Praha - Koaliční kabinet Mirka Topolánka čeká dnes v pořadí již čtvrté hlasování o nedůvěře. Vláda, která v současné době nemůže počítat se stoprocentní podporou všech koaličních poslanců, přestála všechny předchozí pokusy opozice bez úhony. Vládě tentokrát půjde o každý hlas a o osudu kabinetu budou rozhodovat podle všeho tak zvaní přeběhlíci. Poslanci Petru Wolfovi nyní vyhrožuje anonym smrtí, pokud koalici podpoří.
Důvody k vyjádření nedůvěry vládě jsou podle lídra opoziční ČSSD Jiřího Paroubka jasné - vláda dělá nespravedlivé reformy, podporuje radar, nedokončila ratifikaci Lisabonské smlouvy, není schopna řešit finanční krizi a chová se korupčně. Skutečnost, že lidé si opravdu přejí změnu, dali podle Paroubka najevo při víkendových krajských volbách, v nichž opoziční sociální demokraté porazili strany vládní koalice na celé čáře. Premiér však optimismus neztrácí.
Nynější hlasování ale opoziční sociální demokraté naplánovali přesně do doby, kdy se strany vládní koalice jen těžko vzpamatovávají z drtivé porážky v krajských volbách a o víkendu se navíc bude rozhodovat o nových senátorech. ODS hraje ale o víc než o nové senátory, jde jí i o udržení prosté většiny v Senátu.
Koalice obviňuje opozici z nezodpovědnosti, neboť vyvolala hlasování o nedůvěře jen několik měsíců předtím, než se Česká republika ujme předsednictví Evropské unie. Opozice podle koaličních politiků pro své vlastní výhody hazarduje dobrou pověstí státu.
Vláda bez důvěry by těžko ve sněmovně prosazovala radar
Pokud skutečně většina z 200 poslanců zvedne ruku pro vyjádření nedůvěry vládě, bude to pro Prahu znamenat i další komplikace. Schůze o osudu kabinetu je totiž vložena do řádné říjnové schůze Poslanecké sněmovny, která má mimo jiné projednávat smlouvy s USA o vzniku radaru americké protiraketové obrany na českém území. Navíc by Česko mělo podle premiéra do konce roku ukončit ratifikační proces Lisabonské reformní smlouvy EU. Vláda bez důvěry by však při projednávání podobně mezinárodně významných dokumentů měla v parlamentu značně ztíženou pozici. Poslední velmi důležitým faktorem je i skutečnost, že vláda včera večer neprosadila návrh státního rozpočtu pro příští rok. K jeho neschválení pomohli právě rebelové z ODS.
Paroubek
„Předpokládám že se najdou vládní poslanci, kteří ty věci zváží a posoudí jako podnik, který má už svojí konečnou“
Pět vládních poslanců skutečně váhá
Samotná opozice nemůže položit Topolánkovu vládu sama, potřebuje k tomu i případné nespokojené poslance vládní koalice, případně i dva sociálnědemokratické přeběhlíky Miloše Melčáka a Michala Pohanku. A někteří poslanci a poslankyně vládních stran opravdu stále ještě nevědí, zda Topolánkovu vládu podrží. Do poslední chvíle tak napínají nejen veřejnost, ale především i své stranické kolegy.
Přežití kabinetu tak závisí i na hlasech rebelů v samotné ODS a nejmenší koaliční Straně zelených. Z klubu občanských demokratů vystoupili Juraj Raninec a Jan Schwippel. Třetím neposlušným poslancem ODS je Vlastimil Tlustý, který zatím v klubu občanských demokratů zůstává. Ani jeden z nich zatím jasně neřekl, jak se při hlasování zachová. Podobné tajemně vystupují i poslankyně SZ Olga Zubová a Věra Jakubková. Nic nechtějí komentovat ani Pohanka s Melčákem.
Za vládou tak dosud pevně stojí jen poslanci koaliční KDU-ČSL. Předseda strany Jiří Čunek slíbil, že vládu ve středu podpoří naprosto všichni včetně Ludvíka Hovorky. Lidovci tak nevyslyšeli návrhy ČSSD, která jim nabízela koalice v krajských vládách výměnou za potopení Topolánkova kabinetu.
Sociální demokraté budou ovšem postrádat nezařazeného poslance, bývalého sociálního demokrata Evžena Snítilého. Nicméně Snítilý dosud stále hlasoval se sociálními demokraty a bylo tomu tak i při posledním, dubnovém pokusu vyslovit koaličnímu kabinetu nedůvěru. Při dnešním hlasování o nedůvěře však bude kvůli nemoci chybět. Druhý sociálnědemokratický odpadlík Petr Wolf se bude rozhodovat až při hlasování.
Podporu při tažení proti Topolánkově vládě Paroubek očekává i od bývalého předsedy ČSSD Miloše Zemana. V neděli jej vyzval k návratu do strany. Chce, aby pomohl přesvědčit bývalé poslance ČSSD Melčáka a Pohanku k hlasování o nedůvěře současné vládě, pokud na něj dají. Zeman však už v neděli řekl, že za rozhodnutím obou poslanců podpořit vládu on nestál.
Další možný scénář
Jestliže se vládě nedůvěru podaří vyslovit, musí kabinet podat demisi a prezident ji musí přijmout. Tím by vláda ale skončit nemusela. Podle odborníka na ústavní právo Zdeňka Jičínského by mohla pracovat dál, dokud by prezident nejmenoval novou. Žádná časová lhůta ho přitom neomezuje. Podle představ sociální demokracie by zemi do mimořádných voleb mohla vést vláda odborníků. ČSSD neočekává, že by se vzhledem k současnému rozložení sil podařilo dohodnout na sestavení politického kabinetu.
Tři pokusy o svržení Topolánkovy vlády
20. června 2007 - Vláda odolala návrhu ČSSD na vyslovení nedůvěry. ČSSD hlasování iniciovala poté, co se jí nepodařilo prosadit konání sněmovní schůze, na níž se mělo jednat o případu lidoveckého vicepremiéra Jiřího Čunka, obviněného z korupce. Pro vyslovení nedůvěry hlasovalo 97 sociálních demokratů a komunistů. Proti byli koaliční poslanci ODS, KDU-ČSL a Strany zelených a bývalí sociální demokraté Melčák a Pohanka - dohromady 101 poslanců.
5. prosince 2007 - Vláda odolala druhému opozičnímu návrhu na vyslovení nedůvěry. ČSSD a KSČM nezískaly potřebných 101 hlasů - pro sesazení kabinetu hlasovalo jen 97 ze 198 přítomných. Proti hlasovalo 101 poslanců - všichni přítomní koaliční zákonodárci a Melčák a Pohanka.
30. dubna 2008 - Ani třetí pokus o vyslovení nedůvěry neuspěl. Pro nedůvěru bylo 98 poslanců - všichni poslanci ČSSD a komunisté a nezařazený poslanec, bývalý sociální demokrat Evžen Snítilý. Za vládu se postavili všichni přítomní koaliční zákonodárci a Melčák.
