Po úspěšném atentátu na Reinharda Heydricha seskakují na území protektorátu další parašutisté. Začátkem roku 1945 pomohou československému odboji vyřešit i zásadní problém; díky nim bylo totiž obnoveno radiové spojení se Západem. Od dubna 1944 operuje na území protektorátu také paradesantní výsadek Carbon. Přestože není zas tak známý, je jedním z vůbec nejúspěšnějších. Výsadek pojmenovaný CHAN zase plnil ryze zpravodajské úkoly.
Československý odboj potřeboval podpořit, chybělo mu zejména radiové spojení. Bylo třeba, aby domácí odboj, a i to zpravodajství v českých zemích dostalo jakousi injekci z Moskvy i z Londýna s pomocí nových výsadků," vysvětluje Jindřich Marek, vojenský historik.
Proto přišla nová vlna výsadků. První parašutisté seskočili v noci ze 16. na 17. února 1945 u Nasavrk. Čtyřčlenná paraskupina Platinum, kterou vedl kapitán Jaromír Nechanský, propašovala československému odboji dvě vytoužené vysílačky. Skupina Platinum, podobně jako následující výsadek Bauxite, podporovala Radu tří, největší odbojovou organizaci na území protektorátu.
Poslední žijící parašutista: Do Londýna posílal svědectví z povstání
Členem Platima byl i Jaroslav Klemeš, dnes poslední žijící parašutista, radiotelegrafista, který se nakonec účastnil i květnového povstání v roce 1945. „Při povstání jsem samozřejmě musel co nejvíce sedět u vysílačky. To bylo tolik práce, že jsem to sám nezvládal, dostal jsem dokonce dva šifranty. V té době ještě popravovali a stříleli lidi. Neměli jsme moc času, vysílal jsem otevřeně, co jsem viděl. Jako jak třeba hořelo Staroměstské náměstí… a večer už tohle všechno bylo v BBC,“ vzpomíná dnes.
Bauxite byl úplně poslední výsadek z Londýna. Zahrnoval pouze jediného parašutistu, kapitána Pavla Hromka, který v březnu 1945 seskočil s radiostanicí Jarka. Obě operace spolu úzce souvisely, Platinum Hromka zajišťovalo, a Hromek dokonce měl být po jistou dobu velitelem Platima. „On byl jakýsi superman, měl schopnosti Jamese Bonda. Byl to člověk, který těžce navazoval přátelské vztahy, byl cholerický, byl komplikovaný, a proto se dlouho pro něho hledalo uplatnění, Nakonec se ve Velké Británii rozhodlo, že on bude ve výsadku, v němž bude jeden jediný muž,“ popsal osobnost kapitána Hromka historik Marek. Hromek dostal díky svým mimořádným schopnostem jiný úkryt a udržoval radiové spojení s Británií a také italskou základnou, odkud létaly letouny shazující zbraně pro české partyzány.
Od dubna 1944 operuje na území protektorátu také výsadek „Carbon“. Přesto, že není příliš známý, šlo o jeden z nejúspěšnějších. Z původně čtyřčlenné skupiny zbyli jen dva výsadkáři: kapitán František Bogataj a radista četař absolvent Jaroslav Šperl. Druzí dva se zastřelili v obklíčení - rolník, u kterého se ukryli, je tehdy udal. Jelikož kvůli ztrátě radiostanice nemohli Bogataj a Šperl vykonávat zpravodajskou činnost, zaměřili se na kontaktování starého odboje, vytvořili komunitu 500-600 lidí, společně vytipovávali místa, kam lze shodit zbraně pro odboj.
„Na to, že zůstali ze čtyřčlenné skupiny jenom dva, se jim podařilo vybudovat obrovskou skupinu odbojářů, která se potom zapojila po boku sovětské a rumunské armády do osvobozovacích bojů.“ – Věra Hendrychová, kronikářka, Uherský Ostroh
Padáky v Krkonoších
Nejen výsadky z Londýna pomohly, pomoc přicházela i z východu. V noci z 26. na 27. března 1945 u obce Horní Kalná seskočilo deset členů vojenských průzkumníků s čistě zpravodajskými úkoly ze sovětské skupiny CHAN. Výsadkáři podporovali partyzány a plnili úkoly s poválečným uspořádáním země. V Horní Kalné se jim podařilo získat velmi důležitý záchytný bod, a to úkryt a pomoc u rodiny bývalého ruského legionáře, člena obrany národa Víta Noska.
Přinesli nám svobodu
„Všichni přinesli oběti. Kluci, kteří leží na hřbitovech, za to nemůžou, jestli byli pod červenou nebo hvězdnatou vlajkou. Ale měli jednu mysl – přinesli nám svobodu. Myslím si, že kdyby nepřišli, tak tu nikdo z nás není,“ tvrdí Víta Noska.
Na konci války se tyto skupiny aktivně zapojily do národního povstání, stávaly se katalyzátorem pro obyvatelstvo, motivací. Jejich přítomnost měla pozitivní vliv na průběh povstání v obcích, kde se právě pohybovaly.
Jaro 45‘ – Když u nás končila válka je dokumentární a publicistický pořad k 70. výročí konce 2. světové války, který přibližuje vybrané události roku 1945 na českém území.
