výrokům odmítl jmenovat ministrem životního prostředí. Hrad vzal usnesení na vědomí, sněmovna má ke stanovisku právo, nemůže ale prý prezidentovi ukládat povinnosti. Názor prezidenta dokument nezměnil, poznamenal Hrad.
16. 1. 2026Aktualizováno16. 1. 2026
Načítání...