Sociální demokraté na svůj sjezd, kde zvolí nové vedení, nepozvali svého někdejšího šéfa, prezidenta Miloše Zemana. „Jeho účast by sjezdu dala větší význam, chápu ale, že předseda nechce otevírat staré spory,“ říká v Interview ČT24 bývalý vysoce postavený politik ČSSD Zdeněk Jičínský, podle něhož nezvolení Zemana prezidentem v roce 2003 sociální demokracii uškodilo. Nicméně vedení sociálních demokratů tuto událost nikdy za politickou chybu neprohlásilo. Sobotka by podle Jičínského měl na sjezdu upozornit, že kumulace moci u Andreje Babiše je nebezpečná. Reagoval tak na spekulace médií ohledně chystané rezoluce proti oligarchizaci politiky.
Na zítřejší sjezd sociální demokracie dorazí rekordní počet delegátů. Poprvé ale nedostal pozvánku Miloš Zeman. „Když jsem se v polovině ledna dozvěděl, že Sobotka nehodlá prezidenta pozvat, napsal jsem, že je to škoda, protože jeho účast by dala sjezdu větší význam i z hlediska společnosti a delegáti by měli pocit větší důležitosti,“ hodnotí profesor Zdeněk Jičínský (ČSSD). Podle bývalého vysoce postaveného sociálního demokrata nicméně není jednoznačné, jestli je tento krok chyba. „Na druhou stranu chápu, že předseda nechce otevírat staré spory,“ dodává Jičínský.
Někteří členové strany se totiž podle něho stále nesmířili s tím, že část členů a předsednictva ČSSD nepodpořila Miloše Zemana v prezidentské volbě v roce 2003. „Jeho nezvolení se tehdy na vývoji strany velmi nepříznivě odrazilo. Následoval znatelný pokles, například pád stranického předsedy Vladimíra Špidly,“ konstatuje Jičínský s tím, že vedení sociálních demokratů tuto událost nikdy neprohlásilo za politickou chybu. „Je to ale nesporné. Pro sociální demokracii by byl Zeman jako prezident mnohem pozitivnější než pravicový Václav Klaus, který zvítězil,“ podotýká.
Zeman by na sjezdu vyzval ČSSD k sebereflexi
Prezident prohlásil, kdyby ho ČSSD na sjezd pozvala, vyzval by ji k sebereflexi neúspěchu v posledních parlamentních volbách, kterou postrádá.
Premiér reagoval tím, že v době, kdy byl Zeman předsedou strany a premiérem, dopadla ČSSD v senátních volbách mnohem hůře než loni. Straně podle něj nyní rostou preference.
Jako součást starých sporů zmiňuje Jičínský také tzv. lánskou schůzku. Když byly 26. října 2013 sečteny výsledky parlamentních voleb, setkali se někteří sociální demokraté v čele s Michalem Haškem tajně s prezidentem Zemanem na zámku v Lánech. Schůzku ovšem přiznali až pod tlakem politiků a veřejnosti. Ústřední výkonný výbor ČSSD poté odsouhlasil jejich pokárání a Sobotka jejich jednání označil za pokus o puč. „Lánská schůzka byla velká chyba, vytýkám Miloši Zemanovi, že účastníky přijal. Bohuslav Sobotka po ní nicméně prokázal, že má ve straně dostatečnou důvěru a nyní je jeho autorita nesporná,“ uzavírá Zdeněk Jičínský.
Sobotka: Chci mluvit o reformách kvůli novým populistickým hnutím
„Chci mluvit o reformách, které musíme uvnitř sociální demokracie prosadit, abychom zůstali jako tradiční politická strana konkurenceschopní vůči novým populistickým hnutím, která v ČR vznikají,“ předjímá své zítřejší vystoupení před delegáty premiér.
Konkurenta v souboji o lídra strany zatím nemá. Zajímavý souboj se ale odehraje o post prvního místopředsedy. Delegáti budou vybírat ze tří jmen: Jiří Dienstbier, Jeroným Tejc a Milan Chovanec, kterého by si jako statutárního místopředsedu Sobotka přál. O čtyři volné posty se mělo původně utkat osm zájemců – Milan Štěch se ale kandidatury vzdal. Sobotka jako ideální kombinaci místopředsedů vidí dvě ženy – Michaelu Marksovou a Lenku Teska Arnoštovou spolu se dvěma muži – Lubomírem Zaorálkem a Martinem Starcem.
Druhá část sjezdu má řešit hlavně to, jaká témata jsou pro ČSSD důležitá. Podle Sobotky je třeba, aby strana napsala nový program. Předsednictvo ČSSD dnes proto sjezdu navrhlo programovou rezoluci. Navrhuje například zpřísnit střet zájmů a financování stran, ale věnuje se i rozpočtovým prioritám a sociálním problémům. Delegáti o ní budou hlasovat v sobotu. Podle informací Hospodářský novin (HN) ale premiér Sobotka na závěr 38. sjezdu chystá i rezoluci proti oligarchizaci politiky.
Údajné znění části rezoluce B. Sobotky dle HN:
„Náš demokratický systém se nesmí stát předmětem manipulace ze strany bohatých oligarchů, vlastnících a kontrolujících firmy, média a polická uskupení.“
Revoluce ve stanovách
Změny určitě doznají stanovy – zatím jich je navrženo deset. Mezi nejdůležitější podle vedení patří to, aby se na výběru kandidátů do voleb podíleli všichni straníci. Delegáti by tak měli učinit tečku za loňským vnitrostranickým referendem. V něm Lidový dům žádal od socialistů odpovědi na tři otázky. Za prvé, zda mají o konečné podobě kandidátních listin rozhodovat všichni členové strany. Za druhé, zda má na kandidátkách být čtyřicet procent žen. Za třetí, zda má strana připravit zákon omezující kumulaci placených veřejných funkcí. Korespondenčně odpovědělo zhruba dvanáct tisíc lidí, většina kladně zodpověděla všechny otázky.
Druhou neméně důležitou změnou má být, zda na kandidátkách pro krajské a sněmovní volby bude nejméně čtyřicet procent žen. Tento bod ale zatím jasnou podporu nemá: v referendu se pro ně vyslovilo jen 51,8 procenta hlasujících a mnozí kandidáti – třeba jihočeský hejtman Jiří Zimola – jedou do Prahy s tím, že tuto změnu nepodpoří.
Zdeněk Jičínský
Prof. JUDr. Zdeněk Jičínský, DrSc., je právník, politik (člen ČSSD) a publicista. V oblasti veřejného života začal působit v roce 1968, kdy se stal poslancem České národní rady. Patřil mezi první signatáře Charty 77. Po sametové revoluci se stal jedním z představitelů Občanského fóra. V roce 1993 patřil mezi zakladatele ústřední právní komise ČSSD, jejímž předsedou byl od jejího založení do roku 2002. Roku 1996 byl zvolen poslancem Poslanecké sněmovny a místopředsedou ústavněprávního výboru. V roce 2007 se stal předsedou Stálé komise pro otázky Ústavy ČR Poslanecká sněmovny. Loni mu prezident Miloše Zeman udělil za zásluhy o stát medaili Za zásluhy I. stupně. (zdroj: tiscali.cz)
Vývoj strany PŘEHLEDNĚ
