Jaro 45: Výsadkáři klestili cestu ke svobodě

Po úspěšném atentátu na Reinharda Heydricha seskakují na území protektorátu další parašutisté. Začátkem roku 1945 pomohou československému odboji vyřešit i zásadní problém; díky nim bylo totiž obnoveno radiové spojení se Západem. Od dubna 1944 operuje na území protektorátu také paradesantní výsadek Carbon. Přestože není zas tak známý, je jedním z vůbec nejúspěšnějších. Výsadek pojmenovaný CHAN zase plnil ryze zpravodajské úkoly.

Československý odboj potřeboval podpořit, chybělo mu zejména radiové spojení. Bylo třeba, aby domácí odboj, a i to zpravodajství v českých zemích dostalo jakousi injekci z Moskvy i z Londýna s pomocí nových výsadků," vysvětluje Jindřich Marek, vojenský historik.

Proto přišla nová vlna výsadků. První parašutisté seskočili v noci ze 16. na 17. února 1945 u Nasavrk. Čtyřčlenná paraskupina Platinum, kterou vedl kapitán Jaromír Nechanský, propašovala československému odboji dvě vytoužené vysílačky. Skupina Platinum, podobně jako následující výsadek Bauxite, podporovala Radu tří, největší odbojovou organizaci na území protektorátu. 

Povstalci na pražských barikádách
Zdroj: Viktor Matička/ČTK

Poslední žijící parašutista: Do Londýna posílal svědectví z povstání 

Členem Platima byl i Jaroslav Klemeš, dnes poslední žijící parašutista, radiotelegrafista, který se nakonec účastnil i květnového povstání v roce 1945. „Při povstání jsem samozřejmě musel co nejvíce sedět u vysílačky. To bylo tolik práce, že jsem to sám nezvládal, dostal jsem dokonce dva šifranty. V té době ještě popravovali a stříleli lidi. Neměli jsme moc času, vysílal jsem otevřeně, co jsem viděl. Jako jak třeba hořelo Staroměstské náměstí… a večer už tohle všechno bylo v BBC,“ vzpomíná dnes. 

Bauxite byl úplně poslední výsadek z Londýna. Zahrnoval pouze jediného parašutistu, kapitána Pavla Hromka, který v březnu 1945 seskočil s radiostanicí Jarka. Obě operace spolu úzce souvisely, Platinum Hromka zajišťovalo, a Hromek dokonce měl být po jistou dobu velitelem Platima. „On byl jakýsi superman, měl schopnosti Jamese Bonda. Byl to člověk, který těžce navazoval přátelské vztahy, byl cholerický, byl komplikovaný, a proto se dlouho pro něho hledalo uplatnění, Nakonec se ve Velké Británii rozhodlo, že on bude ve výsadku, v němž bude jeden jediný muž,“ popsal osobnost kapitána Hromka historik Marek. Hromek dostal díky svým mimořádným schopnostem jiný úkryt a udržoval radiové spojení s Británií a také italskou základnou, odkud létaly letouny shazující zbraně pro české partyzány. 

Nahrávám video

Od dubna 1944 operuje na území protektorátu také výsadek „Carbon“. Přesto, že není příliš známý, šlo o jeden z nejúspěšnějších. Z původně čtyřčlenné skupiny zbyli jen dva výsadkáři: kapitán František Bogataj a radista četař absolvent Jaroslav Šperl. Druzí dva se zastřelili v obklíčení - rolník, u kterého se ukryli, je tehdy udal. Jelikož kvůli ztrátě radiostanice nemohli Bogataj a Šperl vykonávat zpravodajskou činnost, zaměřili se na kontaktování starého odboje, vytvořili komunitu 500-600 lidí, společně vytipovávali místa, kam lze shodit zbraně pro odboj.

„Na to, že zůstali ze čtyřčlenné skupiny jenom dva, se jim podařilo vybudovat obrovskou skupinu odbojářů, která se potom zapojila po boku sovětské a rumunské armády do osvobozovacích bojů.“ – Věra Hendrychová, kronikářka, Uherský Ostroh

Zdemolovaný dům na nároží Václavského náměstí
Zdroj: ČTK

Padáky v Krkonoších 

Nejen výsadky z Londýna pomohly, pomoc přicházela i z východu. V noci z 26. na 27. března 1945 u obce Horní Kalná seskočilo deset členů vojenských průzkumníků s čistě zpravodajskými úkoly ze sovětské skupiny CHAN. Výsadkáři podporovali partyzány a plnili úkoly s poválečným uspořádáním země. V Horní Kalné se jim podařilo získat velmi důležitý záchytný bod, a to úkryt a pomoc u rodiny bývalého ruského legionáře, člena obrany národa Víta Noska.

Přinesli nám svobodu

„Všichni přinesli oběti. Kluci, kteří leží na hřbitovech, za to nemůžou, jestli byli pod červenou nebo hvězdnatou vlajkou. Ale měli jednu mysl – přinesli nám svobodu. Myslím si, že kdyby nepřišli, tak tu nikdo z nás není,“ tvrdí Víta Noska.

Na konci války se tyto skupiny aktivně zapojily do národního povstání, stávaly se katalyzátorem pro obyvatelstvo, motivací. Jejich přítomnost měla pozitivní vliv na průběh povstání v obcích, kde se právě pohybovaly. 

