Praha - Hranice trestní odpovědnosti nejspíš zůstane na 15 letech věku, stejně tak i hranice pro legální sexuální styk. Zachovat současný stav má novela trestního zákoníku, kterou dnes schválila sněmovna. Ta ruší pasáže nového trestního kodexu, který od ledna snižuje obě věkové hranice na 14 let, teď ji posoudí senátoři. Schválení novely, kterou předložily komunistické poslankyně, podpořila jak ministryně spravedlnosti Daniela Kovářová, tak její předchůdce Jiří Pospíšil (ODS).
Novela totiž podle něj zavádí také nižší tresty za ublížení na zdraví z omluvitelné pohnutky, například kvůli předchozímu zavrženíhodnému jednání napadeného. Proti přijetí novely se naopak postavil Radim Chytka (ODS), který snížení obou hranic do trestního kodexu prosadil. Neúspěšně navrhoval kompromisní úpravu novely podle slovenského vzoru, podle něhož by legální začátek sexuálního života byl možný až od 15. roku věku, zatímco trestně odpovědní by měli být už i čtrnáctiletí. „Brutalita těch mladistvých neustále roste, a to z jednoho prostého důvodu: mladiství se přestávají obávat postihů,“ domnívá se Chytka.
Novela nezískala v konečném hlasování příliš širokou podporu; pro schválení hlasoval 57 z 94 přítomných poslanců, jednotní v souhlasu byli pouze komunisté a zástupci Strany zelených. Proti bylo 25 poslanců ODS a ČSSD. Se snížením věkové hranice přitom hlasitě nesouhlasili nejen komunisté, ale také třeba lidovci, z nichž dnes schválení novely podpořil pouze Ludvík Hovorka. Zachování hranice podpořila i místopředsedkyně KDU-ČSL Michaela Šojdrová, přestože se hlasování neúčastnila kvůli účasti na studentské demonstraci proti státním maturitám.
„Sankcí se vůbec nic nezlepší, ve skutečnosti trestáme děti, my bychom se ale měli zaměřit spíše na rodiče, výchovu, na příklad nás dospělých,“ řekla novinářům. Proti snižování byla také expertů, podle nichž měla tomuto kroku sněmovny předcházet hlubší analýza. Kritici poukazovali také na to, že by se tím otevřely širší možnosti pedofilům.
Vyšší odškodné pro rodiny padlých vojáků
Odškodnění rodinám vojáků padlých při službě v zahraničních misích by se mohla zvýšit. Počítá s tím novela zákona o vojácích z povolání, kterou schválili poslanci. Vojáci stíhaní za trestný čin by nově neměli mít nárok na měsíční výsluhy po odchodu ze služby. Novela zavádí i protikorupční opatření a měla by umožnit okamžité propuštění vojáků, kteří sympatizují s neonacistickým nebo jiným extremistickým hnutím. Novelu musí ještě posoudit Senát a podepsat prezident.
Novela mimo jiné také zavádí nové hodnosti do české armády, blíže ke standardům Severoatlantické aliance. Právně se také nově upravuje pojem „kontingent“ související se zahraničními misemi. Zjednodušují se rovněž podmínky pro udělení mimořádných rehabilitací tak, aby na ně dosáhli i příslušníci zahraničních misí, přestože neslouží požadovaná léta. Naopak neprošel pozměňovací návrh, který by zakazoval vojákům užívat návykové látky i mimo službu a alkohol při výkonu služby. Důvodem prý byly hlavně legislativní nedostatky návrhu.
Mašíny na státní vyznamenání nenavrhla ani sněmovna
Státní vyznamenání by podle poslanců měli dostat například přednosta kardiocentra IKEM Jan Pirk či účastníci bitvy u Zborova Karel Klapálek, Ondřej Mézl a Vojtěch Boris Luža. Mezi 32 osobnostmi, které dnes sněmovna navrhla, nejsou účastníci protikomunistické odbojové skupiny bratří Mašínů, přestože o nich sněmovní podvýbor pro přípravu návrhů na propůjčení nebo udělení státních vyznamenání jednal. Mašínové se neobjevili ani v senátním návrhu na státní vyznamenání, který horní komora schválila ve čtvrtek.
Mezi lidmi, které poslanci navrhli vyznamenat, naopak nechybí Jakub Štěrbík a Stanislav Vodička, kteří byli zraněni, když se loni postavili hajlujícím neonacistům. Oba mladíci už letos dostali cenu Františka Kriegla, kterou uděluje Nadace Charty 77 za občanskou statečnost. Schválené nominace obě komory parlamentu předávají prezidentu Václavu Klausovi, který k jejich nominacím může, ale také nemusí přihlížet; může si vybrat jen vlastní kandidáty. Hlava státu vyznamenání uděluje a propůjčuje zpravidla 28. října.
Poslanci také schválili vládní návrh pravidel sčítání lidu, bytů a domů, které se uskuteční v březnu 2011. Předloha stanoví okruh údajů, které by měli Češi i cizinci v Česku za dva roky poskytovat Českému statistickému úřadu. Novinkou má být to, že dotazník budou moci vyplnit a odeslat elektronicky prostřednictvím internetu nebo poštou. Data ze sčítání poslouží k analýze demografického, sociálního a ekonomického vývoje. Sčítání jednou za deset let umožní zjistit údaje, které běžnou statistikou získat nelze. Individuální údaje ale budou důsledně chráněny před zneužitím.
Prošla i smlouva o spolupráci při potírání organizovaného zločinu
Poslanci i přes odpor komunistů odsouhlasili dohodu mezi ČR a USA o spolupráci při prevenci a potírání závažné trestné činnosti. Smlouva souvisí se zrušením víz do USA. Podle komunistů dohoda nedostatečně chrání osobní údaje. Ministr financí Eduard Janota dnes jako zástupce vlády obavy vyvracel s tím, že žádné námitky v tomto smyslu neměl ani Úřad pro ochranu osobních údajů. Se smlouvou již vyslovil souhlas také Senát.
Dohodu podepsali loni v listopadu tehdejší ministr vnitra Ivan Langer (ODS) s americkým velvyslancem v Praze Richardem Graberem. Smlouva se zaměřuje mimo jiné na výměnu informací o skupinách organizovaného zločinu nebo na pátrání po osobách, na které byl ve druhém státě vydán zatykač. Umožňuje také porovnávání otisků prstů a profilů DNA a předávání osobních údajů.
