Liberec - Otevřením úseku z Turnova do Liberce se završila stavba Severojižní německé spojovací dráhy (SNDVB) z Pardubic do města pod Ještědem. První vlak přijel do Liberce 1. května 1859. O rovných sedm měsíců později byla otevřena další trať do Zittau, ta ovšem nepatřila společnosti Severojižní německé spojovací dráhy. Jednokolejná trať, která je dnes na některých místech zachována takřka v původním stavu, vznikla během necelých čtyř let. Povolení ke stavbě obdržela společnost 15. června 1856, první vlaky z Pardubic do Jaroměře dojely v listopadu 1857 a o rok a půl později již byla dokončena až do Liberce.
Jednokolejná trať Liberec - Pardubice někde stále ještě existuje
Součástí sítě Severojižní německé spojovací dráhy byly také odbočné tratě z Jaroměře do Svatoňovic a z Železného Brodu do Josefova Dolu. Od otevření do roku 1909 provozovala tyto dráhy právě společnost Severojižní německé spojovací dráhy, potom ale byla zestátněna do majetku C. a k. státních drah. Od roku 1918 patřila Československým státní drahám, posléze Českým drahám. V současnosti ji vlastní státní organizace Správa železniční dopravní cesty. K největší technické změně v historii trati došlo v prosinci 1965. Tehdy byl úsek z Pardubic do Jaroměře elektrizován, i v této nejvytíženější části trati ale zůstala jednokolejka.
Trať začíná na velkém pardubickém nádraží, které od 90. let nese přídomek hlavní. Pokračuje přes Rosice a Opatovice nad Labem do Hradce Králové. V Rosicích se na ni napojuje trať z Havlíčkova Brodu, jižně od hradeckého nádraží je potom triangl, kterým je možné přejet z pardubicko-liberecké dráhy na trať do Velkého Oseku, po které přijíždějí do Hradce Králové přímé rychlíky z Prahy. Tato trať se s SNDVB v Hradci křižuje a pokračuje odtamtud dále na Týniště nad Orlicí. Jubilující trať pokračuje do Jaroměře, kde končí osobní vlaky z Pardubic a také troleje. Právě tam odbočuje i trať na Trutnov. Úsek z Pardubic do Jaroměře byl otevřen v roce 1857, mezi Pardubicemi a Rosicemi ale byla trať později přeložena. V jízdním řádu se s úsekem do Jaroměře cestující setkají pod číslem 031. Dále dráha pokračuje až do Liberce jako trať 030.
Vlaky jedoucí z Pardubic do Liberce dále cestují do Horky u Staré Paky a do Staré Paky, kde je další železniční křižovatka, a potom přes Železný Brod, kde se připojuje trať od Tanvaldu, do Turnova. Tato část byla otevřena ve dvou etapách v roce 1858, do Turnova dorazil první vlak na začátku prosince. V Turnově je dnes velká železniční křižovatka. Od roku 1865 tam totiž vede trať od Mladé Boleslavi, která byla o sedm let později prodloužena až do Prahy. Pro lidi, kteří se z různých důvodů rozhodnou cestovat z Prahy do Liberce vlakem a nikoli po rychlostních silnicích, představuje právě Turnov přestupní stanici.
Poslední část trati z Pardubic do Liberce byla otevřena 1. května 1859 a vede z Turnova až do Liberce. Tam se opět stýká s řadou železničních tratí, mimo jiné od Tanvaldu a od Děčína.
Jelikož trať ve většině své délky není elektrizovaná, provoz na ní zajišťuje výhradně nezávislá trakce. Elektrické lokomotivy mohou v současnosti dojet z Pardubic do Jaroměře, dále zajišťují dopravu pouze dieselové stroje. S výjimkou mimořádných jízd a případných náhrad se na osobních vlacích objevují výhradně vlaky vedené dieselovými motorovými jednotkami různých řad. Pouze na krátkém úseku z Hradce Králové do Jaroměře jsou v čele rychlíků Praha – Trutnov k vidění i dieselové lokomotivy.
Trať Pardubice – Liberec je jedna z mála tratí, o které dopravci soutěžili. Výběrové řízení na provozování rychlíků vyhrály v roce 2006 České dráhy, které se v podmínkách zaručily, že budou nasazovat dieselové jednotky řady 843 z 90. let s odpovídajícími vlečnými vozy. Vedle nich se ale na trati mohou cestující setkat s řadou dalších vozidel různého stáří. Zejména v okolí Jaroměře, kde je v bývalé výtopně umístěno železniční muzeum, je možné setkat se i s parními lokomotivami. Po pardubicko-liberecké trati často lidé cestují i za rekreací. Je možné dostat se po ní například k hradu Kuks, do Dvora Králové proslulého zoologickou zahradou nebo do Českého ráje.