Jaro 45‘ – Když u nás končila válka je dokumentární a publicistický pořad k 70. výročí konce 2. světové války, který přibližuje vybrané události roku 1945 na českém území.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Na dronové útoky nejsme připravení, vadí Hřibovi. Řešíme protivzdušnou obranu, říká Šťastný

Dopad dvou ruských střel a proudového dronu v Polsku je podle předsedy Přísahy Róberta Šlachty dalším testováním Moskvy, kam až může zajít. Šéf hnutí Naše Česko Martin Kuba v Nedělní debatě navrhnul, aby se premiér setkal s hlavami parlamentních stran a probral strategii jednotného vystupování. Předseda Pirátů Zdeněk Hřib kritizoval, že vláda nedělá nic, aby byla na podobné incidenty u nás připravená. S tím nesouhlasil ministr pro sport Boris Šťastný (Motoristé), prioritou kabinetu je podle něj protivzdušná obrana.
11:31Aktualizovánopřed 3 hhodinami

VideoHosté Událostí, komentářů z ekonomiky debatovali o stavu českého zemědělství

Čeští zemědělci hovoří o jednom z nejtíživějších roků od vstupu Česka do Evropské unie. Potýkají se s rostoucími náklady, za kterými stojí mimo jiné zdražování vstupů a evropské požadavky na ochranu životního prostředí. Situaci jim naopak pomáhají zvládat národní i unijní dotace, které mohou přispět k větší potravinové soběstačnosti a konkurenceschopnosti českého zemědělství. O současném stavu odvětví debatovali v Událostech, komentářích z ekonomiky místopředsedové sněmovního zemědělského výboru Petr Bendl (ODS) a Karel Tureček (ANO), předseda Zemědělského svazu ČR Martin Pýcha a předseda Asociace soukromého zemědělství ČR Jaroslav Šebek. K tématu hovořil také prezident evropské organizace zemědělských družstev Lennart Nilsson. Pořadem provázeli Jakub Musil a Hana Vorlíčková.
před 4 hhodinami

VideoZáchranáři se kvůli rostoucí agresivitě pacientů vybavují balistickými vestami

Zdravotnické záchranné služby postupně vybavují své výjezdové týmy balistickými vestami a dalšími ochrannými prvky. Reagují tak na rostoucí agresivitu pacientů, kteří zdravotníky v některých případech ohrožují i zbraněmi. Například letos v červnu v Plzni muž zaútočil na záchranáře bajonetem. Balistickou ochranu už mají všechny výjezdové skupiny v Praze a Plzeňském kraji. V dalších pěti krajích ji využívají především vybrané posádky. Záchranáři upozorňují, že se stále častěji dostávají do situací, kdy je při poskytování pomoci ohrožen jejich život.
před 4 hhodinami

Aktuální návrh rozpočtu EU je podle Babiše pro Česko absolutně nepřijatelný

Aktuální návrh rozpočtu Evropské unie je pro Českou republiku absolutně nepřijatelný, řekl v neděli premiér Andrej Babiš (ANO). Kritizoval snížení peněz pro Česko a výdaje na provoz europarlamentu a dalších evropských struktur a také na Ukrajinu, která se pátým rokem brání ruské vojenské agresi.
10:27Aktualizovánopřed 6 hhodinami

O čem plánujeme informovat v neděli 22. listopadu

Každý den ráno přinášíme přehled nejdůležitějších očekávaných událostí z domova i ze světa.
23. 3. 2024Aktualizovánopřed 10 hhodinami

VideoŽádná zubní pohotovost neposkytuje službu celý den, v ordinační době se navíc liší

Kamenných zubních pohotovostí v Česku funguje 37. Ne všechny pracují současně, pacienti si musejí ordinační dobu vždy ověřit. Žádná přitom neposkytuje službu 24 hodin denně, o svátcích a víkendech musejí mít otevřeno nejméně čtyři hodiny. Některé regiony, jako třeba Plzeňský kraj, pak navíc využívají i takzvaných rotujících služeb zubařů. V Praze nefungují vůbec, naopak třeba Vysočina by bez nich ale neměla stomatologickou pohotovost žádnou. Pacienti však musejí do soukromých ambulancí lékařů.
před 10 hhodinami

Náhrada klecí chovatele slepic stojí víc, s dražšími vejci ale nekonkurují dovozu

Způsob chovu českých slepic se postupně mění. Novým trendem jsou robotické kurníky, díky kterým jsou nosnice denně přímo na pastvě. Zemědělci také dokončují rušení klecí, které od nového roku zakazuje zákon. Zprovozňují prostornější, ale nákladnější voliéry. Podle drůbežářské unie je nyní problém s cenou tuzemských vajec, která je těsně nad náklady a není schopná konkurovat dovozu.
před 11 hhodinami

VideoArmáda pořizuje drony, překážkou je byrokracie

Ministerstvo obrany připravuje nákup dronů pro Armádu ČR. „Chcete se podívat, jestli za tím lesem nebo za kopcem už není nepřítel,“ vysvětluje podplukovník Michal Peterek význam průzkumných dronů. Ministr obrany Jaromír Zůna (za SPD) sdělil poslancům ve výboru pro obranu, že armáda má aktuálně 119 dronů, ještě letos jich chce pořídit přes 600 a příští rok plánuje až 1300. „Máme problém v zavádění nových technologií, zejména v oblasti té byrokracie,“ popsal náčelník Generálního štábu AČR Miroslav Hlaváč.
před 18 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.